- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pavle i to patří k tomu, že člověk vezme do domácnosti a srdce chlupatou duši.
Ivanko, já vim, přesto na to člověk není nikdy připravený
Vzkaz od manzelky Vica Skalickeho: Pane Vrba Vy musite byt krasnej clovek a Vasi Kleusku jsme oba oplakali....
Pane Skalický,velmi si vážim slov,které jste mi s paní napsali. Moc, moc si toho vážím.
Pavle, život přináší i věci těžké a smutné. Znám je. Drž se.
Citim s Vami, obrecim kazdeho myvala, ktereho najdu a mam uz v rohu zahrady nekolik hrobecku. Zivotni cyklus.....ale delal jste vse pro to mrne a nejeepsi si poridit jako lek za cas neco z utulku, obcas jsou ty rasy s rodokmenem z "puppy mills" a narozene za silenych okolnosti, proto jsem pro ty " vesnicke Heinz a cislo jsem zapomela".
ať to čas trochu zhojí,Pavle.
Váš pejsek se dožil krásného věku a protože pejsky miluju a vždy jich mám několik (hlavně z útulků) ,vím co prožíváte a jak to bolí.Jediné co mě utěšuje je,že až jednou odejdu za duhu i já,čeká mě tam moje smečka.
Psa jsme nikdy neměli...ale vím, že se pokládá za člena rodiny a po každém takovém odchodu jsme moc smutní.
Přátelé, v tuto chvíli nemám sílu reagovat jinak, než Vám všem poděkovat za podporu a mnohá krásná slova Moc si toho vážím
Pavle, s ohledem na to, že mi náš "jen pes" 2x zachránil života (probudil mě a dovlekl do sprchy, když jsem ulehla s chřipkou a ve spánku jsem dostala 41C horečku a odmítl vyjet z domu, zatímco došlo v místě, kudy jsme měli jet po D1, hromadná nehoda, takže pak už nás jen odklonili), byl a je mi společníkem v několika mých životních etapách, šmahem se nejen smířil s příchodem dalšího lidského i kočičího mláděte do rodiny, ale i je přijal a opatruje, tak naprosto chápu, co cítíš. Jak už jsem psala jednou, kéž se Váš smutek postupně změní v láskyplné vzpomínání a kéž si to Vaše psí holčička krásně užívá za tím Duhovým mostem.
Pavle, také jsem krápěl při popisování života a konce psího kamaráda. Dokonce ještě po třech měsících jsem zakrápěl při vzpomínce na toho kamaráda. Na jeho hrobeček dávám jeho oblíbené šišky, které tak rád honil po jejich nakopnutí.