Film je to neobyčejně silný, přestože jeho příběh jevlastně obyčejný, ze života a mimo jiné také o tom, že každý je takstarý, jak se cítí a s přicházejícím stářím nemusí být člověk nutnězapšklý a k ostatním lidem nepříjemný. Plus navíc Karel Höger v jednéz hlavních rolí, filmy ve kterých hrál, jsou svým způsobem vždy zvláštní aneobyčejně lidské, dalším takovým je třeba Den otců. Když se člověk dívá na jehostarší filmy, je mu rázem jasné, jak bylo pro autory seriálu Nemocnice na krajiměsta těžké nahradit původního primáře Sovu někým jiným, protože Karel Högerměl v sobě něco, co prostě jen tak nahradit nešlo (při vší úctě k LadislavuChudíkovi).

Pane Marku, předně děkuji za návštěvu a za Váš komentář. Co se týče Nemocnice na kraji města, teprve nedávno jsem našel střípky původně natočených scén právě s Karlem Högrem. Neméně to jeho člověčenství bylo znát i u představitelů kriminálky. Prostě člověk

Nutno ovšem podotknout, že v osobě Ladislava Chudíka se podařilo najít dokonalou náhradu a že tu přísnou primářskou personu se mu podařilo ztvárnit možná ještě lépe, než by se to nejspíš podařilo Karlu Högrovi. Nebo ještě jinak - primář Sova v podání Högra by byl jiný a možná ani ne lepší právě kvůli jeho člověčenství.

Pane Milane, nevím, těžko se to posuzuje. Každopádně máte pravdu v tom, že nahrazení L. Chudíkem byla povedená volba. A kdo by byl nebo nebyl lepší těžko říci, prostě bylo by to jiné. Milane , víte že mě v takových věcech napadá, jak je svým způsobem poněkoud neštastné úsloví, že každý je nahraditelný? Těžce bych hledal herce, který by nahradil jistou eleganci Štrosmajera. Pokaždé by to byl někdo jiný. Pane Milane děkuji Vám za návštěvu a za komentář.