Jak jsem se stal šoférem…..
Ačkoliv si to člověk nechce připustit, tak je to skoro už tři desetiletí, kdy jsem při studiu v moravské metropoli absolvoval další „školní ústav“ s názvem AUTOŠKOLA. Dnes, kdy se k tomu po letech vracím, už jen vzpomínám na různé komické situace doprovázející první krůčky při držení a točení volantu a na nohy, které tu a tam činili prapodivné sladěné pohyby. A ty všechny pravidla, vyhlášky zvláštní slovní propojení, která pak činily a činí mnohým dodnes, problémy při testech. Některé otázky, která jsem nepochopil dodnes. Třeba o umístění světel, které stejně dělá výrobce vozidel a nebo je instalují odborné servisy. Hodiny teorií o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a první usednutí do takové podivné věci, jakou je trenažér. První minuty pocení při odhadování vzdálenosti a podivný stud při vyjetí z dráhy. Ale co si budeme povídat, to nejlepší vždy přichází o něco později.První jízdy se skutečným auťákem. Nezapomenutelné je i první usednutí za volant skutečného auta a jízda v kužely vytýčené trati uzavřeného placu, hučení motoru, poskakování do předu ukončené zhasnutím motoru. Už si matně vzpomínám, co to bylo za auto, ale tehdy určitě nějaká ta škodovka. No a postupné zlepšování a získávání pocitu, že už mi to teda jako jde. No, a když mi to teda jde, to už můžu do provozu. V něčem připomínajícím žákovskou knížku byl rozpis další zkušební jízdy a jeho netrpělivé očekávání, které se i naplnilo. A je to tady, pronesl jsem po té, co se zjevila má oblíbená škodovka – usednu do ní, vedle mě instruktor a už se pomalu rozjíždím. No a ty moje chybičky a občasné přibrždění z druhé strany a s rozumným rozborem udělané chyby. Pamatuji si, jak jsem nadšeně v cíli vystoupil z auta s tím, jak se těším na další lekci. Moji spolužáci na rozdíl ode mě, byli nějak rozhození. Podle jejich líčení měli instruktora, který spíše odrazoval vůbec autoškolu dělat. Další lekce na sebe nenechala dlouho čekat. Na dané místo jsem se dostavil s časovým předstihem a netrpělivě vyhlížel toho svého instruktora s oblíbeným autem. Podivný zmatek ve mně vyvolala s rachotem přijíždějící vétřieska. No to snad není to mé vozidlo, pronesl jsem sám sobě vnitřním hlasem.Jenže bylo.
Z vozidla nejdříve vystoupil bledý a vytočený kolega a ze strany spolujezdce se doslova vyvalila jakási mužská koule. Když jsem viděl tento obraz, pronesl jsem větu, kterou zde nemohu napsat.
No co Vám budu povídat, nakonec v životě potkáme spousty arogantních pitomců. Ještě jsem se ani pořádně nerozjel a už jsem dostal první spršku sprostých slov. Postupně jsem pochopil, že pro tohoto arogantního pitomce jsem jen kus něčeho zbytečného a otravného. Jenže já jsem prostě ten řidičák chtěl a tak jsem spousty nadávek vypouštěl. Nicméně, příjemné to nebylo, navíc brněnská metropole doplněná o ty podivné vláčky nazývaných domorodci – šalina.
Čím více jsem blba ignoroval a nenechával se vytočit ( no mezi námi, ve mně vřelo o sto šest) tím víc byl nepříjemný. Je to jako s tlakovým hrncem – vše do únosné meze.
Po několika jízdách a na další lekci při průjezdu kdesi Medlánkami po té, co jsem byl jistým tělesným orgánem nazván, jsem prostě prudce zabrzdil.
Arogantní koule se dala do pohybu a čímsi, co připomínalo hlavu, narazila do skla. Ze mě zcela neplánovitě vypadla slova ve smyslu - že ještě jednou uslyším urážku, tak si budu buď stěžovat, nebo to někde napálím do stromu.
Agresor jen vytřeštil oči, slabým hláskem prohodil ať na něj nekřičím a po zbytek cesty mimo základní udání trasy už nepromluvil. Po zbytek autoškoly jsem na něj narazil už jen párkrát. Nějak celkově se té naší skupině začal vyhýbat.
Nakonec vše dopadlo dobře, testy a zkoušky jsme všichni udělali a od té doby se honosíme řidičáky.
A když to vše tak píšu napadá mě jedno motto :
„Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání.“ Jan Werich
Pavel Vrba
Symboly podzimu, aneb vše je jen a jen ve vlastní hlavě
Jsou chvíle, kdy člověka všechny aspekty života sráží na kolena. Všechny ty zprávy, žvásty politiků, politikaření a dopady na naše životy. Jsou chvíle, jako by člověk neviděl ani ten miniaturní plápolající plamének naděje.
Pavel Vrba
Navzdory politice, zdrhám mezi opeřence
Svůj poslední blog zaměřil jsem k politice. A tak pro očištění duše, běžím vstříc kráse přírody. A představte si, že paradoxně - do středu města. Ono totiž obyvatelstvo je opravdu rozmanitý.
Pavel Vrba
Super ovace nad porážkou Babiše
a to úžasné vítězství koalice nad tolik nenáviděným Babišem. A obrovský jásot a veselí zachycené ve volebních štábech a mezi jejich voliči.Vítězství nad tolik nenáviděným premiérem, který pro naši zemi vykonal tolik dobrých věcí.
Pavel Vrba
Navzdory předvolebním kampaním, zdrhám do přírody - díl 2.
všechna ta tichá zátiší a prázdné cesty a lavičky. Mám ta rána rád. Přináší klid a ukazují, že příroda se řídí svými zákony, které jsou pečetěny staletími. I v černobílém zbarvení, je kolem nás tolik krásných zákoutí.
Pavel Vrba
Navzdory kampaním, zdrhám do přírody- díl 1.
prostě abych nezblbnul. A někdy člověk nemusí letět daleko, někdy má krásu u nosu. Třeba i ve městě, dá se najít ostrůvek s krásnými rozhledy. Třeba v Hradci Králové ......
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci rozhodují o omezení prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schvaluje Sněmovna. Schválí ji patrně v mírnější...
Muž násilím vnikl do školy v Litvínově. Policie ho našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
Záhadný předmět na noční obloze překvapil fotografy čekající na polární záři
Záhadné těleso na obloze překvapilo v úterý večer mnoho fotoamatérů, kteří hleděli k nebi v...
Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu a vykolejil, provoz na trati stojí
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek odpoledne v úseku mezi Velkým Luhem a Skalnou...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 811
- Celková karma 25,05
- Průměrná čtenost 716x
"Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt.
Cokoli vidíme, je úhel pohledu,
nikoli pravda “. Marcus Aurelius
"Kdybych se měl snažit číst -
o odpovědích nemluvě -
všechny útoky namířené proti mně,
mohl bych to tady celé zavřít
a nedělat nic jiného.
Dělám to nejlepší, co umím a znám,
a chci to tak dělat až do konce.
Jestliže mi dá konec za pravdu,
nebude na tom, co proti mně říkají, záležet.
Jestli se nakonec ukáže, že jsem se zmýlil
nepomohlo by, ani kdyby deset andělů
přísahalo, že mám pravdu."
Abraham Lincoln
Můžete mě zaslat i vzkaz : pavelblog@email.cz
nebo mě naleznete zde : https://twitter.com/PavelVrba3
Osobní stránky : http://pavelvrbaozivote.simplesite.com
Seznam rubrik
- Foto - krásy kolem nás
- Společnost
- 1866 v souvislostech
- O těch lidských obavách
- Pokus o fejeton a nadsázku
- O kultuře a umění
- Osobní
- (V)očima diváka
- Ty věci.
- Takové jedno dlouhé povídání.
- Nezařazené
- Foto - motorismus
- Články o motorismu
Oblíbené blogy
- Dana Tenzer
- Jaromír Šiša
- Jitka Štanclová
- Jana Májová
- Kamila Branna
- Soňa Pražáková
- Zuzka Součková
- Jaroslav Chudáček
- Práce záchranářů
- Roman Enders
- Jan Tichý
- Klárka Tůmová
- Tomáš Gayer
- Petr Omelka
- Marek Valíček
- Ivan Dřínek