Hvězdy a hvězdičky v ulicích...

Už jen několik dnů nás dělí od Štědrého dne.  Po sněhu ani památky a jedinou připomínkou adventního období zůstávají paradoxně všechna ta třpytivá světýlka. Vše, jako by znamení - symbolika vztahů mezi lidmi. Třeba se mýlím, ale mám pocit,  že nám v tý naší současnosti lidsky chybí skutečný třpyt štěstí...

Jako když se nám ty dočasné třpytky každodenního života staly samozřejmostí. Zaměnili jsme dočasnost na věčnost a východisko. Prázdnotu zabalujeme do krásného celofánu. Místo snahy o naplnění obsahu, vynakládáme energii na úchylné zdobení prázdnoty.

A taky brala na váze,
vždyť nepoznala nesnáze.
Spíše než třeba hovězím
lze tučnět tukem iluzí,

Sedíme metr od sebe
a to je dál než do nebe.
Myslíme možná na totéž
a šeptáme si marně: Kéž...

Ty adventní třpytky k dnešním dnům patří. Oslava příchodu vánočních svátků a rozjímání. Jen mi tak přitom všem škobrtání chybí třpyt sněhových vloček. Ale přírodě nelze poručit a tak se musíme spokojit alespoň s těmi všemi uměle vytvořenými hvězdičkami doprovázející nadcházející svátky.

A na všech těch našich cestách nás provází rozmanité hvězdičky

Brzká ranní procházka takto vyzdobeným městem má svá kouzla ...
tu a tam projedou třeba auta ....

A prázdné ulice, nikde ani živáčka

Ale tady se zdá, že je nějaký šrumec...

No jasně, chystají se zde advetní trhy..

Ale já kráčím dál a dál

Je to zvláštní, když se člověk ohlédne zpět, všude jsou hvězdy....

Všechny ty ulice, uličky, ale i řeky a mosty....

A zvláštní magické uličky s hvězdami....

Ty hvězdy jsou stále pod dozorem Měsíce

A při pohledu z výšky vidím město oděné do zvláštní barvy

A i v tomto mém dnešním škobrtání pod hvězdami, stejně jako minule při setkání s potměšilým hostem mi zněla v uších nádherná hudba a texty. Možná to zamyšlení k adventní atmosféře plným právem patří.
Nevím, třeba to je tou zvláštní nocí, kouzelnou atmosférou noci. Kdo ví....

Sedíme metr od sebe
a to je dál než do nebe.
Myslíme možná na totéž
a šeptáme si marně: Kéž...
Podobná kmenům v peřejích
rozbije náruč veřejí
a pohrne se bez ptaní
na naše nové setkání