Domove líbezný aneb novoroční škobrtání

tak máme svátky za sebou. Nevím jak ty můj čtenáři, ale já oba prožil tak nějak na pohodu. Už před svátky jsme si doma řekli, že uděláme vše proto, abychom se vyhnuli nějakým zbytečným stresům.

Po vyhodnocení předcházejících Vánoc, jsme přistoupili k rapidnímu snížení počtu upečeného cukroví, přemíry bramborového salátu a řízků. A dárky? Asi jsme na rozdíl od naší čtyřnohé členky domácnosti hodně zlobili. No to bylo radosti, když jsme pod vánočním stromečkem dárky rozbalovali. Všechny ty pamlsky, hračky…. A to její vrtění ocáskem na důkaz nekonečné radosti.

Obdobně dopadl i poslední den v roce. Měl jsem sice nachystané zásoby alkoholu. A to jen proto, aby je pak zase uklidil na „horší časy“. Ani s vyčkáváním půlnoci jsme to nepřeháněli, protože co má být se stejně stane.

A nějaké petardy?
K čemu, jen pro chaos a hloupé kratochvíle. Navíc jsem v tomto směru velmi radikální, což se projevuje zcela chladným přijetím informace, že někomu nějaká ta pyrotechnika způsobila zranění. Komentáře, které obvykle k tomuto problému pronesu, jsou ve zdejším prostředí naprosto nepublikovatelné.

Prý byly i nějaké projevy představitelů, které jsme si (ne)zvolili. Ty jsem rovněž vynechal, zbytečně bych zase hledal jistou píseň se slovy, jak vše je na ruby.

Vsup do roku 2025 jsem si však užil. Jednak proto, že se konečně počasí umoudřilo a je třeba se prostě hýbat. On, když člověk prochází a hledí do krajiny, nachází miliardy nádherných obrazů.

A na darmo se neříká: Jak na Nový rok, tak po celý rok.

Naše propojení s krajinou, přírodou, planetou a celým vesmírem, je mnohem hlubší, než si troufáme domyslet a pochopili, že pečovat o ní, je naší odpradávna danou přirozeností. Když chceme, dokážeme v ní žít a hospodařit s citem a rozumem tak, že doslova rozkvete. Občas se nám může zdát, že je tady pro nás. Někdy se tak chováme, ale sdílíme ji s těmi před námi i těmi, co přijdou po nás.Tentýž prostor v různých časech.Jsme bohatý, kulturní národ s úžasnou historií. Kolikrát jsme ve světle dějin, a sami před sebou uspěli a kolikrát selhali. Z prachu našich proher a křivd jsme však dokázali pokaždé znovu vstát. Naše životy se na její tváři vždy nějakým způsobem projeví. Vryjí se do ní a zůstávají jako jizvy na těle.Předkové využili jejich zdrojů k tomu, aby vybudovali svět, který v konečném důsledku zkrášlila. Tím nám napříč staletími vyslali jasnou zprávu: Máte nás v zádech. Stojíme za Vámi. Opřete se o nás.Platí to i naopak. Jaká je ona, takový jsme i my. Ovlivňujeme se navzájem víc, než si myslíme. Mějme to na paměti, před každým činem, kterým ji nějakým způsobem pozmění. Měníme tím bezděky i sebe. Náš život a osud.Smět žít v takovém prostoru je velkým štěstím a výsadou, jímž jsme obdarovaní my všichni, pro které je krajinou domova.

Nádherné vyznání krajině citované z dokumentu České televize Krajinou domova. Autor scénáře, režisér a producent Petr Krejčí:

A já ti můj milý čtenáři do roku 2025 přeji hlavně zdraví, štěstí, lásku a spokojenost.

A přikládám pár záběrů krásy, kterou jsem právě první den v roce zachytil.