Ráno si dám silné kafe a večer zvolím prezidenta.

Taky vám připadá, že naše politická scéna je jako kafe, uvařené druhým zalitím lógru ? A že ten lógr pijeme všichni ? Dobrovolně ? A že je to to nejhorší co můžeme pro svůj žaludek udělat ? Ano, je to tak. Bohužel. Nicméně – "každý národ má takovou vládu (a parlament), jaký si zaslouží" – jak říká klasik.

Volba prezidenta je jednou z největších radostí voličů. Vyvolává největší vášně a je úžasně jednoduchá – dva, tři, čtyři kandidáti – jeden vítěz. Vše jasné jak facka. Například v Americe si to užívají. Každopádně nám je prozatím tato radost odepřena. Volba referendem (alias námi všemi) není levná, ale když člověk sleduje jak se obě komory dokáží hodiny dohadovat na pouhé formě volby, napadá mě – nebyla by nakonec snad levnější ?!

Má smysl a stojí za to ničit si zdraví pitím použitého lógru ? Nebo si dát jedno malé silné espresso, ve kterém se koncentruje chuť, síla a radost prožitku čerstvě upražené kávy, spařené pod vysokým tlakem, která je sice na první pohled výrazně dražší ale rovněž výrazně kvalitnější, a máme z ní několikanásobně větší a intenzívnější požitek ?

Určitě.

Takže – nenechme si vařit ošizené kafe nepoctivými kuchaři v parlamentu, ale uvařme si ho sami. Zvolme si prezidenta, bude nás to stát méně (nervů), bude to rychlejší, jasnější a budeme vědět, že tam nahoře sedí někdo, komu jsme dali – nebo nedali – svůj hlas. A když budě dělat to co se nám nelíbí, budeme vědět, že příště už mu šanci nedáme. Dělejme pro to všechno !

Zítra ráno si dám silné kafe a večer zvolím prezidenta. Nebude to ale zítra, ale až za pět let. Doufám.