Kauza Huawei je paradoxně pro naši zemi velmi poučná. Jednání našich nejvyšších představitelů mluví samo za sebe a odhaluje jejich skutečné motivace. Možná více, než by si sami aktéři přáli.
Prezident Miloš Zeman se nejdříve tvrdě opřel do ředitele BISky a šéfa NÚKIB (tedy do institucí naší i jeho vlastní země), aby vzápětí sdělil národu strašidelnou zprávu o tom, že Čína chystá odvetu. Ohrožena je údajně Škoda Auta a firma Home Credit - zdroj tady.
Premiér Andrej Babiš původně zbrkle nařídil, aby se veškerého zařízení čínské firmy zbavil úřad vlády - zdroj tady. Následně došlo ke schůzce s čínským velvyslancem někde v Průhonicích, ze kterého vzniklo neuvěřitelné prohlášení čínské ambasády - zdroj tady. Po jeho zveřejnění (visí na stránkách čínské ambasády dodnes - zdroj tady) premiér Andrej Babiš sdělil svým spoluobčanům, že Čang Ťien-Min o schůzce lhal - zdroj tady.
Dříve, než se zase začneme v diskuzích vzájemně napadat, bylo by vhodné si uvědomit snadno ověřitelná fakta (třeba tady). Z nich totiž vyplývá, že podíl exportu naší země do Číny za poslední dva roky představuje 1,3% z celkového exportu. Platební bilanci s Čínou má naše země výrazně negativní (cca mínus 10 mld.US dolarů). Stručně shrnuto: naše země je pro Čínu naprosto bezvýznamné teritorium.
Je tedy za těchto okolností skutečně nezbytně nutné, abychom brali vážně naše nejvyšší představitele, kteří vytvářejí umělé bubliny o hrozících sankcích ze strany Číny? Nechme pana prezidenta a pana premiéra při jejich oblíbených bublifukových kratochvílích. Oba dva to už ani neumí jinak...
Místo vzájemného napadání, šíření a vyvracení nejrůznějších konspiračních teorií (ovládnutí zavádění sítě 5G Američany, Číňany nebo marťany) bychom se my "dole" snad mohli shodnout na jednom: aby další vrcholní představitelé naší země v první řadě řešili naše vlastní problémy - primárně školství, zdravotnictví, důchodovou reformu, infrastrukturu, problémy s exekucemi, hospodaření s vodou, atd. atd.
A v neposlední řadě bychom mohli přidat požadavek vzájemné komunikace, založené na respektu k názoru druhé strany a nikoliv na ubohém nafukování nic neřešících a vášně vyvolávajících bublin...
