Pomalé probouzení "euromedvěda" Zahradila

Blíží se volby do Evropského parlamentu a tak se opět začne probouzet řada "medvědů" po pětiletém spánku. Včerejší vystoupení europoslance Zahradila v pořadu Dvacet minut radiožurnálu je toho smutným příkladem.

Ve zmíněném pořadu - lze poslechnout tady - nám pan Zahradil vykládá o tom, že je skvělé maximálně využívat veškerých výhod z členství naší země v EU. Zároveň ale tento letitý EU-matador přesvědčuje posluchače a potenciální voliče o tom, že uzavřené dohody nemusíme brát zas tak moc vážně. Kromě knížecích rad ohledně brexitu celé to jeho smutné předvolební povídání lze shrnout do jedné věty: euro v naší zemi v žádném případě ne - udělám maximum pro vyvázání povinnosti přijmout euro v přístupových smlouvách.

Což o to. Jistě nelze nikomu bránit v jeho názoru na přijetí nebo nepřijetí eura, případně dodržování nebo nedodržování smluvních závazků. Otázka závazku přijetí eura v naší zemi má  ale dvě strany mince. Jako každé vážnější rozhodnutí v životě i politice. Nestačí jen emotivně a hlavně před volbami vykřikovat euro ano nebo ne! 

V první řadě je potřeba otevírat debaty na všech úrovních společnosti a následně poctivě a bez zbytečných předsudků přemýšlet o argumentech druhé strany. Od politika, který naší zemí zastupuje v Evropském parlamentu už dlouhých patnáct let bychom přece jenom měli čekat trochu více odvahy k otevírání někdy i nepříjemných debat, stejně jako zmíněné věcné a pokud možno objektivní hledání odpovědí na nejrůznější otázky.

Třeba o tom, jak vypadá desetiletá zkušenost s eurem na Slovensku nebo dvanáctiletá zkušenost s eurem v nedalekém Slovinsku? Stejně tak bychom neměli určitě přehlížet krátkodobější zkušenosti s eurem v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Teprve po této celospolečenské diskuzi mohou naši zástupci v Evropském parlamentu dělat odpovědnou politiku ve skutečný prospěch naší země. 

Pan Zahradil svým postojem potvrzuje, že už v politice nemá co nabídnout. Nechci ho podezírat, že by ani po patnáctiletém vysedávání v Evropském parlamentu nepochopil tak jednoduchou věc. Spíše to vypadá, že se mu tento život v hojnosti za sice nenáviděnou, ale vydatnou euroměnu velmi zalíbil a udělá cokoliv, aby k tomu "nesmiřitelném boji o české zájmy" přidal dalších pět let.

___________________________

Více o probouzení se "euromedvědů"  ze zimního spánku najdete v článku Nechybí nám vize, chybí nám umění naslouchat