Moje prvotní motivace ke kandidatuře do Evropského parlamentu byla dána faktem, že Ostravu tou dobou v EP "reprezentoval" jistý multimodální politik, o němž myslím ještě uslyšíme v probíhající kauze Dědic. S ohledem na dosavadní zkušenosti (tady + tady), navíc s přihlédnutím ke čtyřletému pracovní pobytu v Bruselu, jsem se tedy odhodlal a oslovil hnutí ANO s nabídkou spolupráce.
Někdy začátkem roku se uskutečnila schůzka, jakási forma výběrového řízení, kde jsem měl možnost se představit a zdůvodnit svoje rozhodnutí kandidovat do EP jako nezávislý za hnutí ANO. Jelikož se zajímám o politiku, chtěl jsem si otestovat způsoby, které toto nové hnutí aplikuje na nezávislé kandidáty. Po vzoru "zavedených stran" jsem spíše očekával, že jako nečlen hnutí ANO nemám šanci uspět. Musím konstatovat, že tehdejší jednání se zástupci hnutí ANO bylo velmi korektní. K mému překvapení jsem uspěl v krajském kole a čekala mě schůzka v Praze s lídrem kandidátky panem Teličkou, ze které jsem si taktéž odnesl velmi dobrý pocit - jednání probíhalo věcně a profesionálně. Přestože jsem se ocitl na "nevolitelném" 13.místě, bral jsem to jako zajímavou zkušenost. V nadcházející kampani se mi totiž naskytla unikátní možnost blíže poznat hnutí ANO a zároveň otestovat svoje schopnosti diskutovat s lidmi přímo na ulici.
Samotná kampaň probíhala tak, že jsme v úzké spolupráci s členy a sympatizanty hnutí podnikali nejrůznější akce - detailnější informace tady. Opět musím potvrdit, že v naprosté většině případů tato spolupráce probíhala velmi dobře. Absolvoval jsem celou řadu setkání s voliči od Jablunkova až po Krnov, poznal jsem řadu zajímavých lidí z hnutí ANO. I přes omezený počet lidí, ochotných zajímat se o vztah naší země k EU, byly často tyto debaty velmi podnětné. V paměti mi utkvěla téměř tříhodinová debata v Opavě - viz tady nebo plný sál a živou diskusi v Rychvaldu. I přes rozpačitý výsledek voleb a minimální účast voličů jsem nevnímal volební kampaň nijak negativně. Naopak. Byl položen celkem solidní základ k následné uvažované spolupráci na komunálni úrovni.
V rámci volební kampaně jsem měl možnost blíže poznat jistého Lukáše Krále - dnes č.5 na kandidátce zastupitelstva Statutárního města Ostravy. S ohledem na skutečnost, že tento člověk později sehrál rozhodující roli v dalším vývoji moji spolupráce s hnutím ANO, budu mu věnovat samostatný blog v této sérii. V tomto díle se omezím pouze na jeho roli v eurokampani. Poznal jsem ho jako mimořádně nadaného člověka, který ve svém oboru (IT a média) dosáhl i přes svůj mladý věk a značné zdravotní omezení pozoruhodných výsledků. Přestože jsem měl tou dobou svoje volební webové stránky, které mi vytvořil syn, přijal jsem naléhavou nabídku Lukáše Krále s vylepšením stávajícího webu a facebooku. Oba komunikační kanály mi následně opět spravoval výhradně můj syn z praktických důvodů - potřebě každodenních změn.
S ohledem na neskrývané ambice pana Krále naplno působit v hnutí ANO a následně kandidovat jak v obvodu Ostrava-Jih tak na magistrátu města Ostravy, pomoc z jeho strany mi byla logicky nabídnuta zcela nezištně - jako jistá forma vkladu do spolupráce s hnutím ANO (zviditelněním jeho schopností v rámci eurokampaně). Do kampaně jsem kromě svého času sám vložil nemalé finanční prostředky, takže nezištnou pomoc Lukáše Krále jsem vnímal spíše jako vstřícné a sympatické gesto a ne jako chladný kalkul do budoucnosti. Musím přiznat, že mě tento člověk v počátcích naší spolupráce svým odhodláním velmi motivoval k tomu, abych se naplno angažoval v komunální politice i po volbách do EP. Měl jsem tedy další dobrý důvod ke spolupráci s hnutím ANO.
Bezprostředně po volbách do EP mě nemile překvapila reakce pana Babiše, který se v médiích vyslovil v tom smyslu, že se jeho lidé (tedy členové hnutí ANO) v krajích na eurovolby vykašlali s vidinou blížících se voleb komunální. Jelikož jsem měl zkušenosti přímo "z terénu", ani na okamžik jsem neváhal a veřejným dopisem (e-mailem) jsem členy hnutí, stejně jako řadu sympatizantů a dobrovolníků v našem kraji, otevřeně a myslím, že po zásluze podpořil.
Zdálo by se tedy, že všechno probíhalo v naprostém souladu. Přesto se v tomto takřka idylickém období mihnul v závěru kampaně zajímavý a velmi podivný stín pochybnosti, zda je všechno v pořádku.
Krátce poté, co mi spolumajitelka kabelové televize FABEX (tou dobou kandidátka hnutí ANO za Moravskou Ostravu a Přívoz) velmi ochotně a opět nezištně v rámci kampaně do EP nabídla vystoupení v krátkém diskuzním pořadu na téma učňovské školství u nás a v zahraničí, dostalo se mi od mého "mediálního poradce" Lukáše Krále mírné výtky, či spíše varovného upozornění. Dle jeho názoru bych měl být jako kandidát hnutí ANO opatrnější s ohledem na skutečnost, že kabelová televize FABEX byla a stále je významně komerčně napojena na Magistrát a potažmo současný vládnoucí establišment (ODS+ČSSD).
Musím přiznat, že mě ta výtka trochu překvapila. Při opakovaném osobním rozhovoru se spolumajitelkou Fabexu jsem totiž nabyl dojmu, že její pohnutky vstupu do komunální politiky jsou mi velmi blízké. Nechápal jsem, proč má jeden potenciální kandidát hnutí ANO potřebu takto "upozorňovat" na těsné obchodní vazby na komunální politiky u svojí budoucí stranické kolegyně, notabene spolukandidátky na magistrát. Navíc pan Král paradoxně poukazoval v podstatě na tentýž "prohřešek", který sám velmi intenzivně provozoval v podobě velmi úzké komerční spolupráce s magistrátem (konkrétně s náměstkem primátora Štěpánkem, který dnes pokrytecky "odmítá byznys s chudobou") při zajišťování akcí typu Ostrava - město sportu atd.
S ohledem na velmi hektický závěr kampaně jsem tato varování na stávající obchodní vazby jednotlivých kandidátů hnutí ANO s magistrátem nijak neřešil. Až s odstupem času mi začaly zapadat do celkového obrazu dění v nadcházejících komunálních volbách. Byl to první náznak varovného signálu, že s blížícím se termínem komunálních voleb v ostravském hnutí ANO nebude líp, ale naopak možná bude hůř. Mnohem hůř. A nakonec bylo.
Pokračování příště...
