Je dnešní medicína dehumanizována?

Profesor Josef Koutecký svůj celý profesní život zasvětil dětské onkologii. Oboru, ve kterém jistě nikdy nebylo a není nouze o velké stresy a bolesti všech zúčastněných. 

Po tom, co ve svém životě zažil, je obdivuhodné jak ve svých 88 letech dokáže tento člověk vlévat do žil čtenářů a posluchačů optimismus, odvahu a naději - viz včera zveřejněný rozhovor.

Jeho vyjádření o dehumanizaci dnešní medicíny může vyvolávat vášnivé debaty o tom, zda je možný jiný přístup lékaře k pacientovi. Ale platí to také v opačném gardu. Podobná vyjádření může a mělo by každého z nás vést k zamyšlení nad tím, zda do značné míry nenese odpovědnost za tuto dehumanizaci. 

Třeba v tom, že až příliš často spoléháme na "zázraky" dnešní medicíny, když velmi často nechceme vidět souvislost nad svým životním stylem a zdravím. Jistě každý z nás má právo jíst co chce a dělat co uzná za vhodné. Ale na druhé straně by si každý z nás měl uvědomit, že v životě je vždy něco za něco.

Hezky to názorně popsal farmaceut Richard Pfleger ve svém článku Uhodujeme se k smrti (také stojí za přečtení): "Jdete s dítětem do bazénu a polovina lidí není obézních, ale monstrózně obézních. A vy se na ně díváte už jako na nemocné lidi. Protože jsou už polymorbidní – nemocní z podstaty. Říkám jim vorvani. Normálně mi do vorvaňů nic není, ale pokud využívají možností solidárního zdravotního systému a čerpají od těch zdravých, co přispívají a starají se o sebe, tak je něco špatně..."

Profesor Josef Koutecký svými odvážnými názory, pevně podepřenými celoživotním poctivým dílem vydatně pomáhá v léčbě celé společnosti. Přes poměrně výbušné téma vybízí čtenáře k zamyšlení. Převážně věcná diskuze pod zmíněným rozhovorem je toho důkazem.