Zážitky z exkurze do Spojeného ústavu jaderných výzkumů část I
Spojený ústav jaderných výzkumů byl založen v květnu 1956, poté se zde začala velmi rychle budovat základna vědeckovýzkumných laboratoří, mezi které se řadí například Veksler-Baldinova laboratoř vysokých energií, Frankova laboratoř neutronové fyziky, Fljorovova laboratoř jaderných reakcí a laboratoře zajímající se o využití ionizujícího záření při léčbě rakoviny.
Ústav se kromě základního výzkumu zaměřuje také na aplikace výsledků výzkumu v průmyslu a například v oblasti materiálů spolupracuje s ruskou korporací pro atomovou energii Rosatom. Jedním ze společných projektů je studium bimetalických adaptérů na palivových kazetách pro reaktory typu RBMK. Výsledky z těchto experimentů se používají například v Kurské jaderné elektrárně provozované Rosatomem.
Česká republika měla při budování ústavu velký podíl a má jej dodnes i při jeho provozování. Nejenom, že jsme jednou z 18 členských zemí, ale také si Češi vysloužili vedoucí místa institutu. Například nyní je jedním z viceředitelů institutu český fyzik Richard Lednický, který studoval na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Veksler-Baldinova laboratoř
Laboratoř byla založena roku 1944 a v roce 1949 bylo rozhodnuto o výstavbě synchrofázotronu, který byl v roce 1953 dokončen a v roce 1957 zprovozněn. Tento urychlovač částic je vyrobený z více jak 36 000 tun železa a zabírá celou místnost. Pomocí synchrofázotronu bylo možné urychlovat protony až do energie 10 GeV, nebo těžké prvky na energii od 100 MeV na nukleon do 4 GeV na nukleon. Urychlovač je již vyřazený z provozu a částečně demontovaný. Měděné kabely z cívek byly recyklovány a některé ocelové cívky odstraněny. Většina urychlovače však stojí stále na svém místě, jelikož by se odstraněním tak velké hmoty mohla narušit stabilita budovy.
Kromě synchrofázotronu je součástí této laboratoře také Nuklotron, urychlovač postavený na supravodivých magnetech vyvinutých v Dubně. Díky tomu je Nuklotron mnohem menší, energeticky méně náročný a hlavně výkonnější. S pomocí Nuklotronu lze urychlit těžké částice až na energii 7 GeV na nukleon. Hlavní použití Nuklotronu je studium tvorby a vlastností hyperjader a zjišťování charakteristik srážek protonu a deuteronu. Nuklotron je navíc zapojen do projektu NICA.
Projekt NICA
Projekt NICA, Nuclear Based Ion Collider fAcility, je projekt, který bude zkoumat interakce horké a husté hmoty. Pomocí srážek několika nukleonů při energiích od 4 do 11 GeV budou zkoumány podmínky podobné, jako panují v neutronových hvězdách. Collider, tedy srážeč, bude podobný, jaké mají například v CERNu. Projekt je zatím pouze v začátcích a je třeba udělat ještě mnoho práce, výsledky by však mohly být v oboru experimentální fyziky průlomové.
Projekt NICA se bude skládat z generátoru nabitých částic, dále zde bude urychlovač částic, který bude urychlovat nabité ionty pouze na energii 600 MeV, takzvaný Booster, ze kterého bude svazek veden do Nuklotronu, kde se urychlí na energii přibližně 4,5 GeV a následně přejde do samotného srážeče, kde budou prováděny srážky a jejich měření.
Ve srážeči již částice nebudou urychlovány, ale pouze drženy ve své trajektorii a soustředěny do nejmenšího možného průřezu. Na srážeči jsou plánovány 2 detekční systémy, a to SPD (Spin Physics Detector) a MPD (Multi Purpose Detector), čili detektory spinů a víceúčelové detektory.
Celý projekt je rozdělen do 3 velkých částí: stage I, stage II a stage III. Během letošního roku by měla být spuštěna stage I, tedy experimenty s pevným terčem. Do roku 2019 by měla být připravena stage II, kde by byly prováděny pokusy se vstřícnými svazky, díky kterým bude možné sledovat srážky s mnohem vyšší srážecí energií. Stage III by měla přinést práci s polarizovanými svazky iontů, tato část by měla být dokončena v následujících 13 letech, ale přesné datum zatím není stanoveno.
Ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně (SÚJV) jsou prováděny podobné experimenty, jako v mnohem větším a známějším ústavu CERN. Přesto, že je SÚJV menší, vědci zde dosahují výborných výsledků a nových aplikací. Projekt, který nyní bude zabírat velké množství práce, je projekt NICA, soustředěný na výzkum neutronových hvězd. V dalším článku se dozvíte informace o zbylých laboratořích v Dubně, hlavně laboratoři jaderných reakcí, kde jsou připravovány supertěžké prvky.
Zdroj: jinr.ru
indico.cern.ch
Pavel Suk
Solné reaktory – řešení energetického problému lidstva?
V minulém článku byly shrnuty základní informace o reaktorech s roztavenými solemi, v následujících odstavcích si můžete přečíst současný vývoj těchto reaktorů, hlavně reaktoru Integral MSR.
Pavel Suk
Solné reaktory - minulost, nebo budoucnost?
Jsou všechny koncepty jaderných reaktorů podobné tlakovodním reaktorům? Může být jaderné palivo v tekuté formě? Historii i princip fungování solných reaktorů si můžete přečíst v následujícím článku.
Pavel Suk
NUSIM2017: Zachování know-how jako klíčová dovednost pro existenci jadrných elektráren?
Nábor nových pracovníků Slovenských elektráren a skupiny ČEZ není jednoduchá práce. Řešení a názory jak personalistů, tak vědeckých odborníků si můžete přečíst v následujícím článku, na závěr pohled analytika z Jobs.cz
Pavel Suk
NUSIM2017: Role design authority a zvládání těžkých havárií na jaderných elektrárnách
V druhé části konference NUSIM byly řešeny problémy design authority s hlavním tématem udržení plánů jaderných elektráren ve shodě s projektem, a také bezpečnostní systémy pro reaktory generace II ke zvládání těžkých havárií.
Pavel Suk
Zkušenosti z provozu českých a Slovenských jaderných elektráren se zaměřením na bezpečnost
Letošní konference NUSIM2017 byla vskutku bohatá a hlavní témata, kterých se týkala, byla: bezpečnost provozu JE a lidské zdroje. Úvodních slov konference se chopili prezidenti ČNS a SNUS, Daneš Burket a Vladimír Slugeň.
| Další články autora |
Zemřel Jiří Štěpnička. Hrál v Národním i Gottwalda, namluvil Forda či Douglase
Filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička zemřel ve věku 79 let. Dlouholetý člen Národního divadla...
Sloní zadek není diagnóza. Proč s ním můžete chodit a vůbec netušit, že ho máte?
Není to diagnóza postavy ani módní trend. Sloní zadek je poněkud nelichotivé označení pro situaci,...
Žvýkačky u pokladny už nestačí. Obchody kvůli samoobslužným pokladnám mění strategii
Znáte to: stojíte u pokladny a na poslední chvíli hodíte do košíku balíček žvýkaček nebo...
Znáte kuriozity českých voleb 2026?
Podzimní komunální a senátní volby 2026 se neúprosně blíží a kampaně pomalu vrcholí. Ačkoliv volby...
Konec další pražské kultovní hospody. Hrála významnou roli při atentátu na Heydricha
Typických pražských hospod dál ubývá. Další brzy zmizí v Libni. Legendární hospoda U Jarolímků,...
Pražské metro a toalety zdarma. Politický evergreen znovu ožívá. Kolik by stál?
Některé sliby politiků nestárnou do krásy. Některá témata jsou však v hlavním městě evergreeny, ke...
Polské přístavy chtějí návrat českých firem. Zajímá je i Ostravsko
Polské přístavy Štětín a Svinoústí chtějí znovu získat větší podíl na přepravě českého zboží. Do...
Uvnitř zavřeného tunelu, kvůli němuž stojí doprava v Brně. Na opravu je nejvyšší čas
Běžně tudy projíždějí proudy aut při cestě do Brna a z města. Od pondělí je však Pisárecký tunel na...
Opilý a zdrogovaný surově ubil batole, viní otce. Soud začne řešit tragédii z ubytovny
Krajský soud v Ústí nad Labem začne projednávat případ brutální vraždy malého dítěte na ubytovně v...
- Počet článků 59
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 684x























