- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jiří Hledík – Role design authority pro zajištění bezpečného dlouhodobého provozu JE
Jiří hledík sdělil informace o sekci redesign authority, která vznikla v roce 1995 jako správa projektu a od roku 1997 měla na starost porovnávat projekt s původními plány. Hlavním úkolem design authority je udržovat veškeré informace o elektrárně aktuální, správně seřazené a zálohované.
Správa projektu je rozdělena do 3 částí:
Báze zajišťuje výchozí předpoklady, provozní kontroly, limity a podmínky, hledání slabých míst v projektu a zajišťuje předprovozní technické zprávy.
Řízení konfigurace má na starosti principy a pravidla provozu JE, aktualizovat používanou terminologii, identifikovat prvky systému, které jsou ohroženy řízením konfigurace.
Příprava dlouhodobého projektu připravuje elektrárnu k získání dalších provozních licencí. K tomu jsou založeny programy řízeného stárnutí, periodické kontroly, výměny opotřebených komponent a mnoho dalších činností.
Od roku 2016 funguje tato sekce zcela samostatně a stará se o obě české jaderné elektrárny. Pracovníci ve správě projektu se snaží naplnit doporučení agentury MAAE a technické zprávy, jako například TECDOC 1335, či jiné dokumenty, INSAG 19, INPOAP 929. Součástí správy projektu je také příprava na LTO (Long Term Operation)
Stejně jako v jiných odvětvích jaderné energetiky, také design authority řeší problém nedostatku „čerstvých“ pracovníků, kteří by řešili nezávislé posuzování projektů, či vytváření „jednoho místa pravdy“.
Jiří Hledík se v další části konference více zaměřil na problematiku řízení konfigurace v jaderné elektrárně. Vysvětlil, že vztah projektu s realitou je velmi důležitý jak při provozu, modernizaci, tak i řešení nestandardních situací. Podle Hledíka musí být zajištěn správný vztah mezi třemi vrcholy trojúhelníku, které představují projektová východiska, vlastní povědomí o projektu a skutečný stav projektu.
Configuration managment slouží k tvorbě počítačových programů, uchovávání a strukturování velkých objemů dat. Při tvorbě dat o jaderném zařízení je aplikován odstupňovaný přístup. Zařízení, která mají menší vliv na bezpečnost jaderného zařízení, obsahují méně dokumentace.
Jiří Duspiva – Řešení lokalizace taveniny na ETE a zařízení THS-15
Problémem řešení lokalizace taveniny na ETE se inženýři z ÚJV začali zabývat po fukušimské nehodě. V letech 2013-2015 probíhaly analýzy vhodnosti řešení těžké nehody. Měla by se tavenina nechat protavit reaktorovou nádobou, nebo by se měla nechat v nádobě a chladit ji zvenčí? Na rozdíl od Dukovanských VVER-440 bloků má Temelínský blok vyšší výkon a jeho uchlazení z vnějšku není tak snadné.
Najít řešení, které by se dalo v případě nehody použít, však není jednoduché. Navrženým řešením nesmí být ovlivněny jiné činnosti elektrárny, řešení musí být rozumně technicky realizovatelné, v žádném případě nesmí být ovlivněna bezpečnost jaderného zařízení, ani bezpečnostní systémy.
Analýzy byly prováděny pomocí různých kódů pro simulace těžkých havárií, jako například kód Melcor, Relap, Sokrat, Aztec, či simulace proudění chladiva i taveniny pomocí CFD kódů.
V budoucnu je v plánu analýzy validovat pomocí zařízení THS-15 (Termohydraulický stand z roku 2015). Zařízení má být na výšku ve stejné velikosti jako reaktor VVER-1000, k zajištění stejného plošného výkonu jako reaktor VVER-1000 je však simulována pouze výseč reaktoru o úhlu 3,8 °. Pomocí tohoto zařízení budou prováděné simulace validovány a na základě výsledků budou stanoveny postupy a technická řešení pro zvládání těžkých havárií s tavením paliva.
Zdroj: konference NUSIM2017
Další články autora |