Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby
Výstavba komplexu začala v roce 1981, kdy byly provedeny zemní práce, byly vykopány základy elektráren, připraveny výkopy pro potrubí pro chladicí vodu a další zařízení. Samotná výstavba 1. a 2. energetického bloku začala o rok později. V roce 1987 se podle plánu začala stavět druhá budova pro 3. a 4. blok.V té době se jednalo o projekt českých firem, které měly ruské subdodavatele. V roce 1991, rok po montáži systému kontroly a řízení na 1. a 2. bloku, přišly komplikace a výstavba byla na dalších 5 let, z finančních důvodů, pozastavena.
V roce 1996 se opět rozběhly stavební práce, tentokrát už pouze na 1. a 2. bloku, znovuobnovení stavby doprovázely protesty, zejména z rakouské strany. Po dvou letech přešel první blok, a o dva roky později také druhý blok, do komerčního provozu. Na dokončení zbývajícího 3. a 4. bloku však nezbyly peníze a výstavba elektrárny na dlouhou dobu utichla.
V roce 2004 slovenská vláda schválila kontrakt na privatizaci 66 % akcií elektrárenské společnosti Slovenské Elektrárny (SE) italskou firmou ENEL. Jednou z podmínek tohoto kontraktu bylo, že má ENEL předložit do června 2005 investiční plán na výstavbu 3. a 4. bloku Mochovců. V roce 2006 došlo k naplnění kontraktu a ENEL získal akcie elektrárny, od tohoto roku navíc probíhala výběrová řízení hlavních dodavatelů pro výstavbu. V roce 2009 se jedním z (původně) pěti hlavních dodavatelů stala také ŠKODA JS, která se starala zejména o mechanické systémy jaderné elektrárny. Stavební práce prováděla společnost Inženýrské stavby Košice, elektrické systémy a přístroje dodávaly PPA Control spolu s SPIE Elektrovod a o systémy kontoly a řízení se starala Areva a Siemens AG. Kontrakt se ŠKODA JS zahrnoval dodávky komponent pro primární okruh, palivové hospodářství (zejména přepravu paliva a zavážecí stroj), vnitřní spojovací potrubí, částečnou práci na systému kontroly a řízení a další. Výše kontraktu byla 10 miliard korun a zahrnoval dokončení obou bloků v roce 2013.
Bohužel 3. a 4. blok Mochovců nebyly spuštěny v plánovaném termínu, ba co víc, nejsou v provozu dodnes. Hlavním důvodem této prodlevy byla aktualizace projektu, který musel reagovat na fukušimskou tragédii.
Podle prvního finančního plánu z roku 2005 by náklady, které činily 2 miliardy eur (podrobnější program počítal s přibližně 2,8 miliardami), nedokázala elektrárna za dobu svého provozu vydělat. Vzhledem k této skutečnosti slovenská vláda provedla několik opatření, které zlepšily finanční situaci pro výstavbu, jednalo se například o omezení odvodů do jaderného fondu, pozastavení vyplácení dividend v letech 2006-2012 a další. Tyto skutečnosti přispěly k přesvědčení ENELu, že se projekt vyplatí a spustila se tak dostavba 3. a 4. bloku. Podrobné informace o finančním řešení naleznete na https://cz.boell.org/sites/default/files/energie-budoucnosti-166x237-cze1.pdf
Od roku 2009 se usilovně pracovalo na výstavbě. Bylo třeba zhodnotit kvalitu a možnost využití již nainstalovaných komponent, vyměnit a upravit střechu reaktorového sálu a hlavně seizmicky zpevnit nosné zdi budov. Během roku 2010 byly upravovány také komponenty sekundárního okruhu (repase stolic pro turbínu, příprava jeřábních systémů), navíc v září 2010 byla instalovaná tlaková nádoba 3. bloku. V roce 2011 došlo k usazení reaktoru 4. bloku a instalaci první turbíny pro 3. blok, zbývající turbíny byly instalovány v roce 2012, stejně jako instalace elektrických rozvodných sítí.
Hlavní část elektrárny, uvedená do provozu v roce 2013, byla místnost se simulátorem, v tomto roce byl také instalován a odzkoušen program elektrárny pro školení personálu. Přebírací zkoušky simulátoru byly provedeny v roce 2014 a zároveň se zde začal vzdělávat budoucí personál elektrárny. Na konci roku 2014 byl 3. blok dokončený z 81 % a 4. blok z 63 %. Během roku 2015 a 2016 byly doinstalovány stanice pro demineralizovanou vodu, protipožární systémy, dokončení rozvodných sítí, instalace kolejí pro zavážecí stroj a mnoho dalšího. Kompletní harmonogram výstavby můžete najít na stránkách Slovenských elektráren https://www.seas.sk/mochovce-3-4.
V říjnu roku 2016 se však opět spuštění elektrárny odložilo o další rok. Hlavní důvody jsou neustále se měnící legislativa a zpřísňování požadavků na bezpečnostní systémy, nyní jsou náklady na dostavbu odhadovány přibližně na 4,6 miliardy eur a mají dále růst.
I přes všechny nesnáze se však zdá, že k dokončení elektrárny dojde již brzy. V červnu 2016 byly dokončeny stavební práce na 3. bloku elektrárny a od té doby probíhá testování komponent. Přechod mezi výstavbou a testovací fází tkvělo v kontrolní montáži vnitroreaktorových systémů. Ověření tohoto systému zabralo celkem 22 000 člověkohodin. Dokončení 3. bloku je v tuto chvíli na 92,5 % a 4. blok na 75 %. Nyní budou zkoumány systémy za „studena“, za „horka“ a následně bude proveden kritický experiment. Během tohoto testování budou testovány těsnosti všech potrubí a zařízení a po zkouškách bude provedena revize komponent. V červnu 2016 byly stanoveny náklady na 5,1 miliardy eur.
Nyní je výstavba ve slepé uličce, Slovenské elektrárny mlčí o pokroku výstavby, také o tom, jestli bude skutečně 3. blok spuštěn v listopadu 2017. S tímto jednáním není slovenská vláda spokojena, vzhledem k poslednímu odhadu nákladů na 5,4 miliardy eur by ráda věděla, kdy dojde ke spuštění již 34 let stavěné jaderné elektrárny.
Jaderná elektrárna Mochovce je nyní v provozu pouze z 50 %. Zbývající jaderné bloky (3 a 4) jsou prozatím ve stavu testování a výstavby. Tato elektrárna patří nyní mezi jednoho z kandidátů na jaderný blok spuštěný v Evropě v nejbližším horizontu. Zároveň je elektrárna zvláštní tím, že zde budou stát reaktory technologicky starší koncepce (VVER-440).
Jeden reaktor VVER-440 vyrobí ročně přibližně 3500 GWh elektrické energie a pokryje přibližně 10 % spotřeby Slovenska. Spuštěním zbývajících 2 reaktorů by se Slovensko stalo energeticky nezávislé, co se týče výroby elektřiny. Každý odklad spuštění reaktorů navíc stojí další peníze, už nyní se vedou diskuse, zda se vůbec elektrárna za dobu svého provozu zaplatí. Jak celý projekt dopadne, bychom se měli dozvědět již v následujících měsících.
Zdroje: http://oenergetice.cz
http://www.allforpower.cz
www.atominfo.cz
https://www.seas.sk
