Jsou elektromobily opravdu bezemisní? Část I

Rozvoj automobilového průmyslu se za poslední období stále více věnuje snižování emisí automobilů. S tím souvisí také rozvoj elektromobilů. Zde však vyvstává otázka: „Jsou elektromobily opravdu bezemisní ?

Spalovací motory automobilů produkují oxidy uhlíku, dusíku a síry, ty znečišťují ovzduší a jsou složitě odbouratelné. Proto se poslední dobou hovoří o změnách strategií automobilek a snižování obsahu motorů, vylepšení spalovacího a výfukového systému tak, aby automobily produkovaly co nejméně oxidů. „Nejzelenější“ automobily se zdají být elektromobily, i zde však vyvstává problém, který začíná již při výrobě. Elektromobily potřebují baterie s velkou kapacitou, aby měly postačující dojezd na jedno nabití. V dnešní době připadají v úvahu pouze baterie založené na lithiu a to lithium-iontové, lithium-polymerové, či lithium-železo-polymerové. Důležité je, že všechny tyto typy baterií jsou založeny na lithiu. Lithium je toxický materiál, který se bude muset recyklovat, aby se předešlo znečištění životního prostředí.

Druhá otázka elektromobilů se týká napájení. Majitel elektromobilu jej jednoduše připojí do elektrické zásuvky, aby se nabily baterie, ale v makroměřítku je třeba se ptát, odkud se elektřina bere. Na výběr je hned z několika možností, které se v základu dělí do 3 skupin: fosilní elektrárny (spalování uhlí, ropy, plynu, biomasy), obnovitelné zdroje energie (větrné elektrárny, vodní elektrárny, fotovoltaické a solární elektrárny) a jaderné elektrárny. Jaderné elektrárny jsou sice bezemisním zdrojem, ale prozatím je nelze kategorizovat do obnovitelných zdrojů energie. Poté, co se podaří uzavřít palivový cyklus, bude možné i jaderné elektrárny považovat za obnovitelné zdroje energie. Jednotlivé kategorie se od sebe liší především odpadem, výkonností, popřípadě emisemi.

Fosilní elektrárny spalují velké množství paliva a produkují velké množství oxidů, popílku, či pevných, nespalitelných materiálů. Fosilní zdroje představují velký podíl ve výrobě elektrické energie, průměrně v ČR 55,1 % (2015).

Opakem jsou obnovitelné zdroje energie, které při svém vlastním provozu neprodukují žádné oxidy, ani jiné prvky. Výkonnost obnovitelných zdrojů však není taková, jako fosilních zdrojů, nehledě na fakt, že nejsou zdrojem s konstantní výrobou elektrické energie, ale příkon do sítě se liší v závislosti na ročním období a denní hodině. V ČR činil v roce 2015 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 11,77 %.  

Poslední kategorií jsou jaderné elektrárny, které poskytují kompromis mezi výkonem a produkcí emisí a odpadů. Jejich výkony, vztaženy na jeden energetický blok, jsou vyšší, než výkony fosilních elektráren. V České republice jsou dvě jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín, ve kterých je celkem 6 jaderných bloků o celkovém výkonu přes 4000 MW elektrických, v roce 2015 představovaly jaderné elektrárny 31,13% podíl na výrobě elektřiny v České republice.

Na první pohled by se zdálo, že nejvhodnějšími zdroji pro dobíjení elektromobilů jsou obnovitelné zdroje energie. Musíme však vzít v úvahu potřebnou energii pro dobíjení. Například elektromobil Tesla S s kapacitou baterií 70 kWh má průměrný dojezd 390 km, což vychází přibližně na 180 Wh/km. Uvažujeme-li, že průměrný Čech ujede ročně přibližně 15000 km, dostaneme roční spotřebu jednoho elektromobilu Tesla S  přibližně na 2,7 MWh. Takovou energii však již nelze dodávat pomocí obnovitelných zdrojů energie a je třeba „sáhnout“ po jiné, „méně čisté“, energii. V dalším článku bude zmíněna studie provedená v USA, která srovnává různé energetické mixy jednotlivých států na základě vhodnosti pro provozování elektromobilů. Je Německo opravdu tak zelené, jak se zdá? Jak by dopadla česká republika při provozu elektromobilů?

Zdroje: https://cs.wikipedia.org

                http://www.auto.cz

                http://www.ote-cr.cz