Jaderná elektrárna Paks 2. část

V minulém článku jsem napsal obecný úvod o jaderné elektrárně Paks I. V dnešním článku budu pokračovat o modernizacích, které probíhají, nebo jsou plánovány, a výstavbě Paks II. 

Jaderná elektrárna Paks I. prodělala v minulosti některé modernizace. Například modernizace turbíny, která zvýšila výkon z původních 440 MWe na 500 MWe. Tuto zakázku dostala firma Alstom, celková částka potřebná k modernizaci všech 9 generátorů byla kolem 5,1 milionů eur. Škoda JS dostala v roce 2015 kontrakt na modernizaci bezpečnostních prvků v hodnotě 1 miliardy korun. Další modernizovanou částí byl transformátor. Pakšská elektrárna má uzavřenou spolupráci s Rusatom Service, která modernizace bude provádět.

V dnešní době mají první a druhý jaderný blok prodlouženou dobu provozu. 3. jaderný blok nedávno požádal o prodloužení. Maďarské úřady prohlásily, že počítají s provozem elektrárny po dobu dalších 20 let.

V minulých letech Maďarská jaderná elektrárna prokázala spolehlivost a bezpečnost provozu. Za její více jak 30 letou dobu provozu se staly pouze 2 nehody. V roce 2003 zde byl zaznamenán únik radioaktivity na reaktorový sál (mimo elektrárnu se kontaminace nedostala). Tato nehoda byla ohodnocena mezinárodním stupněm INES 3, která je klasifikovaná jako vážná nehoda. Více informací o této události si můžete přečíst na http://vetrovec.blog.idnes.cz/c/429182/Havarie-jaderneho-paliva-na-JE-Paks.html Druhá se stala v roce 2009, kdy jeden z neutronových detektorů přestal fungovat a začal hlásit chybné hodnoty. Tato nehoda byla klasifikována INES 2, čili pouze nehoda.

Pracovníci jaderné elektrárny během minulých let dokázali zvýšit koeficient využití až na 89 %. V minulém roce elektrárna dodala do sítě přes 36 % celkové spotřeby Maďarska. Personál elektrárny sdělil, že elektrárna dosahuje výborných výsledků díky spolupráci se zahraničními společnostmi, které posílají své vědecké pracovníky, kteří se v elektrárně učí a přináší nové poznatky.

Během jedné směny je na elektrárně přibližně 100 pracovníků, kteří obsluhují jeden blok, k těmto pracovníkům je zde přibližně dalších 2500 pracovníků, kteří se starají o jiné práce. Je zde přísná hierarchie velení. Než se operátor dostane na pozici řídícího pracovníka, musí mít minimálně osmiletou praxi v oboru.

Mezi další modernizace, které se snaží pracovníci dosáhnout je 15 měsíční palivový cyklus. S touto modernizací má pomáhat Ruská společnost TVEL, která dodává palivo i do našich jaderných elektráren.

Výstavba Paks II.

Podle dosavadních informací má výstavba jaderné elektrárny Paks II. začít již v roce 2018. Na místech vyhrazených tomuto účelu budou stát dva další reaktory VVER-1200. Projekt nebyl vybrán vypsáním tendru, ale vzájemnou dohodou Maďarských orgánů a Ruského Rosatomu. Kiril Komarov dne 30. 11. 2015 prohlásil, že většina postavených jaderných elektráren na světě nebyla vybrána formou tendru, ale jednalo se o státní zakázky, nebo mezinárodní dohody.

Na celý projekt dostalo Maďarsko úvěr 10 miliard euro. Ruský Rosatom se podílí na financování z 80 %. Rosatom slibuje, že podíl Maďarských firem na celkové výstavbě elektrárny přesáhne 40 %. Bude se jednat hlavně o stavební práce, některé strojírenské práce a elektroinstalatérské práce. Hlavní komponenty jako například tlaková nádoba reaktoru, parogenerátory, cirkulační čerpadla a mnoho dalšího bude zajištovat Rosatom.

Dodavatelem paliva bude společnost TVEL minimálně na 20 let, o prodloužení dodávek paliva do doby, než se nové reaktory odstaví, se bude jednat později.

Závěr

Výstavba jaderné elektrárny Paks II. je v Evropě velmi důležitou událostí, měla by začít v roce 2018 a podle předpokládů by měla být uvedena do provozu v roce 2023. Do komerčního provozu by pak měly oba bloky být zapojeny do roku 2026.

Elektrárnu bude stavět Ruská společnost Rosatom, se 40% podílem maďarských firem. Tato výstavba by měla zajistit 4 – 5 tisíc pracovních míst pro mnoho zemí Evropy.

Podle průzkumů společnosti PRIS vyrábí Maďarsko v průměru přes 53 % elektrické energie pomocí jaderné elektrárny. Výstavba v Maďarsku by v budoucnu mohla výrazně ovlivnit výstavbu jaderných elektráren v České republice.

Zdroje: www.atominfo.cz

          http://www.world-nuclear-news.org/