Při čtení dnešního rozhovoru s Boazem Ganorem mi opět na mysl přišla otázka, co brání tomu, aby se Izrael stal členem Severoatlantické aliance.
Musím říct, že tento rozhovor byl pro mne v mnohém inspirativní. Je vidět, že v Izraeli mají k teroristům "blízko" a jeho problematiku chápou daleko lépe, než my v Evropě. Dalším plus pro Izrael je jeho velikost. Se svými zhruba osmi miliony obyvateli budou těžko jeho činy motivovány imperiálními ambicemi, jak je tomu například u USA. Boaz Ganor se na problematiku terorismu dívá střízlivě. Chápe nezbytnou roli rozumných muslimů v boji proti těm radikálním. Odmítá laciná gesta, která útočí na muslimy jako celek, neboť chápe, že přináší radikálům jen další ovečky do jejich stáda. To co radikálové potřebují, je přesvědčit ty umírněné, že západ je chápe jako nepřátele a chce je zničit. Nicméně na rozdíl od mnoha západních politiků nepopírá, že islám s terorismem souvisí.
Myslím, že my na západě bychom se mohli od Izraele mnohému naučit. Dělají nám starosti přistěhovalci, ale stále jsme ve svém regionu ve většině. Izrael je obklopen ze všech stran muslimskými státy z nichž většina v minulosti usilovala o jeho zničení. Momentálně např. v pásmu Gazy vládne hnutí Hamás, které proti Izraeli stále vede ozbrojený boj. Ze západu ale neustává tlak, aby s nimi izraelská vláda jednala. Jak by to dopadlo v Evropě, kdyby se například v Marseille vytvořilo separatistické hnutí, vyhlásilo muslimský stát a začalo střílet rakety na sousední města? Byl by tu tlak z ostatních států, aby s nimi francouzská vláda zasedla k jednacímu stolu? Vyčítal by někdo francouzské armádě, že blokuje přístav? Evropští politici by si to měli uvědomit a tlačit na odzbrojení hnutí Hamas a až pak na Izrael, aby se s nimi dohodnul, místo abychom Izraeli neustále něco vyčítali. Izrael neodmítá jednání jako takové, jen odmítá jednat s teroristy. Zkusme se vžít do jejich kůže, představit si rizika, která nesou, a vzít si z toho poučení pro sebe.
Což mě přivádí k otázce, kterou jsem zmínil v titulku. Proč Izrael není dávno členem NATO? Izraelská armáda i tajné služby jsou po stránce výcviku i vybavení na špičkové úrovni. Nemají ani jinou možnost, na funkci těchto obranných složek je závislá samotná existence Izraele. Pro NATO by tedy byli velkým přínosem. Obzvlášť směšně to působí ve srovnání s Ukrajinou, o které se také uvažovalo. Obrovský zaostalý stát se zastaralou vojenskou technikou a slabou armádou na hranicích Ruska není zrovna velká výhra. Navíc už teď je spolupráce mezi NATO a Izraelci nadstandartní, sdílí spolu zkušenosti v boji s terorismem i vojenskou techniku. De facto už Izrael v NATO je, proč tedy ne de iure? Ani okolní státy by nejspíš nic nenamítaly. Na některé mise pro zajištění vlastní bezpečnosti by mohl Izrael vyslat své vojáky pod velením NATO, což by pro sousední státy bylo nejspíš politicky mnohem přijatelnější. Co tedy Izraeli brání?
Překážky jsou podle mě dvě. Tou první jsou nevyjasněné hranice. Před vstupem do NATO by například Izrael musel vyjednat, kudy povede hraniční čára na Golanských výšinách, aby se tak předešlo zbytečnému konflitku, do kterého by mohlo být NATO zataženo. Druhým problémem jsou Palestinci nebo spíš postoj západu k palestinské problematice. Izrael se totiž poslední dobou ocitl tak trochu v izolaci. USA mají teď na blízkém východě vlastní zájmy a tak jim na podporu Izraele už nezbývá tolik času, v západní Evropě se zase vytvořila jakási "předmnichovská" atmosféra. Problémy Izraele politikům v Evropě připadají vzdálené, chtějí smírné řešení za každou cenu a nechápou rizika spojená s ústupky, které po Izraelcích vyžadují. Jak by se změnil jejich postoj, kdyby tato rizika museli s nimi v NATO aspoň částečně sdílet? Těžko říct, spíš nebudou chtít něco takového vůbec podstoupit. Myslím, že obecně NATO jako takové by mělo trochu přehodnostit svou politiku a cíle. Studená válka skončila, nebezpečí z Ruska sice úplně nepominulo, ale jaderná apokalypsa v nejbližší době nehrozí. Daleko aktuálnější výzvou současnosti je boj proti terorismu, ve kterém dle mého názoru může Izrael sehrát neocenitelnou roli. Izraelci jsou našimi nejbližšími spojenci na blízkém východě. Politici zejména v Evropě by to měli mít na paměti a přestat jim házet klacky pod nohy.
