Proč není benzín levnější?

Cena za barel ropy je nejnižší za posledních dvacet let. Přesto se průměrná cena benzínu drží stále nad třiceti korunami. Jak je to možné a co se podílí na výsledné ceně?

Raketový pád ceny za barel ropy nadělal vrásky mnoha politkům. Na druhou stranu řidiči se začali usmívat, čekali levnější benzín. Zlevnění se sice dostavilo, nicméně asi ne takové, jaké všichni očekávali. Jaký je doopravdy vliv ceny surové ropy na výslednou cenu benzínu?

Abych se v problematice aspoň trochu zorientoval, hledal jsem chvíli na googlu někoho, kdo se podobnou problematikou zabýval. Našel jsem příspěvek v jedné z diskuzí, který mi výrazně pomohl. Je z roku 2007 tedy nějakých sedm let starý, cena benzínu byla v té době podobná (zde)

Nabízí se srovnat tehdejší situaci s tou dnešní (většinu čísel jsem po zjednodušení zaokrouhlil)

Listopad 2007:

Průměrná cena benzínu: 30,70 Kč

Výše DPH: 19% (cca 4.90)

Výše spotřební daně: 11,84 Kč/l

Daň celkově: cca 16,70 Kč

Cena barelu ropy Brent: cca 95 USD (barel = cca 159l)

Kurz dolaru: cca 18 Kč/USD

Cena za litr surové ropy: cca 11 Kč

Pokud vezmeme tato čísla a porovnáme je, zjistíme, že v té době tvořila cenu benzínu ze zhruba 55% daň, ze zhruba 35% cena ropy a zbylých 10% zbývá na obchodní marži, zpracování a distribuci.

Leden 2015:

Průměrná cena benzínu: 31,80 Kč

Výše DPH: 21% (cca 6,70)

Výše spotřební daně: 12,84 Kč/l

Daň celkově: cca 19,50 Kč

Cena barelu ropy Brent: cca 53 USD

Kurz dolaru: cca 23 Kč/USD

Cena za litr surové ropy: cca 7,70 Kč

Porovnáme-li opět procentuální zastoupení jednotlivých složek ceny, zjistíme, že daň se na ní podílí zhruba 61%, cena ropy zhruba 24% a na obchodní marži, zpracování a distribuci zbývá nějakých 15%.

Co z toho všeho vyplývá? Největším zlodějem je jako obvykle stát. Z každé stokoruny utracené za benzín skončí jednašedestát korun ve státní kase. Není divu, spotřební daň se zvedla o korunu za litr a DPH vzrostla o dvě procenta.

Pak se nabízí otázka, jak je možné, že cena za barel ropy spadla o nějakých čtyřicet pět procent a přitom je výsledná cena za litr surové ropy nížší jenom o třicet. Kouzlo je v přepočtu z dolaru na koruny. Koruna byla před sedmi lety vůči dolaru silnější. Takže za dražší benzín můžeme mimo jiné děkovat i panu guvernéru Singerovi a jeho "prorůstovému" oslabení měny.

Nakonec je nápadný i pětiprocentní nárůst zbytkové složky ceny. Tady hodně klame průměrná cena za litr benzínu. Rozptyl cen na jednotlivých čerpacích stanicích je totiž v současnosti opravdu velký. Mezi nejlevnějším a nejdražším benzínem může být rozdíl i okolo deseti korun. Zdá se, že obchodníci s pohonnými hmotami se snaží využít období levné ropy, aby si zvýšili zisky. Otázka je, jak dlouho jim to budou zákazníci tolerovat.

Co říci závěrem? Pro ty z vás, co si myslíte, že benzín budete kupovat za dvacet pět korun, mám špatnou zprávu. Po odečtení povinných odvodů do státní kasy zbývá necelých sedm korun, což nepokryje ani náklady na nákup vstupní suroviny. Pokud cena ropy ještě výrazněji neklesne nebo koruna velmi výrazně neposílí, nedá se očekávat, že se cena benzinu dostane příliš hluboko pod třicet korun.

P.S. Uvědomuji si, že do auta nelijeme surovou ropu. Nicméně přepodkládám, že rafinerie zbylé produkty z ropy dále zpracovávají a prodávají a že tedy účtují víceméně poměrnou částku za množství ropy, které zpracují přímo na benzín, což by moje orientační výpočty nemělo příliš zkreslit.