V této době se protínají dva fenomény. První fenomén je postupný ústup levé mozkové hemisféry, kde je cit pro realitu, řád, čas, autoritu, hodnoty ... a tu mají od přírody aktivnější muži. Aktivace zde přišla po 2. světové válce, kde byla silně oslabena mužská populace. Následoval rozpad generačních rodin, kde hlavou rodiny byl ten nejstarší, bylo zde generační předávání a výchova. Přišla doba feminizace školství, snaha zapojení žen do ryze mužských profesí, a nakonec politika pozitivní diskriminace, a zavádění kvót počtu žen na manažerských funkcích. Učíme se za pochodu, jak společnost dnes řídí aktivnější pravá mozková hem., kde je cit pro celek, rodina, emoce, láska, tvořivost, vše spolu ... . Dále ze společnosti zmizela tzv. inicializace do dospělosti, a dále i vojna, kde se rozvíjel cit pro kolektiv, sebehodnotu, ale i rozdílnost pohlaví. Dnes jsou matky samoživitelky a tety, a děti mají problém se jednak osamostatnit a jednak vnímat své opačné pohlaví, což vede k neochotě jít do svazku, anebo manželství chybí cit jeden pro druhého a vnímat odlišnosti. To je jeden fenomén. Druhý fenomén je tzv. generační vědomí, statut, který má každá generace získaný v určité době a jejím stavu, který následně reformuje a rozvíjí a bere ji za tzv. bernou minci hodnot, normy. Tady vzniká další fenomén, a to vychylování těžiště, buď směrem k vytváření umělých světů, kde není konfrontace s dynamikou prostředí, přírody, ostatních civilizací. Ostatně to už zde bylo v časech 1890 - 1914, pod názvem, Belle Époque - Krásná doba. Protipól pak je despocie či různé ideologie.

To vše ukazuje na tzv. Achillovu patu našeho současného lidského druhu, to že neumí vnímat v časových rozměrech, měsíců, roku, generačních, kde to vše je zřejmé a my v podstatě jen opakujeme cestu těch jež jsou už před námi, což je dáno tím, že se nerodíme s dnešním vědomím, ale nemáme žádné a musíme jej krok za krokem díky myriádám zpětných vazeb, vytvořit podle genetického programu, jež zaručí shodnost.

Co je tohle za slátaninu?

Vždycky mě dojímají starosti ochránců tradičních hodnot. 50% párů se rozvádí, více než 50% dětí se rodí nesezdaným párům. Tady začněte chránit tradiční hodnoty, pokrytci

My s manželem chráníme tradiční hodnoty už 36 let

Nemám nic proti stejnopohlavním párům, ale konkrétně manželský svazek bych pro ně asi neschválila. Partnerský klidně, navíc již dnes je spousta legislativních možností, jak si můžou legislativně zajistit právní ochranu v partnerství, rodičovství atd.....

Navrhuji opravdu slovo manželství vyhradit pro tradiční svazek muže a ženy ať již jen z úcty k tradici nebo jen díky tomu že to čeština umožňuje ve slovním základu rozlišit. Dokonce bych si dokázal představít že by mohlo mít i výlučný status protože přirozeným způsobem zajišťuje obnovu lidského rodu a díky tomu i nabízí větší právní ochranu dítěte Na druhou stranu může existovat partnerstvi pro všechny, zde bych nekladl omezení kdo s kým a v kolika lidech takový svazek může uzavří. Stejně jako je dnes módní si určit gendrovou identitu je možné si určit i typ svazku. Mohu třeba uzavřít partnerství se svou dcerou nebo mohu nechat oddat svého pejska a kočičk do formálního partnerského svazku... Těch možností je hodně, svět se rychle vyvíjí a proto je potřebné tradiční pojmy nerozmělňovat protože se tím ztratí kontinuita a možnost orientace.

Manželství? Slovo, které odedávna patří svazku dvou lidí, muži a ženě, kteří jsou spolu schopni zajistí pokračování lidského rodu. Jsou schopni díky přírodě stvořit nového člověka, lidskou bytost. Ten svazek není přežitek a to slovo manželství není archaismus, ale je to skutečnost, která se nedá obejít, ničím nahradit nebi změnit. I dítě ze zkumavky má svého konkrétního otce a matku- a měl by je znát. Není správné svévolně měnit význam slov, kopírovat špatné vzory ze zahraničí. Vše nové není vždy rozumné a pokrokové. Význam slov MATKA, OTEC také nelze ničím nahradit. A i když bude název "manželství" v PS prohlasováno a zavedeno i pro homosexuální páry, nikdy nebude stejné s manželství párů heterosexuálních. Příroda se obelstít nedá.

Manželství homosexuálů jsou u nás zcela legální již nyní.

Na radnici se dvou homosexuálů - muže a ženy - nikdo nemá právo ptát na jejich sexuální orientaci.

Dokonce mohou i adoptovat děti.

Že má každý z nich ještě nějakého jiného partnera je jejich věc.

A také jim do toho žádný úřad nemluví.

Kdyby Bůh chtěl, aby člověk uměl létat, dal by mu křídla, kdyby chtěl, aby uměl jezdit, dal by mu kola, kdyby chtěl, aby uměl plavat, dal by mu ploutve, kdyby chtěl, aby jedl příborem, dal by mu místo rukou vidličku a nůž. A přesto všechno, že nic z toho člověk nemá, létá, jezdí, plave, jí příborem atd. i bez božího záměru. Čím to asi bude?

Vyspělou technikou... To je jiný případ. Slovo je ale SLOVO. Co je špatného na slově Partnerství? Tak by to bylo v pořádku.

Více jak 50% dětí se u nás rodí mimo manželství, většina heterosexuálních lidí považuje sňatek za zbytečnou formalitu. Polovina dětí, které měly to štěstí a narodily se v rodině, o jednoho z rodičů přijde rozvodem. Statisticky je prokázáno, že dítě vyrůstající v úplné rodině je spokojenější, méně se u něho vyskytují různé psychické poruchy... Ženy samoživitelky nají mnoho problémů a zatěžují sociální pracovnice... Narůstá nám počet problémových dětí... A my to přehlížíme a jako to nejdůležitější řešíme sňatky homosexuálů. Fakt jste jako poslanec přesvědčen, že to je to nejdůležitější?

Pikantní na tom je, že se stát zabývá jakýmsi zbytečným požadavkem jakési zanedbatelné menšiny, který nemá žádné opodstatněním kromě - "já chci".

Na úkor jiných problémů, které jsou mnohem závažnější.

No, on Pánbů chtěl, ale politici mu to neodsouhlasili. Ale vážně. V přeneseném slova smyslu se říká, že někdo uzavřel manželství s prací, se sportem, se zájmem, s parťákem v nějaké činnosti a to za tím žádný sex a plození dětí není. Popisuje se tím pevný stav vztahu dvou lidí, který něco přináší, tedy nemusí plodit jen děti. Kdybychom chtěli být přesní, pak bychom museli kontrolovat, že někdo uzavře neplodné manželství a mělo by se to tak jmenovat. Ale chceme něco tak podivného, co neustále zdůrazňuje výlučnou exkluzivitu jedněch proti druhým? Čas to vyřeší. U nás se umožnilo uzavírat manželství jinde než v kostele někdy po roce 1870. Byla to snad horší manželství z hlediska rodinného, láskyplného či výchovy dětí? Pro pravověrné katolíky asi ano. Dnes různí partneři ani neusilují o veřejné uznání manželství a uzavírají spolu vztah někde na louce uprostřed květin.

Vyrábím nápoj z bramborového lihu, vody, sirupu a barviva. Nechápu, proč tomu nesmím říkat víno. Skutečnému vínu tím přece nijak neubližuju.

Pokud skutecne nechapete, je zbytecne cokoliv vysvetlovat.

Když bude pojem manželství symbolizovat dobrovolný svazek dvou nebo více lidí, budou nějak krácena práva heterosexuálních párů, nebo někoho jiného? Nebo z toho budete mít jen špatný pocit?

Čistě z formálního hlediska, práva krácena nebudou jen zmizí pojem který byl dříve vyhrazen jen pro ně. Takže vlastně ano. Heterosexuálove dojdou k jisté úhoně, musí obětovat něco ze svých tradic, ten pojem již nebudu tak jednoznačný, společnost bude méně přehledná...Prostě se něco ztratí co tady dřív bylo a mělo to jasně definovaný vyznam. Lepší by bylo zavést úplně nový pojem než míchat hrušky a jablka. Práva ať zůstanou stejná.