Jelikož jsem už delší dobu v evidenci na úřadě práce, tak mi paní doporučila rekvalifikaci. Nevěděl jsem, že je zařizování rekvalifikace taková ,,zábava”.
Jsem na úřadě práce už déle, jak rok. A mé tělesné postižení mi situaci stěžuje. Domluvil jsem se s mou zprostředkovatelkou rekvalifikaci.
Zprostředkovatelka mne poslala za paní, která má na starosti rekvalifikace a dala mi seznam kurzů.
Ze seznamu kurzů byl výběr: strážný, elektromechanik, elektrikář vyhláška 50 a grafik. Z mého zdravotního stavu mi vyšel nejlépe grafik. Na strážného nemám tělesnou způsobilost a navíc nemůžu pracovat v noci, mám léky na spaní a aby se moje tělo zregenerovalo v léčbě, potřebuji spát.
Nuže po Novém roce 2022 jsem celý natěšený zavolal paní na oddělení rekvalifikací.
Paní mi řekla, ať se na grafika neškolím, jelikož ten kurz je těžký, jelikož je na počítači. Prý je pro mne lepší kurz na strážného, který dělají lidé i v invalidním důchodu.
Paní jsem celých deset minut vysvětloval, že nemůžu pracovat v noci. Paní to nechápala, jelikož všichni lidé mohou pracovat v noci. Poté mi vysvětlila, že potřebuji příslib místa, který není pro nějakou firmu závazný. Bez příslibu, nebo podnikatelského záměru se mi rekvalifikace zamítne a nebude realizována.
Po tomto hrozném telefonátu jsem se rozplakal, jelikož to jednání bylo otřesné - paní nepříjemná, arogantní, vůbec se nezajímala o můj zdravotní stav, na otázku, jestli dostanu nějaké peníze na jízdenky a obecně při rekvalifikaci mi paní řekla, že si podmínky výplaty mám přečíst na internetu.
Tak jsem se rozčílil, zavolal jsem na generální ředitelství úřadu práce, kde mi bylo vysvětleno, že žádný příslib práce nutně nepotřebuji. Paní na infolince byla milá, vše mi zodpověděla.
Po telefonátu na ředitelství jsem opět telefonoval na oddělení rekvalifikací, kde mi telefon zvedla jiná paní, nic nového jsem se nedozvěděl. Nic méně vypravil jsem se osobně na úřad práce. Paní z oddělení rekvalifikací byla vzteklá, že jsem si dovolil volat na generální ředitelství.
Zhoršil se mi i můj psychický stav, jelikož stále nedokážu jít na místo, kde mne zmlátili cikáni jako zaměstnance úřadu na přepážce. Hluboce jsem se rozklepal, bylo mi nevolno a vybavilo se mi napadení mé osoby a vzpomínky na něj. Celé dva dny po návštěvě mi tekly slzy a třásl jsem se. Musel jsem si vzít léky poslední záchrany od paní doktorky.
Pracovní příslib dodnes nemám, jelikož mi nikdo nechce dát, prý neví, co bude.
Nicméně až bude rekvalifikace aktuální, vypíše se kurz, tak si podám žádost o rekvalifikaci bez pracovního příslibu. Pokud mi žádost bude zamítnuta, tak půjdu za ředitelem s otázkou, co mám dělat.
Práce grafika mne velice baví. Už teď dělám různé úpravy fotek apod. Je to práce na počítači, což je pro můj zdravotní stav úplně ideální a hlavně ji můžu vykonávat z domova.
Až bude další dějství mé rekvalifikace, napíšu druhý díl.
Sumeček
foto pixabay
