Tak Vy Zdeňku Bárto jste se pobavil, já se bavím zase tím, že vaše duševní zdraví vám ubírá možnost jakékoliv empatie, protože Vy sem cokoliv můžete napsat, ale vlastně za to nemůžete

Já na rozdíl od Vás velmi dobře vím o čem autor píše. Určitě ne proto, aby zde vyvolal nějaký falešný soucit. Soucit není empatie a pan autor o něj doufám nestojí...

Jste tady na špatné adrese, tady platí jenom jedno pravidlo, každý svého štěstí strůjcem, to, že to štěstí svoje nijak ovlivnit nemůže, to sebestředné zde jedince se nedotkne jen do doby, kdy taky na ně dojde

Pokud má např. tělesně zdravý člověk od narození menší IQ, tak taky za to nemůže a má horší startovací čáru do života. A přesto by měl mít právo na důstojný život, pokud žije spořádaně.

Moc praktické vzdělání jste si nepořídil. Já vlastně také ne. Postižení jsou různá a problém najít s ním práci je někdy dost obtížný. Už je to hodně dlouho, ale vzpomínám si, že můj první důchod "jednička" byl 699 korun. Při čtení Vašich blogů jsem se pobavil tím, že i můj start do života byl v mnoha směrech podobný tomu Vašemu. Mám v podstatě štěstí, že už desítky let jsem na tom pořád stejně špatně bez zhoršení, které by mi znemožnovalo aspon částečně pracovat a být v pohodě. Totéž přeji i Vám.

No zhlediska nákladů na denní testování je toto hrozné, ačkoli samozřejmě ZP a SP spolu úplně nesouvisejí.

Nicméně i tělesně postižený člověk může dělat s počítačem a ve finále svému zaměstnavateli ušetřit na povinném odvodu za nezaměstnávání zdravotně postižených, čili je otázka, co umíte.

Hlava Vám funguje, píšete celkem dobře. Nic Vám nebrání, dát se na dráhu spisovatelskou. (Můžete třeba napsat svou Záhadu hlavolamu. Podívejte se na sérii knih Prašina. Dobrodružných knížek pro děti není nikdy dost.)

Pište, nabízejte své povídky a uvidíte... Peníze nepřicházejí k těm, co složí ruce do klína.