Nezlobte se, autore, s první částí článku bych souhlasit mohl, jako s názorem, byť mám názor opačný, ale prostě souhlasit s legitimností Vašeho pohledu.

Jenže vy v profilu o sobě píšete, že jste nepřítelem ošuntěle omletých klišé, která ale bez skrupulí ve druhé části (jakémsi historickém exkursu do Vašich nevědomostí) klidně omíláte. Především ono násilné šíření (ne, víra nebyla šířena násilně, to násilí bylo spojeno s mocenskými výboji druhé poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu a v té době církev rozhodně nebyla nějakým mocenským nástrojem, známé clunyjské hnutí emancipace církve je otázkou teprve přelomu tisíciletí), násilná rekatolizace je sice krásně omílaná fráze, ale ono násilí bylo v zásadě uplatňováno především světskou mocí, kdežto církevní představitelé je povětšinou kritizovali).

U mě jste si dojem značně pokazil, neboť o sobě říkáte něco, co vlastně není pravda.

Kdyz jsem zacal cist, rikal jsem si - mozna nekdo mlady a vzdelany. Ale krute jsem se  spletl.  Na Vas nazor nemusite byt gramotny a staci poslouchat v hospode, co pam po patem pivu rikaji.

je až podivuhodné jaké myšlenkové konstrukce jsou lidé schopni vymyslet jen aby si obhájili myšlenku "že těm zatraceným fráterníkům přece nic nedáme"

Čeho je moc, toho je příliš.

Majetkové narovnání státu s církvemi je potřeba, ale rozhodně ne takovým způsobem, jaký prosazuje vláda.

Ano, ale nejdříve by měla proběhnout odluka církví od státu.