Vyměňte spoření za investice. A nebudete se stačit divit.

Tak už jsme zase s kámošem v restauraci. Pijeme nefiltrovný Gamrinus a přemýšlíme, co asi budeme dělat s tím důchodem. Ono ve 48 už moc času nezbývá. Těch pár let uteče jako voda a v důchodu bych se chtěl věnovat jiným věcem, než shánění levných potravin a levného bydlení.

Struktura otevřeného podílového fonduES

Otevřeli jsme si na počítači vyhledávání a hledáme, kam dát peníze.

Jednoznačně jsme se přiklonili k tomu, že si musíme za peníze koupit něco hodnotného a nemít je jen uložené v bance, protože úroky tam jsou nic a nepokryjí ani inflaci, takže každoročně v bance o peníze přicházíme. Co je inflace? To je to, že dnes stojí rohlík 2Kč a za dva roky stejný rohlík 3Kč. Nebo 2Kč, ale je o kus menší.

Co si ale koupit? Zase tolik peněz nemáme a spíš si můžeme dovolit dát něco stranou měsíčně, než najednou balík peněz.

Investici do nemovitosti jsme rovnou zamítli. Jednak máme oba svůj dům a víme, co to stojí práce ho udržovat v nějakém stavu a hlavně se rozhlédněte. Bytů a domů na prodej jsou tisíce, takže koupit, to jo, to by bylo rychle. Ale pak prodat, to bude asi trochu problém.

Argumentace kamaráda, že z bytu půjde nájem, vzala za své poté, co jsme zjistili, že při ideálních podmínkách má nájemné výnosnost do 4% čistého ročně a ještě ty starosti. To dám peníze raději někam, kde budu mít víc a bez starostí. Takže hledat.

Můžeme si koupit zlato. To dnes není problém sehnat i v malých kouscích a dá se koupit normálně na trhu, dá se i prodat, i když na tom teď trochu tratím a je to „udržitel hodnoty“. Jak si to mám vysvětlit? Jednoduše. Za kilo zlata byl v roce 1930 automobil a dnes je za něj zase automobil. Za 10 gramů zlata byl v roce 1930 oblek a teď je za něj zase oblek. Ale na chleba si ho nenamažu a až bude ouvej, budu rád, když mi ho někdo za ten chleba vymění. No, aspoň to. Určitě bych měl trochu zlata mít. Takže sehnat zlato.

To, že si koupíme nejaké umění nebo starožitnost, to jsme zavrhli hned, protože ani on ani já tomu nerozumíme. A jenom bychom na tom prodělali. Nejsem typ sběratele a opět bych potřeboval spoustu informací, abych se v umění vyznal a nekoupil nějakou blbost.

Dál jsme si vzpoměli na akcie. To asi není špatná volba. Koupit za levno a za draho prodat. Ale vycházím ze zkušeností mého otce, který obchodoval s akciemi léta a nakonec z toho vyšel s „černou 0“. To znamená že byl rád, když dostal zpět to, co do toho dal. Ono to není žádný med třikrát denně se jít podívat na počítač, jak si moje akcie stojí, sledovat okolo dvaceti titulů, abych věděl kam „skočit“ kdyby ta moje akcie šla dolů. A ty nervy, když jsem pod nulou. Zvedne se to, nezvedne. Moc práce, které nerozumíme. Takže akcie ne. Ale tu myšlenku nezahazujeme.

Přemýšleli jsme o akciích dál. Když vidíme zisky našich bank, rádi bychom měli jejich akcie a dostávali tak dividendy z těchto zisků. Ale která je nejlepší? Nejlépe mít akcie všech. No ale na trhu jsou i pojišťovny. Prý je jich víc než 40. A také dost vydělávají. Takže ty chceme také všechny. A těch aut na silnicích. Takže výrobci automobilů také vydělávají. I ty chceme do portfolia. A nejlépe všechny velké. A benzín. To je taky dobrá komodita. Takže všechny těžařské firmy. Třeba jsme zjistili, že Exxon Mobil je vůbec největší firma na světě. A hned za ní je PetroChina. Ale co další : OMV, Total, BP, Shell, Benzina, Agip, Lukoil, … Všechny by se hodily do portfolia, všechny generují zajímavé dividendy. No a pak plyn a elektřina : ČEZ, e-On, RWE, Gazprom a další a daší. Voda a kanalizace : Veolia a další. Jídlo : McDonald, KFC, BurgerKing, … Hotely : Hilton, Alcron, … A těch všech chceme vlastnit akcie, protože mají zajímavé dividendy. Jak to ale udělat?

Pak jsme si našli, že existují otevřené podílové fondy. To je něco, co by nám mohlo vytrhnout trn z paty. Vlastní akcie všech výše jmenovaných společností, jsem v nich přímým spoluvlastníkem, pokud se rozhodnu tam poslat peníze a co je fakt prima, nemusím shánět žádného kupce, pokud budu peníze potřebovat vybrat. Fond ode mě moje podíly vykoupí. Peníze jsem vyměnil za majetek a to tak, že vlastním kousek z každé společnosti, jejíž akcie má fond v majetku. A jsou to ty nejlepší společnosti z celého světa.

Tak to by bylo super, jdeme hledat nevýhody.

Musím si založit majetkový účet a ten je v Lucembursku. Je to dobře nebo špatně?

Spíš dobře, nemůže mě na něj ani exekutor, ani stát. Navíc si z něj můžu poslat peníze kdy si řeknu. O tom, že bych investoval do českých otevřených podílových fondů, o tom jsem vůbec nepřemýšlel, když vidím, co se na tom našem písečku děje. Nejdůležitější je totiž profesionální správa aktiv. A tady si fakt VYBERU člověka, který se mi bude starat o peníze. Musím se poohlédnout v cizině u fondů světového formátu. Ty mají totiž průměrné zhodnocení 8-12% ročně. A to je dost.

Já vím, zainvestuju a o své peníze přijdu.

No to nevím jak. Mám zainvestováno v majetku. Abych přišel o peníze, musel bych být takový blb, abych svoje podíly prodal ve chvíli, kdy to bude pro mě nevýhodné. A raději si nepředstavuji, co by se muselo stát, aby všechny firmy z akciového podílového fondu najednou zkrachovaly. Tady snad jen penzijní fondy, které musí investovat do státních dluhopisů zadlužených evropských zemí, znamenají určité nebezpečí.

Trhy spadnou a už se nikdy nezvednou.

Hm, já jsem také kolikrát spadnul a vždycky jsem se zvednul. Nebude ono to také tak? Hlavně proto, že i ceny na trzích určují lidé. Období pádů jsou krátká a pády menší, období růstu je dlouhé a zisky větší. Vyvětlete Warrenu Buffettovi, že to tak není.

No nevím, zkuste na něco přijít sami. Za podněty vám budu vděčný.

A myslím, že tohle není poslední článek na tohle téma. Chytlo mě to a začalo zajímat. Hlavně poté, co jsem si vypočítal, koli vlastně musím dávat stranou, abych měl rozumný důchod a nemusel se spoléhat na stát, který již dnes dotuje každý rok 40 miliardami účet, ze kterého se vyplácí dnešní důchodci.

Výpočet si můžete udělat sami. Popsal jsem to v tomto článku. Přečtěte si i další moje články nebo si nastavte RSS kanál na odběr. A v Zajímavých článcích vpravo je také dost materiálu k zamyšlení.

Hezký den

Pavel Rudolf