U nás se mluví, v USA řeší

V pondělní MF Dnes se pan Kummer v příspěvku ptá, proč to jinde, např. v USA, se společnou měnou jde a v EU ne. Zkráceně je to již v titulku, v USA se problémy rychle a účinně řeší, v EU se místo toho hodně mluví, místo řešení se zakládají poslanecké a poradní komise, dlouho hledaná řešení brzdí levice a odboráři.

State Tax, Federal Tax, někde v Coloradu či bůh ví kde.Autor blogu

Pan Kummer dokonce podezřívá novináře Párala, že manipuluje s veřejným  míněním. Co novináře Párala žalovat, že jeho články vyvolávají krizi eura? Asi jako jsou pořádány státní „hony“ na ratingové agentury za špatná hodnocení. A kde pan Kummer přišel k tomu, že novinář Páral chce ničit svými články EU a stavět ploty hranicích? Asi nerozlišuje měnovou a Evropskou unii.

Pan Kummer se ptá, proč se mají některé státy vrátit národním měnám. Tedy k odchodu státu z měnové unie, ale v EU by stát zůstal, to je rozdíl, my také euro nemáme a žádné ploty na hranicích kvůli tomu nestavíme. Když si každý hospodaří na svém, tak je to lepší, než když se musí přizpůsobovat více pracujícím sousedům.

Země EU a USA (nebo i v příspěvku zmíněná Austrálie) je úplně něco jiného. Když je problém, tak než se u nás zjistí, v USA již prezident hledá řešení, federální vláda půjčí, pošle peníze, zestátní se krachlé banky, sníží úroky z úvěrů. A v USA i zákonodárci vědí, že když je problém, že se musí řešit a řeší ho rychle, jako řešili hypoteční krizi z roku 2008. A i odbory v Kalifornii nestávkovaly, když měl stát finanční problémy, i odbory tam ví, že stávkou problém určitě zhorší a prodlouží.
Tedy to, co ví každý hasič, že požár se dá v počátku uhasit sklenicí vody, po delší době již cisternou a na konci již není co hasit. Asi jako v Řecku.
V EU se problém řeší půjčkami, dotacemi, které problémy financí řeší obdobně, ale vše jde pomalu, jedná se o jejich výši, mezi tím úroky narůstají, až dlužníka "zahubí". A dotace se v EU berou jako něco, na čem se dá něco trhnout a ne jako řešení problému, utrácí se za zbytečné (čokolády) a drahé věci. Asi jako v Africe, kde se často humanitární pomoc rozkrade.

Rozdíl mezi USA a EU je také v tom, že v USA má prezident nějakou vizi a možnost i něco prosadit, třeba že by měli letět na Mars či mít povinné zdravotní pojištění.
U nás o žádné vizi prezidenta nevím a  jeho výroky jsou spíše negativistické. Premiér zase spíše řeší požáry = problémy, místo aby se zabýval vizí do budoucna.
Abych nepomlouval jen naše politiky, ani prezident evropského parlamentu žádnou vizi nepředložil, ve vedení EU se střídají země, opět bez vize.

Když je v USA problém s penězi, tak mají federální vládu, která stanovuje své daně. A jednotlivé státy si mohou stanovovat své státní daně, třeba nulovou DPH (New Hampshire) a samozřejmě i města.
V EU žádnou federální vládu nemáme a Kalousek nás přesvědčuje, že DPH je nutná a že se má v rámci EU sjednocovat = zvyšovat. Proč? Stalo se již někdy, že zvýšením daní se lidem začalo dařit lépe? A naopak, krachují v USA státy s nižší či nulovou DPH?

Příklad řešení práva v USA u nás. Mediálně dobře známé příklady, v USA paní zastřelí lupiče, prokurátor řekne, byla to sebeobrana a tím to končí, žádné další drahé vyšetřování. U nás oběť přepadení zastřelí s největší pravděpodobností lupiče, vyšetřování se táhne měsíce, stojí to velké peníze, odhaduji 1 -2 milióny (my na to máme), aby se zjistilo, zda oběť byla přepadena a zda se bránila podle zákona. A tím chybí policisté jinde, třeba na vyšetřování

korupce a nemají peníze na benzín do aut.

V USA mají federální a státní daně. Na benzínkách jsou cedulky, kde je jasně vidět, kolik si bere na dani stát, kolik federální vláda a kolik tedy stojí benzín bez daní. Tedy žijí v realitě.
Když se u nás chtělo, aby byly údaje o daních na výplatních páskách, tak levičáci byli proti. A obdobně ceny v obchodech musí být zásadně s DPH. Prostý lid nemá vědět skutečné ceny a daně a tak žije mimo realitu a z vysokých cen benzínu obviňuje pumpaře.

V USA člověk ví, že když nebude pracovat a intenzivně si shánět práci, může skončit na ulici a o hladu. Tedy pracuje a vytváří hodnoty.
U nás člověk ví, že když nebude pracovat, že dostane nemalé dávky na jídlo a bydlení. Tak natahuje ruku. Zatím na to máme. Zatím nekrachujeme.

USA se ví, že práce nepřijde ke dveřím domu, že se za ní musí jezdit, proto mají proti nám ty velmi nízké daně k benzínu (viz foto).
U nás je vysoká daň a jde na dávky nezaměstnaným, kteří nemohou kvůli vysoké ceně benzínu dojíždět daleko do práce. A vysoká daň snižuje potřebu, výběr daní se sníží a pak není na dávky (viz Kalouskovo zdražení nafty a následné tankování kamiónů mimo Česko) a možný krach.

V příspěvku je zmíněno Německo po roce 1945. Spolkové Německo vědělo, že všichni musí tvrdě pracovat a také všichni tvrdě pracovali. U nás se po roce 1945 místo toho odmítala pomoc z USA, znárodňovalo se a popravovalo, tedy úplně jiná situace, než v spolkovém Německu a proto jsme skončili hůře, než Němci.

V USA jsou federální dálnice, freeway a státní dálnice, highway, a dálnice se staví a rozšiřují, aby se mohlo lépe jezdit, teď, ne za 10 let.
V EU máme pouze státní dálnice a žádné evropské. A stále se řeší a řeší, kudy by měly dálnice vést, například D3, D8, ačkoliv různé trasy byly naplánovány již před rokem 1939 a za německé okupace (kdysi plánovaný tunel pod Ještědem bude kdy?). A máme naše bývalé vedoucí manažery od dálnic ve vězení.

A měna. V USA platí dolar a ten platí v dalších mnoha zemích, reálně třeba na komunistické Kubě. Proč ne? Naopak, mezi Kanadou a USA nejsou v podstatě hranice (i když kanadský seriál Hranice nás o tom přesvědčuje), měnu mají různou a není v tom problém. Tedy ve měně a hranicích problém není.

V USA mají staletími formované právo, právo je rychlé a výkonné. Opilec za volantem je odveden do vězení, příští den předveden před soudce, dostane pokutu, trest či kauci a teprve jde domů.
U nás je opilec odvezen 50 km do nemocnice, kde se za pár tisícovek vyspí a nezaplatí, a řeší se to tak dlouho, že jeho čin je nakonec promlčen. A soudy také trvají až desítky let, firmy mezi tím zkrachují, majetek zmizí, ministerstvo spravedlnosti platí pokuty za protahování soudních líčení.

A panu Kummerovi sděluji, že automobilky rozhodně odejdou a novinář Páral na tom vinu nebude mít. Odejdou, až zase zvýšíme minimální mzdu, do zemí, kde je minimální mzda nižší či žádná. A odboráři mohou stávkovat před pustou automobilkou, budou potřeba další dávky a přiblížíme se blíže ke krachu.
Podpořili bychom opět zahraniční firmy úhradou mzdy jejich zaměstnancům či odpouštěli jim daně, jak se to dělalo za vlády ČSSD. Není to na hlavu?
V USA u tipových povoláních (služby závislé na spropitném) je minimální mzda nízká, kdo pracuje špatně, má málo. U nás, i když někdo pracuje opravdu špatně, musí dostat minimální mzdu. Ale kde na ní vzít?

A pane Kummere, nebojte, když odejdou Lídly a Kauflandy, tak opravdu to nebude boření EU. Oni někteří musí odejít, tolik obchoďáků se tu prostě nemůže uživit, přes vyvážení vrchovatých košíků k autům.