V Německu mají

doktorů málo, možná je tam i krize, ale oni těm našim doktorům nenabízejí něco extra - prostě běžné německé podmínky. Kdyby měli v Německu málo kuchařů, kominíků, elektrikářů... račte doplnit podle svého gusta ... mohli by je od nás přetahovat taky, neboť úroveň německých mezd je minimálně 3x vyšší než českých. Proč bych ale měl - prostřednictvím státu - platit vzdělání doktorovi, co poté odejde doktorovat do Němec? Ať si jde třeba do Paraguaye, ale ať si studia zaplatí.

Je to víc o inteligenci než o píli.

Kdo se musí učit na základní škole, nepatří na střední.

Kdo se musí učit na střední škole, nepatří na vysokou.

Re: Je to víc o inteligenci než o píli.

Neumím si představit, že by se někdo naučil cizí jazyk nebo matiku bez učení. Fakt to nejde, pro jazyk pouhý pobyt v cizině nestačí, např. "Wintonovy děti" vzpomínaly, jak musely své anglické "rodiče" a "sourozence" permanentně otravovat opakovanými dotazy jak se co jmenuje a jak se co řekne, ty starší si běžně dělaly i písemné poznámky a hledaly ve slovnících a učebnicích přivezených z domu.

souhlasím s Vámi, v mnoha ohledech,jenže

Třeba procenta, zlomky,učí se na anonymních vzorcích,máme x, y,spočítejte dle vzorce,a nebo na konkrétních příkladech- aby si skutečně dokázali spočítat splátky z půjčky,jak to budou v životě potřebovat?Protože pak se může stát, že pro ně bude vzoreček na výpočet procent stejně záhadný a brzo zapomenutý jako výpočet obsahu lichoběžníka,kosínová věta(schválně kdo si jí pamatuje),popřípadě letopočet bitvy u Aigos Potamos.Neboli, dokáže učitel poctivě říct,k tohle budete potřebovat na celý život, tak si to natlučte do hlavy,a budeme to 14 dní opakovat na konkrétních případech? (Přičemž, zase je jiná látka, kterou zkouším pár dní,a klidně jí zapomeňte, tu v životě potřebovat nebudete,a když jo tak si jí najdete ve slovnících?

Neboli,ona se skutečně většina populace nedokáže nadřít plné kvantum látky od 1.do4. ročníku a uchovat jí tam navždy (a klobouk dolů před mediky).A právě učitelé ve škole by jim měli říci a naučit co je podstatné.A pak příjdou státní maturity a chtějí něco jiného..

Re: souhlasím s Vámi, v mnoha ohledech,jenže

A to je právě rozdíl mezi dřívějším výběrovým školstvím a dnešním masovým školstvím. Prostě dříve byly laťky a počty studentů vzhledem k počtu mladých nadstaveny tak, že většina absolventů středních a vysokých škol si tyto věci zapamatovala na celý život. A to jim k naučení stačil jen čas strávený na škole, mimo školu se víceméně ani učit nemuseli, kromě těch skutečně nejslabších...

Dneska, když každý musí mít diplom, tak na střední a dokonce na vysokou nejdou jen nadprůměrně inteligentní, ale i ti průměrní a možná i trochu podprůměrní. Náklady, kterými stát podporuje školy, jsou taky na ně vyplýtvány, protože existuje vztah mezi inteligencí a množstvím učiva, které je ten člověk schopen se naučit za rozumný čas a dlouhodobě na celý život si ty věci v hlavě udržet. Mně se to jeví tak, že s každými cca 10 inteligenčními body je člověk si schopen v paměti dlouhodobě udržet cca 2x víc informací a dovedností.

Studenti se domnívají, že se nemusí učit

a také se většinou dnes ani neučí - na středních školách. Prý nemusejí absorbovat nějaké informace, prý jen postačí když si je budou umět najít. Namáhat se s matematikou? Proč? Vždyť máme kalkulačky a na počítači Excel. Učit se gramatiku. Proč? Vždyť na počítači mi Word gramatické chyby najde. Učit se přírodním vědám? Proč? Vždyť na internetu si mohu otevřít Wikipedii. No a pak to podle toho i vypadá. 

Mimo školu se učí jen ti slabí a hloupí.

No, já mám ze školy zažito, že šprtání od rána do večera a doma mimo školu, že to dělali obvykle jen ti hloupí. Například já nepamatuji, že bych doma vůbec kdy dělal nějaké domácí úkoly. Ale pamatuji si mnohokrát, jak jsem domácí úkoly na základní a střední dělal  o přestávkách ve škole. Na vysoké taky během semestrů, co si pamatuji, moc čas na učení nebyl, bylo třeba chodit do hospod a dělat podobné aktivity.

Lidi, co během studia na vysoké znali jen školu a nic jiného, protože se furt, i mimo školu trvale šprtali , se asi dobře naučili šprtat. Já jsem před zkouškami těm lidem záviděl, protože na chodbě, když jsme čekali na zkoušení, dokázali ze sebe vyhodit tak desetkrát víc informací než jsem si já kdy zapamatoval. Jenže pak na zkoušce stačilo, aby se jich zkoušející zeptal nějak jinak než zřejmě byli našprtaní a už se zasekli a padli....

Podle mého názoru na učení je škola. Jestli někomu čas strávený ve škole na naučení nestačí, tak na té škole nemá co dělat.

Někteří tudenti jsou hloupí protože se nechtějí učit.

s

Studenti že nejsou hloupí?

Já znám spoustu hloupých studentů. Skutečně hloupých, v pravém a původním smyslu tohoto slova. Žel, náš současný školský systém jim umožňuje nahradit inteligenci pamětí a školu projít tím, že se látku naučí zpaměti. A pak se divíme padajícím střechám a mostům a prohraným arbitrážím a zpackaným zákonům a iatrogenním úmrtím...