Soudí u nás policie a novináři nebo soudy?

Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. Existuje v našem státu stále presumpce neviny nebo o vině již rozhoduje policie a Česká tisková kancelář?

Logo o.s. Bílý kruh bezpecí Copyright Bílý kruh bezpecí, o.s.

V jedněch včerejších televizních novinách nám oznámil veřejný činitel, policista, že byl zadržen nějaký muž, který znásilňoval, kopal, pálil družku a týral malé dítě. V dnešních novinách nám citují ČTK, která tvrdí totéž. Jak to ten policista zjistil, že to může takto veřejně suverénně tvrdit?
Jednou z možností je, že policie má v každém bytě něco, co nám popsal George Orwel ve své knize 1984, tedy nějakou kameru připojenou na televizi a někdo se souhlasem soudu bedlivě sleduje, co doma lidí dělají, takže mají nahrané důkazy. Pak se mohlo zasáhnout dříve a nečekat 2 roky, takže takto to asi není.
Další z možností je, že policii byla údajná trestná činnost hlášena již dříve, pak mohl být dotyčný vykázán z bytu a nepáchal by trestnou činnost dále. A nebo existuje další možnost, že policie má pouze výpověď jeho družky a to je pak slovo proti slovu.
Já mám v současné době nohy s podlitinami a mám několik tržných ran, jednu dokonce na břichu. Ano, pral jsem se, s poleny po vichřici Emma. Obdobná zranění jsem měl i loni, to zase řádil blesk a „rozstřelil“ mi strom na kusy. Jeden známy dokonce po "zápasu" s poleny skončil v nemocnici s vážným poraněním nohy. Mohl bych někde tvrdit, že jsem byl někým pokopán a pořezán, určitě ano. Zda by poznal příčinu soudní znalec nevím, měl by. Ale policista spíše ne a ve zmíněném případě určitě ještě nejsou k dispozici posudky znalců, znalci také nepospíchají.

Pokud si pamatuji (nechce se mi probírat Anopress), tak před časem se vyjadřoval k obdobnému problému známý právník Tomáš Sokol, že u nás bývá dotyčný podezřelý uveden jménem a ihned v podstatě odsouzen tiskem. A přidal k tomu historku něco v tom smyslu, že když přijede do ciziny, že tam jsou překvapeni, že na večeři přijde v obleku a že umí jíst příborem, podle stavu českého práva spíše očekávají něco jiného.

Vypadá to, že dotyčný muž byl již dopředu odsouzen, pak by příště mohl být na místě odsouzen davem (i v našem státu dav soudil a trestal, říká se tomu lynč), kdo by čekal 15 let na soud (jak nás třeba upozorňuje ve svém článku v MF Dnes Pavel Páral na středeční soudní stání ke krachu Kreditní a průmyslové banky před 15 lety).

Když se vrátím k uvedenému muži, neznám samozřejmě detaily, ale vím úplně přesně, že nebyl ještě právoplatně odsouzen. Jde tedy o podezření. S největší pravděpodobností soud dotyčného vezme či vzal do vazby a pak časem odsoudí. Ale do té doby jde o slovo proti slovu, kdo způsobil zranění, kdo znásilňoval (myslíte, že žena nemůže znásilnit muže?). A pokud někdo údajně hází dítě na postýlku, až mu vyrazí dech, tak si troufnu říci, že to vám žádný soudní znalec nepotvrdí a dvouleté dítě toho moc neřekne. To bude úloha soudu a ten bude mít na rozdíl od nás stohy listin od policie a znalců.

Kdyby dotyčný muž požádal soud o předběžné opatření, aby se policie k případu takto nevyjadřovala, patrně by soud toto opatření musel vydat.

Takže znovu. O vině, zda někdo něco trestného udělal, rozhoduje soud, do té doby jde o podezření a nevinného člověka, zvláště když jde slovo proti slovu. Chovejme se tak.