Děkan ekonomické fakulty Tomáš Munzi se 8. září vyjadřoval v článku v MF Dnes kriticky k činnosti České národní banky (ČNB) a v té souvislosti o tom, kdy doženeme zbytek Evropy v platech.
V reakci na jeho článek se dnes v MF Dnes vyjadřuje nějaký mně neznámý Mojmír Hamp, viceguvernér ČNB.
Články Tomáše Munziho jsem četl mnohokrát, jde o děkana ekonomické fakulty a vědce. Články Mojmíra Hampla si nevybavuji, Mojmír Hampl je jako viceguvernér ČNB spíše politik, guvernér ČNB je politik určitě, jmenuje ho prezident.
Dřívější článek Tomáše Munziho je srozumitelný, dnešní článek Mojmíra Hampla je myslím delší a méně srozumitelný. Pokud použiji teorii Occamovy břitvy platnou nejméně tisíc let, tak nejednoduší řešení je to správné. A obecně, pokud mě někdo zkouší "zavalit" velkým množstvím složitých faktů, tak většinou se pokouší něco zatajit.
Děkan fakulty je ve svých tvrzeních odpovědný hlavně svým studentům (např. doktorandského studia), studenti by mu samozřejmě nějaká nesprávná tvrzení neodpustili a dali mu je najevo.
A komu je odpovědná ČNB? Voličům určitě ne. Voličům ČNB na 3 roky zdražila vše, co souvisí se zbožím a službami ze zahraničí.
Třeba se kupovaly dráže lékařské přístroje typu kolonoskopů zjišťujících rakovinu tlustého střeva (ve které jsme na špičce i kvůli pití piva), tedy se přístrojů koupilo méně, tedy logicky bylo méně vyšetření a můžeme se logicky dohadovat, že bylo díky politice ČNB i více úmrtí na rakovinu tlustého střeva (přesné údaje má ÚZIS).
U nás by mělo fungovat tržní hospodářství. Pokud vám někdo nařizuje platit korunami a hýbe kurzem korun, tak nevíte, jak si podnikání naplánovat, zda vám něco vynese zisk či na tom proděláte (leda se zajišťovat za další výdaje proti změnám kurzu koruny), nevíte kvůli změnám kursů a tím změnám cen za služby v cizině, zda budete mít na dovolenou v zahraničí či ne.
Pak samozřejmě nejde o tržní hospodářství, ale hospodářství direktivně řízené státem mimo zákony - prostřednictvím ČNB.
A každý zásah státu do trhu je vždy více škodlivý, než aby trhu pomohl. A tedy každý zásah ČNB do trhu je škodlivý.
Třeba ten zásah ČNB do kurzu koruny bylo jen odložení problémů do budoucna, zadlužení do budoucna, problémy dluhů bude řešit další vláda, pokud nechceme skončit jako zadlužené Řecko či obecně země PIIIGS. Tedy dočasně se dalším zadlužením zlepšilo hospodářství. Ale to by uměl každý, půjčit si peníze a tím zvýšit svou "ekonomickou úroveň", což je přesně to, co právě ČNB s našimi penězi dělala. ČNB může peníze natisknout, může hýbat kurzem, ale nemůže jim dát hodnotu jinou, než určuje trh.
Každé miminko, které se dnes narodí, dostane od státu (vládnoucí ČSSD) k narození dluh skoro 200 tisíc, viz web Verejnydluh.cz. Tolik bude muset miminko odvést navíc v budoucnu v průměru na daních. Diví se někdo, že lidé mají méně dětí, když narozením každého dítěte stoupá rodině celkový podíl na státním dluhu (neříkám, že toto tvrzení je správné, mějte děti!), běžná čtyřčlenná rodina tak "valí" (roll-over) dluh skoro 1 milion.
Představte si, že by poslanci odhlasovali zákon, že od roku 2018 se bude kurz koruny k euru ročně zvyšovat o 20 % nebo že se platy budou zvyšovat také ročně o 20 %. Když může kurzem hýbat ČNB, proč ne zákonodárci? Asi jako se zákonem regulovalo zvyšování nájmů a majitelé neměli na údržbu a domy jim málem "padaly" či jak se zákonem nařizuje výše mzdy (typicky výše minimální mzdy a dalších mezd). Dohnali bychom pomocí zákonů Evropu v platech a s korunou vůči euru na kurz 1:1? Ani náhodou, zkrachovali bychom, pokud by se neuzavřely hranice a nezakázaly platby korunami do ciziny, nepřipomíná to něco?
A jak ovlivnila změna kurzu koruny chudobu v ghettech? Mají se chudí v ghettech lépe nebo se mají čím dále hůře? Mají se samozřejmě ještě hůře, viz dnešní článek na iDnes.cz.
Činnost ČNB narušuje tržní hospodářství a žene nás jen a jen do dalších dluhů.
