Dostal se mi do ruky zajímavý komentář k článku "Ruský jaderný program je ve slepé uličce" z časopisu Energetika, který popisuje stav ruské jaderné energetiky v souvislosti s dostavbou Temelína. Autor komentáře mě požádal o zveřejnění na mém blogu. Tedy kdo má dostavět Temelín, Francie, Rusko nebo USA?
První stránka komentovaného článku je se svolením redakce časopisu Energetika k dispozici zde, originál článku vyšel v září 2012 na webu www.proatom.ru. Můžete si přečíst celý originál článku po přeložení pomocí překladače Google.
Dále pokračuje text komentáře (nebyl jazykově upravován)
Předběžná zpráva ČEZu, která v temelínském souboji favorizuje společnost Westinghouse mě nepřekvapila. Nedávno jsem si přečetl v časopise Energetika zprávu předního ruského odborníka na jadernou energetiku Bulata Nigmatulina ze září minulého roku. Bylo pro mě docela ohromením, že je pro Rosatom tak nepříznivá. Podle něj se Rusům nepovedlo vytvořit moderní jadernou elektrárnu, která by byla schopna konkurovat nejlepším zahraničním projektům. To jsou závažná slova a pokud je vyřkne někdo „domácí“, není důvod jim nevěřit.
Rád se zabývám dějinami techniky, a když jsem se nad tímto problémem zamyslel pozorněji, tak se dá říct, že Bulat Nigmatulin vystihl typicky ruský problém. Ruští odborníci se sice dokáží v různých disciplinách dostat na světovou špičku, ale neumí se v ní udržet. Typickým příkladem jsou třeba tanky. Za II. světové války patřily stroje T – 34 k nejlepším, pro pozdější typy z této řady to však už neplatilo a neplatí!
A stejně je tomu i v jaderné energetice s ruským rektorem řady VVER, který přestává být konkurenceschopný ve světovém měřítku. Sám ruský expert nabízí porovnání s reaktorem společnosti Westinghouse AP-1000. Ten má třikrát menší jednotkové náklady na beton a jedenapůlkrát menší náklady na ocel při výstavbě „jaderného ostrova“ než VVER. Čili to jsou významné úspory při výstavbě.
V porovnání s VVER má AP-1000 přibližně o 40 % kratší potrubní systém a menší počet uzávěrů. Délka potrubí bezpečnostních systémů a kabelů je pak čtyři až pětkrát kratší.
Rovněž z hlediska bezpečnosti je podle Nigmatulina americký reaktor lepší než ruský, který používá zastaralou technologii.
Můj laický pohled na tuto záležitost je takový. Američtí odborníci dokázali sestrojit vesmírné vozítko Curiosity, které patří v kosmonautice k tomu nejlepšímu na světě. Rusové nic podobného v tomto oboru vytvořit nedokázali. A to samé platí v současné době prakticky pro jakékoliv špičkové technologie včetně jaderné energetiky.
Navíc mám i další pochybnosti, nevěřím tomu, že země jako Rusko, která nebyla s s výjimkou okruhu kolem Moskvy schopna postavit jedinou dálnici, kde velká statisícová města, jako je například Kaliningrad, nemají čističku odpadních vod, může vyrábět reaktory pro jaderné elektrárny na špičkové úrovni.
