Návody jsou poslední možnost, jak zjistit, jak má něco fungovat. Byl jsem dotazován, jak je to s preferenčními hlasy u voleb, tak jsem se podíval do informací o způsobu hlasování, které přišly spolu s hlasovacími lístky. A jako obvykle jsem nebyl zklamán, toho, kdo dokázal napsat takový návod, bych za trest nechal návod opisovat až do dalších voleb.
Na začátku si zkuste anketu a pak teprve pokračujte ve čtení...
Miniaplikace
Logika praví, že když někoho zakřížkuji, tak mu tím dávám svůj hlas. Jenže když jsem zakřížkoval jeho volební stranu, tak již 1 hlas má, tak mu zakřížkováním dávám další hlas či větší preferenci? Ale to není možné a hlasovací lístek by měl být neplatný. Mělo by to být stejné, jako když zakřížkujete na hlasovacím lístku 2 či více volebních stran, pak je lístek neplatný.
U kandidátů je to jinak. Když zakřížkujete politickou stranu, tak můžete její kandidáty křížkovat, jak vás napadne, a tyto křížky jsou neplatné. Není to zajímavé, křížkujete a křížkujete a ono se to pak stejně ignoruje.
Podívejte se do informace k volbám, co vám přišla domů, najdete tam takovou informaci? Položte někomu otázky z ankety výše. Pokud odpoví špatně, je to jeho vina nebo toho, kdo psal ten návod k volbám? Viz také můj předchozí blog o informačních cedulích u silnic, jsou vždy dobře pochopitelné?
Problém těch, co píšou návody, bývá v tom, že možná ví, co chtějí sdělit (buďme optimisty), ale neumí to jaksi napsat. Když 10 lidí u počítačů dělá účetnictví, tak vám udělají 10 různých chyb. Když 100, udělají 100 různých chyb. A když je přes 8 milionů voličů, tak udělají klidně 8 milionů chyb. A s tím je potřeba počítat.
Ano, někdo mi řekne, že kdo nepochopí ten návod k volbám, nemá u voleb co dělat. Ale ví vůbec ten, kdo píše ty návody, jak se mají správně dělat? Je v psaní návodů profesionál nebo nadšený amatér?
Před rokem 1989 se říkalo, že na ministerstvu mají vždy někoho, na kom testují vydávané příkazy, a když to dotyčný pochopil, pochopili to pak již všichni. Ono to úplně k smíchu není.
Dotazníky se mají před vlastní akcí otestovat. Zažil jsem firmu, co s dotazníky obcházela náhodné lidi, třeba 200, a testovala na nich, zda dotazník správně chápou. A teprve poté se dotazníku pustil mezi její zákazníky. Kdyby totiž zákazníci dotazník nechápali, byly by výsledky k ničemu.
Otestovala se tato informace k volbám na nějakém vzorku lidí? Obávám se, že ne. A zda voliči informaci k volbám správně pochopili, zjistí snadno volební komise při sčítání hlasů. Pokud se na hlasovacích lístkách objevují zakřížkovaní kandidáti již zakřížkované strany, je to problém, lidé hlasovali jinak, než chtěli. A to by mohl být následný problém, pokud by to někdo dal k soudu kvůli špatným informacím, které dostal domů, a požadoval nové volby.
Mám otázky, které možná položím podle zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím.
- Byla informace o způsobu hlasování testována na nějakém vzorku lidí?
- Kolik % hlasovacích lístků mělo zakřížkovaného kandidáta pod již zakřížkovanou volební stranou?
A ještě něco, pokud jsem zaujal.
Jakým křížkem se má křížkovat?
- Je toto křížek? "X"? Ne to je velké X.
- Je toto křížek? "+". Ne, to je plus.
- Je toto křížek? "×"? Ne, to je krát. (Alt+158)
- Je toto křížek? "#"? Ano, to by mohl být křížek.
- Je toto křížek? "┬"? Asi ne.
- Je toto křížek? "¬". Asi ne, to je volitelné rozdělení, co se učí v 1. třídě.
- Je toto křížek? "ǂ". Asi ano.
- A katolický křížek, co se nosí na krku? Pro něj znak nemám.
Jaký musí být křížek, aby byl hlas platný? Já se odvažuji tvrdit, že cokoliv, co aspoň trochu připomíná něco z toho výše.
A závěr: nečtěte návody, jsou stejně k ničemu a ještě vás více zmatou.
