Grafolog Jan Jeřábek píše v článcích, že písmo Comenia dětem v podstatě škodí. Sice to v článku přímo nezaznělo, ale já to písmo chápu tak, že v něm budou mít všichni stejný podpis. Podle mě nejde o písmo, ale o nároky na žáky.
Budou děti psát tiskacím písmem, jak to vidíme na foto u článku, jejíž výřez byl použit pro obrázek u perexu? Další článek k písmu Comenia je v dnešní MF Dnes.
Jak byste se dívali na někoho, kdo by se vám podepsal tiskacím písmem? Jak se budou lidé, zaměstnavatelé, dívat na ty, co nezvládli obyčejné psací písmo a píší Comenia? Zruší se podepisování jako identifikace, když budou podpisy všechny stejné? A samozřejmě by grafologové přišli o práci...
Podle mě je potřeba se na toto písmo podívat jinak. Všichni nejsou stejní. Když to odhadnu, tak 1/3 s psaním nemá problémy a naučí se psát běžným psacím písmem a to psaní přispěje k lepší motorice rukou. A ta třetina bude umět lépe dělat na dotykové obrazovce tabletu, řídit motorku, letadlo, operovat či cokoliv řezat a stříhat, malovat či dělat další činnosti, kde je ta motorika ruky potřebná. 2/3 má s psaním problémy, tak jim bude písmo Comenia vyhovovat. Ale zavřou si tím dveře pro činnosti, ke kterým je motorika potřebná. Je ale pravda, že nepotřebujeme, aby všichni malovali a operovali. Problém je ale v tom, že když se písmo Comenia někde zavede, zavírá se těm dětem, co na spojité písmo mají schopnosti, brána k těm činnostem, kde je motorika potřebná. A to bych bral spíše jako zločin na dětech. Je to obdobné, jako když dáte nadané dítě do třídy, kde je plno nenadaných, nadané dítě přestane být nadané. Ale nejde učit 1/3 žáků ve třídě něco jiného než zbylé 2/3.
Tedy nejde ani o to písmo, ale o to, že některé děti nezvládají současnou výuku, proto se nároky snižují a písmo je dalším v řadě. V zahraničí to mají často řešené tak, že tam jsou školy soukromé a tam se dítě, co by neumělo psát, prostě nedostane, vyloučí ho, soukromé mohou, státní ne. A dělat třídy jako za nás "studijní" (ti co chtěli jít spíše studovat) a "praktické" (ti co chtěli jít spíše do učení), proti takovém dělení již v 1. třídě by rovnostářské místní a zahraniční občanské organizace protestovaly. Tedy opakuji, nejde o písmo, ale o nároky na žáky. A bohužel těch, co neumí, je více, tak si další snížení úrovně výuky na školách (začalo to vysokými školami, pokračuje středními) "demokraticky" prosadí.
Ale snižovat úroveň školy nejde donekonečna, proto se zvažuje povinná 10 letá docházka, viz můj předchozí blog.
