Odfláknutá lesovna u Písku

Lesovna na Flekačkách u Písku (zde jsou souřadnice) stála město  Písek 20 miliónů, tedy každý občan Písku,  včetně nemluvňat v kočárku, na ní přispěl asi 9 stovkami (nebo to platila také EU?). Do lesovny teče a městu došla trpělivost a požaduje záruční opravu. Ale mám takový pocit, že se tam nikdo nebyl podívat očima soukromého zákazníka. Já jel okolo, tak jsem k lesovně zatočil a podíval se na ní. 

První, co mě zaujalo, byla cedule, na které stojí, že někdo rozhodl a šup, přestěhoval lesníky ze středu města o 4 km dál někam na vidrholec do lesů, aby to měli lesníci blíž do práce.
Představte si obdobně, že by se stát jako majoritní vlastník ČEZ rozhodl, že bude další stěhování, tentokráte do Dukovan či Temelína, aby to měli úředníci ČEZ blíže do práce. To by byl křik až na pražském hradě.
Jsou lesníci rádi na Flekačce nebo by byli raději ve středu města? Můžu spekulovat, že nejsou rádi a že dělají vše pro to, aby se mohli vrátit a zatékající budova je možná dobrá záminka.

A ta budova.
Bylo mně řečeno, že rovná střecha je problém a že se rovné střechy dělí na ty, co tečou a na ty, co ještě netečou. Panelákové střechy jsou skoro vždy ploché, ale takto jako na lesovně netečou, v Praze jsou na střechách celé zahrady (a je mi záhadou, jak si střechy dokáží poradit s kořínky, kořínky totiž najdou každou skulinku a již se do ní derou a trhají, ale asi je to udělané tak, aby kořínky neměly šanci). Dělají se velká akvária, kde působí velký tlak vody a netečou, na střechách bývají bazény.
Tedy v rovné střeše by problém neměl být. A proč přesto je? Na střechu není přístup, tak se podívejme na to, co je přístupné.

Když se podíváte na provedení lesovny, tak vám vlasy vstávají hrůzou na hlavě, je to úroveň letních pódií před restauracemi. Prkna z boku budovy jsou na kraji vždy přibita 3 velkými železnými hřebíky a hodně prken prasklo. Když jsem dělal nedávno ten most (viz předchozí blog), tak jsem si díry v prkně předvrtával, přece nejsem blbý a netluču hřebík na kraji prkna přímo, štípnuté prkno nedrží a ještě bych se propadnul do potoka. A že by na lesovně byly hřebíky zatlučeny v nějaké rovině, zapomeňte.
Na boku budovy jsou asi garáže a ty jsou zase montovány pomocí vrutů. Že by došly hřebíky či nastoupila jiná parta a ta vyfasovala vruty?

Sklo drží hliníkové lišty přišroubované šrouby. Nechápu, proč jsou některé šrouby nedotažené a jasně vyčnívají. A vyčnívá i šroub na poklopu kanalizace. Pokud je to stejné na střeše, nevím, tak by stačilo šrouby přitáhnout a možná by voda dovnitř netekla. Nebo je na střeše a na boku budovy něco povoluje? Nějaký větříček?
Lišty na sebe často nepasují, jsou viditelně křivé, posunuté nahoru, dolů, dovnitř, ven, tedy mají škvíry. Pokud je to tak na střeše, nevím, tak by to bylo jasné, stačilo by je srovnat.
Na rohu budovy jsou lišty těsněny černým tmelem, chápete to, hliníkové lišty v kombinaci s černým tmelem. Asi jako když mně Ukrajinec chtěl sádrovat bílou zeď šedou sádrou, jakou prý dostal, takovou prý použije, já musel říci, že já platím a že chci bílou. To opravdu projektant navrhnul černý tmel k hliníkovým lištám? A to tmelení dělal někdo, kdo to neumí, nestejně, nebo je to roztečené na slunci? Takto zatmelené okno bych sklenáři vrátil, aby třeba neteklo.

Na stavbu byla asi vybrána prkna s co nejvíce suky, které jsou až černé. A taková prkna se použila tak, aby byly suky ve výši očí a nejlépe na namáhané části, jako jsou futra dveří.

Ze dřeva na některých místech jaksi zmizel lak, asi opršel, i když ta místa byla pod prkennou střechou. Copak neexistují laky pro vnější použití, kterými se dá dřevo nalakovat a ten lak tam zůstane i na dešti? Jak se lakují lodě?

A projektantovi bych také něco hodil na hlavu. Představte si úzkou chodbu podél budovy a ke každé kanceláři malé dřevěné schůdky, zakopáváte o ně. Projektant se asi inspiroval anglickou železnicí, kdy každé kupé mělo vchod přímo na perón. To nebylo možné udělat podlahu chodby bez těch schůdků tak, že by byla o něco výše, v rovině podlah kanceláří? Nebo to bylo v projektu jinak a party, co dělaly podlahy, se nějak nesešly? Takto to bylo údajně v sovětských bytech v Ralsku, podlaha bytu byla jinak než chodba, ale o tolik ne.

Ten dům je možná zdálky moderní, ale zblízka jde o hranol, kde jsou za sebou v řadě místnosti spojené chodbou.
A cena, možná je drahé to, co je schováno, tepelná čerpadla. Určitě je v Písku soudní znalec, který umí stanovit cenu domu. Obávám se, že za cenu 20 miliónů je stavba neprodejná.

Opakuji, jde o můj subjektivní názor, a ten říká, že já bych takové provedení dodavateli hodil na hlavu a vůbec nezaplatil.  Nejvíce mě vyděsily ty hřebíky a ta rozštípnutá prkna. Copak prkna nebyla štípnutá při předání a nikomu z úředníků to nevadilo? A ta stavba neměla stavební dozor? To sice můj most také dozor neměl, ale mám vrtačku, což ti, co ty hřebíky zatloukali, zjevně neměli. Ale možná se tak dohodli, že prkna mohou být rozštípnutá, lišty křivé, tmel černý.

Je potřeba dodavateli tyto závady ukázat a pak by se měl někdo podívat na střechu, kam je zákaz vstupu. Nebude to tam obdobně odfláknuté?

Další zdroje:
www.pasivnidomy.cz - docela odsuzující a odborný posudek
www.idnes.cz

Fotografie:
Když se podíváte na fotografie na odkazech, tak prkna mají stejnou dřevěnou barvu. Mě nyní i za slunečního dne prkna připadala taková "načernalá".
A co ukazují fotografie: křivé lišty, popraskaná prkna a kombinace vruty a hřebíky, vyčnívající šrouby, tmelení černým tmelem, schůdky do kanceláří