Nový Zéland - přežírání

Nakupovali jsme odpoledne před Štědrým večerem v obchoďáku  v hlavním městě Wellington, pak na Silvestra v Timaru. Kde jsou ty naše plné košíky na kolečkách a šťastní lidé, kteří je zpocení tlačí a přesouvají do auta a pak doma do huby (ústa by to vše nezvládla).

Plné košíky - kde je krize?

Na Novém Zélandu jsme nenaráželi na místní tlusté obyvatele, tedy kromě tlustých Maorů a Maorek, což je věčný problém First Nation (třeba i v Americe a Kanadě). Většina obyvatel tam totiž ví, že nadváha stojí peníze, vytváří zdravotní problémy a zdravotní péče není levná (není tam žádné státní zdravotnické zařízení a neplatí tam povinné zdravotní pojištění, viz můj minulý blog).

Všimnul jsem si na Štědrý večer na trajektu na jižní ostrov, jen vyplul, tak ti nejtlustší turisté, vyhladovělí hodinovým čekáním, se vrhli do bufetu a již se posilovali řízky a hranolky. Bylo to až komické, jak se jim třepala brada a jak měli problém se k tomu jídlu ohnout. Zajímavé také je, jak ti tlustí nutí své hubenější partnery také k jídlu, obdobně jak kuřáci nutí ke kouření své partnery, kteří by chtěli se zlozvykem přestat.

Problém s demokracií je ten, že každý má jeden hlas a těch s nadváhou je bohužel již více. Demokracie není nejlepší způsob vlády, ale jiný lepší jsme zatím nenašli.

I letecké společnosti šetří, již tolik netolerují nadváhu zavazadel a váží i zavazadla do kabiny. Proč letecké společnosti nezavedou, že cestující by se postavil na váhu komplet se svými zavazadly a neřešilo by se, kolik kdo a co váží, rozhodující by byla celková váha (hmotnost). No právě proto, že by si ti s nadváhou hned stěžovali na diskriminaci podle osobních údajů a je jich více... I patrně na našem Úřadu na ochranu osobních údajů, aspoň statistika to tvrdí.
Víte, že kdysi spadlo v USA letadlo, protože počítalo s průměrnou váhou 75 kg stanovenou myslím v roce 1935 (v dnešní době je to nejméně o 10 kg více) a jednou jim při větším počtu tlustých cestující a těžších zavazadel letadlo prostě spadlo. A měli jste někdy potíže s otylým sousedem v letadle, kině, divadle?

U nás si lidé vytvářejí nadváhu a jejich názor je levicový, platím si zdravotní pojištění, tak ať mě vyléčí. A tak lékaři podléhají většině (kromě dr.B. od nás, který opakovaně odmítal dát jedné paní lázně, dokud nezhubne, ztloustla, stěžovala si a našla si jiného lékaře, dál to neznám) a píší lázně na kolena i tlustým.

Příčiny své nadváhy lidi nezajímají, vlastně je znají, ale nechtějí slyšet ta ošklivá slova: "nepřežírejte se, sportujte", fuj, to jsou ošklivé nadávky....
A proč by neměli mít kuřáci a ti s nadváhou vyšší zdravotní pojištění?

Obézní nám budou tvrdit, že mají zákonné právo na plný košík v obchoďáku a pak jeho obsah protlačit přes své tenké a tlusté střevo. Když u  nás vidíte ty zpocené lidi s košíkem, tak můžete obdivovat, jak jejich tenké střevo dokáže ten obsah košíku protlačit svými 2 centimetry na délce 5 metrů. Zkuste vzít zahradní hadici a protlačit skrz ní obsah košíku... Ale je pravdou, že něco přece jen vyházíme, jak ukazují průzkumy popelnic, ekonomickou krizi na nás...
Některá náboženství mají postní dny, to byste nevěřili, jak se vám uleví, když se vaše tělo nepotýká s rozkládáním jídla a jeho protlačováním střevy.
Měli jsme jednou na dětském táboře dítě s průjmem, kolegyně M. prohlásila: "Z hladu se ještě nikdo nepos..." a měla pravdu. Dnes by nás dítě dalo k soudu.

Save your Turkey, zachraň své tělo, zachráníš sebe.
Jenom připomínám, že jde o úplně jinou akci, než můžete najít na internetu.
Potkali jsme na treku rodinu, Kanaďanka, Skot, dcera asi 12 let, žijí na Novém Zélandu 7 let. V rámci vánočních svátků vyhlásili akci proti přežírání, Save your Turkey a vyrazili na týdenní trek po pobřeží. Dcera si mohla vzít, co chtěla, včetně jídla a pití, ale musela si to samozřejmě nést vše sama. Celou dobu našeho hovoru mlčela, no, trávit týden pod stanem mimo civilizaci...
Uvažoval jsem o obdobné akci u nás, krocana tu tolik nejíme, akce "Zachraň svého kapra, prase" by byl nesmysl, tak jedině: "Zachraň své tělo!".
A že zemědělci "pláčí", že prasata nejdou na odbyt? Ví zemědělci, kolik peněz se ušetří na dotacích a výdajích na zdravotnictví, když přestaneme tolik "žrát" vepřové a hovězí maso?

Zkuste se na sebe podívat z boku a změřit, zda náhodou nejste tlustší než širší, ale pozor při měření, břicho je výše než zadek. Orientačně to můžete zkusit v otevřených dveřích, zadkem na futra, kliku na břicho a  pak se otočíte a zkusíte projít. Pokud projdete, tak to je špatné. Rozhlédněte se na ulici, jak někdo vypadá zepředu a pak z boku. Opravdu si takový člověk myslí, že je třeba přitažlivý pro opačné pohlaví? Vždyť se k němu nikdo přes břicho ani nemůže přiblížit a obejmout. A s nadváhou a obezitou vznikají i další problémy, mládeži nepřístupné. Není tloušťka také jednou z příčin velkého procenta rozvodů?

Asi si každý spočítal své BMI (viz odkaz dole) a tedy ví, jak na tom je. A proč nezhubne? "Já bych zhubnul, ale ... cvičit kvůli svému zdravotnímu stavu nemohu, jíst potřebuji, protože mám náročnou práci, atd."
A pozor na BMI u sportovců, ti mají místo našeho obvyklého sádla svaly, tedy pro ně BMI neplatí.
Četl jsem nedávno v MF DNES, jak jeden sportovní novinář byl překvapen podivnými výrůstky na hrudi a břichu jednoho odhaleného tenisty, doma se podíval do zrcadla a s úlevou zjistil, že je v pořádku.

Řada lidí, pokud má nějakou opakovanou a dlouhodobou nemoc, byť lehkou, usiluje o částečný či invalidní důchod. Obávám se, že v té demokracii dospějeme k tomu, že ti s obezitou budou chtít také invalidní důchod, jsou přece nemocní (kód této nemoci je E66.0).
Jeden mladý kolega se léčí u lékaře z únavového syndromu (kód této nemoci je F48.0). Zeptal jsem se jiného kolegy, zda je ochoten se vsadit, že do 2 měsíců přinesu neschopenku s únavovým syndromem. Jenom poznamenal, že ani náhodou a že za našich "mladých" časů nic takové nebylo. Únavový syndrom je vleklá a dlouhodobá nemoc, tedy také indikace k invalidnímu důchodu?
Únavový syndrom i obezita jsou možná nemoci, podle lékařů tedy ano, je možné, že jsou i k ní u někoho větší dispozice. Ale je to stejné jako třeba se schopnostmi k něčemu, někdo má pro něco vlohy, jiný si to musí pracně vydřít (talent je pouze 10% úspěchu, zbytek je dřina). Tedy když má někdo dispozice k obezitě či únavovému syndromu, musí to zkrátka také nějak "vydřít" a nevymlouvat se jen na nemoc.

Zhubnul jsem na Novém Zélandu 2 kg, nebyl čas na jídlo a nákupy.

Zachraň své tělo!

Pokračování příště: Nový Zéland - chování a morálka

Odkazy:
http://www.vypocet.cz/bmi - výpočet indexu těla, máte nadváhu?http://just.blog.respekt.ihned.cz/c1-46050090-historie-jedne-otravy - foto dole před a po otravě dioxinem