Komedie o rouškách a nákupech

Roky si všichni v médiích pochvalovali, jak ekonomika šlape, politici se předháněli ve zdůrazňování svých zásluh, obchody měly vysoké tržby. A pak přijde jeden mrňavý virus z komunistické Číny a začne komedie.

Všechny velké obchoďáky u nás mají zahraniční majitele, zboží se často vozí z ciziny. Proč je problém pro obchoďáky dovést z ciziny obyčejné roušky? Vždyť jde o kus hadru, z jakého se dělají obyčejná trička, která se často prodávají i v potravinových obchoďácích? Přece nejde o žádnou libereckou nanotechnologii, ale o kus hadru. Proč je problém pro obchoďáky mít v nabídce roušku, když mají v nabídce trička, ze kterých si lidé doma dělají roušky? Když i stát dokáže napodruhé dovést roušky z Číny, proč je problém pro obchoďáky dovést něco z ciziny?

Proč nestojí před obchoďákem zaměstnanec a nerozdává roušky s logem obchoďáku a pokud zákazník utratí třeba nad 500 Kč, proč je nemá zdarma?

Asi jediná odpověď je, proč by to obchoďáky dělaly?

Když selhal stát, proč nemůže radnice obvolat, oběhnout lidi, zda by někdo neušil roušky, zda by někdo nesehnal látku na ně, a radnice by je roznesla potřebným, hlavně těm 65+?

Pomíjím státní komedii, kdy stát zabaví roušky pro své nemocnice, roušky pak nejsou, pak někdo navrhne, aby si je lidé šili doma. A lidé namítnou, že stát jim zavřel obchody s látkami, tak další vyhláška státu, „obchody otevřít“! Komedie. Když si divadla stěžují, že nehrají a krachují, tak mohou zatím psát, připravovat, zkoušet komedie o rouškách a politicích. Lidé se určitě po ukončení karantény budou chtít konečně zasmát.

Soutěže o nejkrásnější roušku již probíhají, bylo mi řečeno, že se nemám do soutěže hlásit, nechal jsem při šití roušky v šicím stroji spodní nit hnědou. Hrůza, rouška přece musí být celá bílá…

Co kdyby tedy roušky začal někdo šít? Proč by riskoval? Ať nasadí cenu, jakou chce, vždy se vyskytne někdo, kdo řekne, že je drahá, obzvlášť senior, který byl zvyklý z mládí na jiné ceny. A ještě by třeba někdo přijel a roušky mu zabavil. V médiích se začíná psát o znárodňování. 

A co když pak přijde finančák s rouškou a zeptá se na EET? Jak je možné, že někdo prodává roušky a nemá EET!

 

A ty nákupy seniorům...

Radnice nabízejí seniorům nákupy, ale dobře jsem si všiml, že je v nabídce napsáno: „nutno mít dostatek drobných mincí“. Když nakupuji seniorům, tak často vytáhnou z peněženky tisícovku s bezelstným výrazem, že mám nazpátek. A opačně, zavalí mě mincemi a pak mám 2 peněženky, tu na mince v tašce, aby mi neprotrhla kapsu. Všiml si někdo, že platební karty byly poprvé použity před více než 100 lety? Proč není možné platit pomocí přenosného terminálu? Tady bych řekl, že selhaly banky, proč nedodají platební terminály? Stačilo by 1 radnice = 1 platební terminál...

Pokud má někdo účet v bance, tak mu banky cpou horem dolem kartu, i když desetkrát prohlásí, že ji nepotřebuje. Tedy kdo má účet v bance, má někde doma kartu. A kdo účet či kartu nemá, mohou mu jí půjčit příbuzní bez PIN, tedy s limitem 500 Kč, mohou jim nahrát aplikaci na placení do mobilu. Pak by předání nákupu probíhalo rychle, předá se účtenka, nákup, pípne se a hotovo. Takto se obě strany „prohrabávají v zavirovaných mincích“. Fuj…

 

Možná to vypadá jako komedie, ale na virus umírají ve světě lidé. Nejvíce ohrožení jsou starší muži. Obdivuji praktické lékaře důchodového věku, že kvůli rizikům nezavřou ordinaci. Ministerstvo má přesný přehled o všech lékařích, povinně se to hlásí. K lékaři tohoto typu by měly směřovat nabídky roušek, dezinfekce, možnost nákupů. Nesměřují…

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Pavel Pokorný | středa 18.3.2020 10:17 | karma článku: 17,94 | přečteno: 742x