Dostaly se mi v letadle do ruky Lidové noviny, kde je článek Tomáše Hlaváče k otázce vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Pokud vycházím z článku, tak žádost o vydání byla psána česky, ale někým, kdo není plně gramotný.
Jsou lidé, co píší běžnou češtinou, mezi něž, doufám, patřím i já.
A jsou lidé, co mají problémy s pravopisem a gramatikou, tedy různě méně gramotní.
A jsou dokonce lidé, co umí psát spisovně, což neumím ani náhodou.
Třeba víte, proč na konci 2. zvýrazněné věty nemusí být tečka? Od jedné paní z ÚJŠ vím, že tam tečka v určitém případě nemá být a já se jí tam přitom pokoušel špatně dávat.
Pan Novák čte noviny. Paní Nováková ne
Nechce se mi hledat jméno autora jednoho článku v MF Dnes, který popisoval, jak byl pozván na policii k podání vysvětlení. A podle autora mělo jít o pologramotného vyšetřovatele, který nečesky formulovanými větami s pravopisnými a gramatickými chybami zapsal výpověď autora s tím, že na konci bylo připsáno, že jde doslovný zápis výpovědi autora. A autor měl váhat, zda to má podepsat, protože se takto pologramaticky nikdy nevyjadřoval.
Napsal jsem mu tehdy e-mail, jak to bylo v kontrolou MS Word ve výpovědi. Odpověděl mi, že jsou lidé, co neumí kontrolu MS Word ani zapnout. A já zase vím ze své zkušenosti, že kontrolu si lidé opravdu někdy vypínají, protože je modré a červené vlnovky ruší při čtení.
Pak jsem vzal do ruky Hospodářské noviny a tam se v jednom článku ptá Petr Honzejk, jak brát volební moto hnutí Ano: "Teď nebo nikdy". Znamená to, že se něco má stát teď a zároveň se to může stát i nikdy. Pokud to má být ale vylučovací, tedy buď se to stane teď, a když ne teď, tak se to již nikdy nestane, pak tam musí být čárka před nebo. A to je snad rozdíl...
Já texty s chybami beru jako nedůležité a možná až urážlivé, když autorovi nebo odesílateli nestojím ani o napsání textu bez chyb.
Jak můžeme chtít po imigrantech, aby prokazovali znalosti češtiny, když se může stávat, že český úředník bude mít horší znalosti češtiny než imigrant. A díky tomu může dojít i k takové absurdní situaci, že mu český úředník nebude rozumět a bude to pochopitelně svádět a imigranta.
Pamatujete na prezidentský slib Zemana, viz třeba článek na Novinky.cz, když mu nějaký méně gramotný úředník „podstrčil“ gramaticky špatně napsaný prezidentský slib k podpisu (bylo tam „…podle svého nejlepší vědomí“). Zeman si toho samozřejmě všimnul (na rozdíl od některých úředníků umí číst (:-) a prý tehdy váhal, co s tím. Nakonec podepsal verzi slibu s chybou a poté dodatečně verzi správnou.
Právník mi jednou řekl, že soudy u nejasností v textu řeší úmysl.
Tedy ano, poslanci jako zákonodárci mohou říci, že i přes gramatické a logické chyby v žádosti o vydání pochopili úmysl policie.
Ale také mohou říci, že chtějí žádost napsat aspoň běžnou češtinou.
