Dotace vylévané na pole

Tak nám dnes budou zemědělci vylévat mléko na pole.  Ano, krize doléhá také na ně, ale doléhá i na ty, z jejichž daní jdou ty dotace. A opravdu by nebylo lepší dotovat více studenty než ty krávy? 

Formulár na vyhledávání dotací

Podívejte se, co nás to jejich vylévání stojí na daních. Přesně na korunu to vidíte na portálu dotací pro zemědělce, viz také odkaz dole, zkrácený formulář vidíte vpravo. Stačí, když do řádku Obchodní jméno napíšete třeba "Zemědělsk" a do řádku Obec/Město“ třeba „Tábor“. Pokud jste malé město, stačí napsat pouze název města a máte naráz všechny příjemce dotací. Dál si musíte již klikat sami, jak víte, u nás je vše privátní a tajné (viz seznam absolventů plzeňských práv), takže údaje, ke kterým se dalšími kliknutím dostanete, by mohly být privátní a proč riskovat nějaké žaloby. Čísla za jednotlivé příjemce dotací si můžete překopírovat do nějakého programu, co umí sečítat tabulky, sečtěte sloupec dotací od státu a pak od EU, můžete si dělat i souhrny za roky. Co vám vyjde? Přibližně 25 miliónů dotací ročně na střední zemědělské družstvo a stovky miliónů dotací celkem.
Můžete odhadnout i počet zaměstnanců v družstvu a dělením vám vyjde dotace na jednoho zemědělce. Je roky přibližně stále stejná, tedy kolem 175 tisíc ročně. Můžete se k tomu číslu dostat i z druhé strany, přes stránky statistického úřadu, kde jsou celková čísla za celý stát. K těm číslům, chápete, že ta dotace je podpora k jejich  podnikání, že by zemědělci měli mít také nějaké tržby? Že za ty uvedené dotace od roku 2000 by si mohl každý 4. zemědělec postavit rodinný domek? Jak je na tom konkurenčně obyčejný podnikatel, který nic nedostává a navíc, ještě zemědělcům to jejich podnikání ze svých  daní dotuje?

Tradiční otázka zemědělců bývá, „Víte, kolik stojí práce vyrobit litr mléka?“. Já mohu oponovat. „Víte, kolik stojí úsilí podnikatele v době krize, aby vydělal ty peníze, které jsou pak předány zemědělcům jako dotace a oni je vylijí ve formě mléka na pole?". Obávám se, že se někteří zemědělci domnívají, že dotace se pěstují někde v úrodnějším jihu Evropy a pak se posílají k nám do Česka. Ne, dotace vznikají tak, že stát vezme polovinu příjmů podnikatelům (viz dni daňové svobody, kdy do konce června se dělá na stát a pak konečně pro sebe).
Můžeme mít poznámku, proč zemědělci vylévají mléko, proč ho nenabídnou třeba útulkům zvířat. Narazíme na přísné hygienické předpisy a samozřejmě na ekonomii. Pokud by zemědělci mléko místo vylévání na pole dávali zadarmo, prodali by pak mléka ještě méně.

A konečně k těm školám. Stát přispívá na studenta vysoké školy různě, pro snazší počítání počítejme ročně 28 tisíc. Univerzity se dělí na fakulty a ty menší mají přibližně 1500 studentů, větší dvojnásobek. Vynásobením zjistíte, že menší fakulta dostává kolem 40 miliónů korun ročně. Když to porovnáte s dotacemi na zemědělce, tak vidíte, že přibližně stejnou dotaci na rok dostává velké družstvo či dvě střední. A že dotace na jednoho zemědělce = dotace na 6 studentů. Ta malá fakulta dává státu 1500 vzdělaných lidí ročně, kteří se uplatní i v cizině, mě stále překvapuje, kolik dětí mých známých končí v cizině v kladném slova smyslu. A rozhodně nezatěžují náš dotační systém.

 

https://farmar.mze.cz/szr/SZR3PFV003.asp nebo http://farmar.mze.cz/
http://pavelpokorny.blog.idnes.cz/c/90164/Stat-si-ceni-vice-krav-nez-studentu.html

Autor: Pavel Pokorný | čtvrtek 29.10.2009 10:41 | karma článku: 23,88 | přečteno: 1841x