Neslušní lidé přizpůsobují okolí sobě?

Zrovna včera jsem se s tím setkal v diskusi pod blogem - když se mi tu nelíbí, ať si táhnu – do Ruska (pán je setsakra „znalec“ a "se vyzná" v mém příjmení), do Severní Koreje nebo do Číny. V dnešním titulku jsem si dovolil parafrázovat klasikovo (G.B.Shaw): „Rozumný člověk se přizpůsobuje světu kolem sebe. Nerozumný se vytrvale snaží přizpůsobovat svět sobě. Proto veškerý pokrok závisí na nerozumných lidech“. V Česku holt i po 25 letech zbídačování platí coby betonově potvrzené - podle včerejší reakce "znalce": „Čech je cyklistou, jenž se nahoře hrbí, dole však šlape…“ (A. Hitler) 

Kdokoliv se vymyká, „zkoumá se mu příjmení „znalcem““. A následně „je odlifrováván do zemí původu“. Aby byl „klííd“ na hrbění se, na šlapání. Protože to tak má být. I kdyby na chleba nebylo.

Vždy musím všem cizincům – v zahraničí i v tuzemsku - vysvětlovat, jak Češi vůbec snesou, že 150 km od jejich hlavního města jsou min. 3x až 10x vyšší platy, přičemž české ceny (i naprosto ZÁKLADNÍCH POTRAVIN) jsou o desítky procent dražší.

Přiznám se, že kličkuji různě: Tam, kde potřebuji spoluobčany „krýt“, tak tvrdím, že „jsme vlastenci“. Že i naši lékaři a vědci za takovýchto hanebných podmínek neopouští svoji „Gott/lajnu“. Že nedržíme hubu a krok. Nehrbíme se. A nešlapem shrbení, jak zle tvrdil pan Áda Hitlerův.
Že i již světově proslavené české rekordně ziskové exekutorské velkotovárny - je jen taková česká „chvilková kratochvíle“. Že jsme z doby zlého bolševíka natolik zbohatli soukromými nemovitostmi všeho druhu, že si tu "kratochvíli" můžeme pár let dovolit teď pěstovat a hýčkat.

Když je ale jiná konstelace anebo když to už nemohu vydržet, přiznávám, že vše, za čím sem svět jezdí nikdy nepatřilo dnešním Čechům: Praha je „skvostem“ Italů, Španělů, Francouzů z doby Rudolfa II. Ostatní zbytek do Gott/liny přinesli Němci, židé, cizáčtí zlí a nekeltští a nezápadní Slované (např. Plesnik, Milunič a další). Karlovy Vary či (Český?) Krumlov měly vždy k „echt Česku“ daleko.

A proto se Češi nikdy s klenoty vlastní země neztotožnili.  Na co si taky vážit "barabizen od cizáků"?! Ať (si) táhnou!

Obvykle vysvětluji, že Češi raději vyrábí u pásů auta, montují základní desky do čínských televizí u Nymburka.
A vůbec, největší počet Čechů v malých i velkých montovnách zacvakává nenáročné manuální práce coby subdodávky pro německé strojaře, protože od Převratu je původní české strojírenství nadobro zničeno a vykořeněno.   

Kdysi jsem se svým okolím dobromyslně trápívával. Pak mi jedna „moudrá“ přítelkyně napravila: „Víš, jaké bychom to měli náročné, kdyby byli všichni jako třeba my? Buď rád, že jsou takoví, jací jsou. A že to máme snadnější a pohodlnější.“ Jako malinký jsem se učívával i pořekadla: „Neházet perly sviním“. „Neházet perly na zeď“. Určitě jsem se ta pořekadla učil ale česky! Opět lze ale citovat i Adolfa Hitlera: „Ostatně není mým úkolem učinit lidstvo lepším, nýbrž využít jeho slabostí.“

Proto mně nevadí, že „mi mí Češi nerozumí“. Důležité je, abych vždy já rozuměl „mým Čechům“. A byl schopen a s to vysvětlovat zahraničním partnerům, návštěvám, investorům a dalším užaslým zvědavcům, proč Češi ochotně shrbeni a přesto velice výkonně pracují za zlomky německých mezd. A přitom ale zároveň „radostně“ a ochotně platí o desítky procent dražší základní potraviny.

A ještě k tomu se dokáží „mí Češi“ hrdě bít v prsa, pokřikovat na všechny okolo, že je to výdobytek a 25 let SVOBODY, co jim přinesl hodný pan Václav Havel. „Mí Češi“ i dokáží s rudými kartami, vytištěnými a dodanými US Embassy, pronásledovat současného, přímo zvoleného presidenta, co DRZE se „své Čechy“ pokusil vyvést z omylu.

Jsem velice hrdý Čech. A to tehdy, kdy se hlásím k Made in Czechoslovakia. A když mi o Made in Czechoslovakia, i na druhém konci zeměkoule, pěje dotyčný slávu. Pěje slávu na pumpy Sigma, klavíry Petrof (jak to zní česky), ČKD, Škodu Plzeň, Moser, Tatra, Desta.

Určitě ale jsem daleko méně hrdým Čechem, když si výjimečně někdo vybaví, co by geograficky mohlo znamenat Check či Czech. Znamená to, že se bude se mnou chtít bavit „o proslavených“ pornoherečkách, homosexuálním pornoprůmyslu či nějaké bývalé fotbalové či módní megahvězdě. A v podstatě není se pak o čem bavit dál.

Ale nedej Bože, když si někdo vybaví jakési "Faklf Hafl". Naštěstí, ten poslední případ se stává opravdu velice, velice, ale opravdu velice výjimečně. A je čím dál řidší.

Na závěr otázku: Byl Faklf Hafl neslušný – a přizpůsobil okolí sobě?
Nebo naopak bylo okolí „slušné“ – a přizpůsobilo se za 25 let Faklfu Haflovi?
Bojím se takové otázky. Nejen od cizince!

A potřeboval bych s ní poradit, prosím!
Od "slušných".
I "neslušných".