Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Je opravdu každý čtvrtý rok přestupný?

Je 29. února. Nejvzácnější datum, které se vrací jen jednou za čtyři roky. Ví to každé alespoň průměrné dítě. Ale je tomu opravdu tak? Odpověď by mohla znít jak od chytré horákyně. Ano i ne. Vezměme to však popořadě.

V našem současném a platném gregoriánském kalendáři (zavel jej papež Řehoř XIII. v roce 1582) opravdu není přestupný striktně každý čtvrtý rok. Existují výjimky, ve kterých mezera mezi přestupnosti je osmiletá. Tyto výjimky jsou v kulatých stoletých letopočtech, které nejsou násobky čísla 400. Tedy roky 1700, 1800, 1900, 2100, 2200 (a tak dále) přestupné nebyly či nebudou. Například mezi letopočtem 1896 a 1904 uplynulo osm let mezi dvěma 29. únory. Přestupné naopak jsou přímé násobky čísla 400, tedy roky 1600, 2000, 2400 (a tak dále). Z toho vyplývá, že na tomto světě je jen málo lidí, co tuto výjimku zažilo v minulosti (naposled v roce 1900) a málo lidí, co tuto výjimku zažijí (nejdříve v roce 2100). Klidně tedy své děti učte, že přestupný rok je jednou za čtyři roky. Platí to pro nás i pro ně beze zbytku.

Před rokem 1582 ovšem se přestupné roky opravdu pravidelně střídaly jednou za čtyři roky. To platil juliánský kalendář, zavedený Gaiem Juliem Caesarem. Historie vzniku tohoto kalendáře je velice zajímavá. Římská republika na konci svého období byla již tak prohnilá korupcí, že nejvyšší kněz pověřený vkládáním přestupného celého měsíce v lunisolárním kalendářním systému Římanů se již neřídil astronomickými výpočty, ale tím, kdo jej uplatil více. Letní svátky se tak slavily v zimě a římský vojevůdce sice vždy vítězil, ale nikdy nevěděl, kolikátého je. Caesar věděl, že s tím něco musí udělat a protože měl tou dobou se starou a v podstatě již končící egyptskou říší velice dobré vztahy (tak dobré, že mu královna Kleopatra porodila syna, což už dnes, třeba u Merklové se Sarkozym, neuvidíte), nechal si kalendář spočítat egyptskými kněžími. Egypt používal sluneční kalendář, který byl pro ně životně důležitý. Když vaše potravinová produkce bude záviset na správném načasování setby obilí vzhledem k pravidelným sezónním záplavám Nilu, také si dáte tu trochu práce s astronomií a matematikou. Egypťané vypočítali svůj kalendář staletým pozorováním heliakických východů Síria a tak dobře znali dostatečně přesnou délku roku (tzv. tropický rok, tj. doba oběhu Země okolo Slunce a je dlouhá 365,2422 dne). Přesto nepochopitelně pro Caesara udělali kalendář s chybou, kdy se jeden den navíc vkládal jednou za čtyři roky bez výjimek. Délka průměrného roku v juliánském kalendáři (365,25 dne) tak je o 11 minut delší, než skutečná oběžná dráha Země okolo Slunce. Tato chyba se sčítala (jeden den za 128 let) a v šestnáctém století již činila deset dní. Problémem bylo, že kalendářní jaro stanovené na 21. březen se rozcházel s astronomickým jarem, tedy okamžikem, kdy nastává jarní rovnodennost (střed slunečního kotouče prochází tzv. jarním bodem). Velikonoční svátky nastávají po prvním jarním úplňku dle kalendářního jara. Velikonoce se tedy posouvali směrem k letním měsícům. Sama církev s touto chybou musela něco udělat a po desetiletí váhání se k tomu nakonec odhodlal právě papež Řehoř XIII.

Jeho reforma zahrnovala dva kroky. Přeskočilo se deset dní, aby se kalendářní a astronomické jaro opět srovnalo. A přijalo se pravidlo o přestupných letech s výjimkami ve staletích. V juliánském kalendáři bylo v periodě 400 let přesně sto přestupných let, v gregoriánském kalendáři je to jen devadesát sedm let. Tím chyba jednoho dne nastane za více než 3000 let. Gregoriánský kalendář nebyl přijat všude ihned, pro protestantské a pravoslavné církve bylo lepší se rozejít s papežem, než se sejít se sluncem. Postupně se ale gregoriánský kalendář prosadil, ale třeba v Rusku a v Řecku neuplynulo ještě ani sto let od jeho zavedení do občanského života. Protože od přijetí gregoriánského kalendáře do dneška nastaly již tři letopočty, které v něm nebyly na rozdíl od juliánského kalendáře přestupné (roky 1700, 1800 a 1900), je dnes rozdíl v datech těchto dvou kalendářních systémů 13 dní. Pravoslavná církev gregoriánský kalendář dodnes nepřijala a církevní svátky slaví dle starého juliánského kalendáře. A tak třeba Ukrajinci a Rusové nejprve v gregoriánském kalendáři oslaví Nový rok a pak teprve v juliánském kalendáři Vánoce, tedy přesně třináct dní po našich vánočních svátcích. 1. ledna v juliánském kalendáři je pak 14. ledna v našem gregoriánském kalendáři.

Letošní letopočet má v poslední dvojčíslí násobek čísla 4 (4, 8, 12, 16, atd.) a tak je rok 2012 rokem přestupným se 366 dny. Užijme si tento den navíc tak, aby přinesl více radosti a štěstí a abychom si v něm a ve všech následujících dnech mohli říci: „Díky za každé nové ráno.“

 

Odkazy na články vztahující se k tomuto tématu. Třeba o gregoriánském kalendáři, nebo juliánském kalendáři, tropickém roku, slunečním kalendáři, nebo lunisolárním kalendáři. Tady se zase dočtete o jarním bodě a o Velikonocích.

Autor: Pavel Míka | středa 29.2.2012 7:22 | karma článku: 15,04 | přečteno: 6559x
  • Další články autora

Pavel Míka

Já, bloger - fotomatiné

Dovolím si také přispět do fotomatiné svou trochou do mlýna. Jak ale uchopit vyhlášené téma měsíce července „Já, bloger“?

13.7.2012 v 10:11 | Karma: 16,47 | Přečteno: 1034x | Diskuse| Fotoblogy

Pavel Míka

Problém přestupné sekundy a internetový čas společnosti Swatch

Přestupná sekunda, která byla poslední den měsíce června vložena do časové soustavy, způsobila chaos a zhroucení některých serverů. Vkládání přestupných sekund působí také problémy v navigačních systémech a tak již několikrát padl návrh tuto praktiku zrušit. Potřebujeme jí vlastně vůbec? Nebo se dá najít nějaké jiné řešení?

7.7.2012 v 7:07 | Karma: 10,49 | Přečteno: 1219x | Diskuse| Věda

Pavel Míka

Růžový sad na Petříně – doba rozkvětu

V tomto komentovaném fotoblogu se vracíme na Petřín do Růžového sadu v době prvního rozkvětu královny květin. Nyní na vrcholu Petřína kvete přes osm tisíc exemplářů růží, přes šedesát odrůd různých barev, vůní a různých květů.

16.6.2012 v 17:17 | Karma: 16,27 | Přečteno: 3893x | Diskuse| Fotoblogy

Pavel Míka

Jak se fotí polibek Venuše se Sluncem

Komentovaný fotoblog o přechodu Venuše přes Slunce dne 6.6.2012, do kterého laskavě přispěli také dva další autoři, kteří se mnou fotografovali na místě, které má zcela jistě Genius loci.

13.6.2012 v 4:54 | Karma: 13,25 | Přečteno: 991x | Diskuse| Fotoblogy

Pavel Míka

Otevřený dopis Rayi Bradburymu

Vážený pane! Odešel jste ze svého dlouhého života právě v den vzácného astronomického úkazu, v den přechodu Venuše přes Slunce (v severní Americe úkaz nastal při západu Slunce 5. června 2012). Je to sice jen náhoda, ale téměř jak vystřižená z některých vašich povídek. „Osud si zas jednou přichystal svůj rejstřík náhlých překvapení, příchodů a odchodů“ (citace z povídky Léto s Picassem). Před půl rokem jsem hledal informace o vás na Wikipedii a udivilo mě, že u vašeho jména bylo jen datum narození. Opravdu jsem nepředpokládal, že na konci roku 2011 budete ještě naživu. Potěšilo mě vědomí, že někde na druhé straně této planety ještě dýcháte. Nyní tam již to druhé datum je – 5. června 2012. Bohužel, i když vím, že to druhé datum musí být jednou dopsáno každému z nás. Legendou se ale stát již nemůžete. Vy jste se jí totiž stal dávno před svou vlastní biologickou smrtí.

8.6.2012 v 18:57 | Karma: 14,01 | Přečteno: 804x | Diskuse| Kultura
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky

2. května 2024  7:53

Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...

Kyjev na Rusko vyslal drony, balistická raketa v Oděse způsobila požár

2. května 2024  7:20

Sledujeme online Ukrajinské drony v noci na čtvrtek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské...

Tlaková níže přinese mírné ochlazení. O víkendu bude oblačno, přijdou i bouřky

2. května 2024  6:54

Přímý přenos Silný vítr a nebezpečí vzniku požáru na vybraných místech v Česku hrozí ještě ve čtvrtek, výstrahy...

USA uvalily nové sankce na stovky subjektů. V Rusku, Číně i na Slovensku

2. května 2024  6:49

Spojené státy americké uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Souvisejí hlavně...

  • Počet článků 40
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2841x
Dívám se na tento svět již přes pět desítek let a stále mnohému nerozumím. Bojím se, že už to tak zůstane – a mnohdy díkybohu. Zajímá mě leccos, co se děje v mém nejbližším okolí, tedy v kouli veliké třináct miliard světelných let.