Chucpe premiéra Nečase

Zdůvodnění premiéra o odvolání ministra Pospíšila můžou věřit jen spoluobčané mladší pěti let. Všichni ostatní vědí, že je to nesmysl a že důvody jsou jiné. Co je ale podstatným vzkazem tohoto sdělení? Premiér nám do očí říká něco, o čem ví, že tomu nikdo neuvěří, ale zároveň to klidně řekne, protože je mu jedno, co si myslí nějaká veřejnost. To už mohl ministra Pospíšila odvolat i proto, že se mu nelíbí jeho sako, ve kterém chodil na vládu. V jeho zdůvodnění je drzost, arogance, naprostá ztráta soudnosti. V hebrejštině mají pro takové chování hezký jednoslovní výraz – chucpe.

Chucpe - slovo původem z hebrejštiny: drzost, troufalost, cynismus, arogance apod. v nebývalé míře. Chucpe popisuje drzé, výsměšné chování, které se ovšem formálně zdá být korektní. Chucpe se často ilustruje takto: „Mladík je souzen pro vraždu svých rodičů a žádá soud o shovívavost, protože je sirotek.“

Jestli byl pan Pospíšil ministr dobrý, či špatný, to neposoudím. Ze všech těch vládních činitelů mi přišel jako nesympatičtější a určitě patřil k tomu lepšímu konci spektra, co se ve vládě nabízelo. Pokud se nyní opravdu musí pakovat proto, že se někdo bojí jeho kroků, je to velice zlá zpráva pro tuto zemi. Jestli je to kvůli případu Rampula, nebo případu Bradáčová, je vcelku jedno. Hrozné na tom ale je, že si už nikdo nedává žádnou práci, aby k jeho odvolání vymyslel nějakou relativně uvěřitelnou a alespoň zbla důvěryhodnou legendu. To už není potřeba, tady se můžou všem očividně věšet bulíky na nos a říkat do očí něco, o čem všichni víme, že není pravda. Něco zdůvodňovat se musí v demokraciích, ale u nás to není třeba. Kdysi jsme to už na vlastní kůži zažili. Letadla se zastavovala za letu (sestřelením), demonstranti s prázdnýma rukama volali na těžkooděnce, že nemají prázdné ruce, černé bylo bílé a všechny zprávy a řeči rudé.

Mezi vrcholnými politiky to nejspíš nyní vře. Jásání nad dobrou prací policie u případu Ráth se během několika dní mění v hrůzu ze spiknutí plukovníků u případu Parkanová. Ausgerechnet nato se ukáže, že ministr spravedlnosti nezvládá manažersky svůj resort. Jak dobře zvládl ministr Pospíšil svou práci, to fakt nevím. Do not jsem mu neviděl, ale včera zazněl hodně falešný tón či možná celý akord právě od premiéra. A teď to bude stokrát opakovat a doufat, že se z toho stane pravda. Nestane. Pro mě je to již zmíněné chucpe. Takže pane premiére – u mě jste už ztratil i ten zbytek pozitivních bodů, co tam na dně někde ještě byl. Pokusím se na to nezapomenout, především ve dny voleb. Jen se bojím, že volby něco mění ve skutečné demokracii. A od té se tato země i díky vám spíše vzdaluje.