Obrázky ze Šumavy aneb kde je voda, tam je život

Listopadová Šumava nás vítá studeným, až ledovým pohledem. Naštěstí příroda hrající všemi barvami brzy promluví, nám se zrychlí dech a zimu už vnímáme z jiného pohledu.

Vydáváme vstříc hezké přírodě a divům čarokrásné Šumavy, která nás vždy uchvátí svou krásou i tajemstvím.

Necháváme se unést kouzlem Vltavy, nejdelší české řeky. Při vyslovení názvu této řeky se nám začíná přehrávat druhá symfonická báseň ze Smetanova cyklu Má vlast.

„Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, chladná a teplá Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny,…“ (řekl Bedřich Smetana o této řece).

Zda překročila moje ženuška bludný kořen, nevím, ale nezabloudili jsme.

Prameniště, rašeliniště, potůčky, bystřiny, říčky i řeky. Šumava, významná pramenná oblast, rozdává vodu do velké části Evropy.

JEDNIČKA. Ale to vám nemusím říkat, to vidíte sami.

Na silnici č. 39 z Volar do Horní Plané zastavujeme postupně ve třech obcích. V Pěkné, Slunečné a Želnavě si prohlížíme ojedinělou technickou památku. Jedná se o kamenné rozdělovače nebo také děliče vody z 19. století.

Vypadají jako silný válcový kamenný sloup o průměru kolem 90 centimetrů, vysoký 160 až 250 centimetrů, nahoře zakrytý jakousi poklicí. Uvnitř jsou navrtané kanálky. Vodní rozvaděč v minulosti důmyslně zabezpečoval rozvod vody do jednotlivých stavení ve vsi.

Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami leží pohádkové pohoří Šumava a hotel Devatero v obci Želnava, kde jsme se ubytovali při toulkách po zdejším kraji.

Volba to byla více než dobrá, líbilo se nám. Přivítal nás zajímavý interiér, příjemné okolí hotelu i ochotný personál. Slova NE nebo NEJDE tady neznají. Nic nám tady nechybělo, snad jenom ten vodník, kdyby byl v rybníčku. I když on tam určitě je, pouze se mě asi lekl, když jsem vylezl ze sauny.

Dominantou obce Želnava je kostel sv. Jakuba Většího ze 14 století.

Záběry v kostele i na hřbitově, kde jsou zajímavé tepané železné kříže, použil režisér v kriminálním seriálu Místo zločinu České Budějovice.

Kousek od obce Želnava stojí zdobená výklenková kaple. Z vděčnosti za to, že se po převozu obilí z Maďarska zase v pořádku vrátil domů, ji postavil sedlák Jakob Müller (Gofahel) ze Slunečné č. 3 v roce 1909. Při pohledu na boží muka si říkám, zda bych neměl také takové nechat postavit u nás doma. Před nedávnem jsem se totiž též vrátil v pořádku z Maďarska.

Je pravda, že jsem tam nebyl obchodně, nýbrž jsem odpočíval v termálních lázních Bük. Místo obilí jsem si dovezl výborný špek z mangalice. Tudíž jediné pojítko mezi mnou a sedlákem Müllerem je to Maďarsko, a to už vypadá také trochu jinak než před sto lety.

Šumava mě, stejně jako moje ženuška, dokáže naplnit klidem a pohodou, což je bohatství, kterého si s věkem cením čím dál tím více.

Vydáváme se objevovat krásu divoké Šumavy, tajuplné krajiny, hlubokých lesů, mělkých údolí a voňavých luk.

Na Šumavě není naštěstí těžké najít v tuto roční dobu místa, kde je méně lidí a více přírody.

A to platí i v případě slavného Schwarzenberského kanálu.

Podzimní Šumava se ukazuje v plné své kráse a vesele si u toho prozpěvuje.

K radosti mé ženy se vydávám na důkladný průzkum akvaduktu na Schwarzenberském plavebním kanále nedaleko rozcestí Rossbach.

Nevím, čím to je, ale moje ženuška je vždy nadšená, když lezu někam, kde není jisté, že se vrátím ve stejném stavu, v jakém jsem odcházel.

Unikátní Schwarzenberský plavební kanál, sloužil k plavení dříví z pokácených stromů v těžce přístupných oblastech Šumavy. Palivovým a stavebním dřívím zásoboval především Vídeň.

Na první pohled to na některých místech vypadá, že kanál kopíruje vrstevnici, voda v něm skoro neteče. Klobouk dolů před dovednostmi lesníka Rosenauera, který vytýčil v náročném horském zalesněném terénu minimální spád na trase kanálu bez moderních přístrojů.

Kanál vede přes mnoho potoků. Křižování je většinou upraveno tak, že lze veškerou vodu z potoků odvést do kanálu nebo zvednout stavidlo a kanál vyprázdnit do spodní části koryta potoku.

Když prší, tak si mohou dešťové kapky vybrat, kam se vydají. Buď do Schwarzenberského kanálu a dále přes Vídeň ve vodách Dunaje do Černého moře. Nebo přijmou pohostinnost některého z potoků a ve vodách Vltavy doplují do Labe a následně do Severního moře.

Šumavský vítr sílí nebo je to pohádkový hlas vílí.

Lidé mají sice rádi podzim, ale těší se většinou už na jaro, až rozkvetou sněženky a fialky. Já vím o jedné květince, co kvete po celý rok.

Studená je listopadová Vltava. Jsem překvapen. Čekal jsem, že bude voda vlažná, když o kousek výš je soutok Teplé a Studené Vltavy.

Šumava z pavučin mlhy utkaná, je na podzim velice půvabná.

Když se člověk na Vltavu pozorně zadívá, slyší, jak v meandrech šeptá, vypráví i zpívá.

V klidu se procházím, šumavským lesem šumivým.

Ty hory jsou samá voda, to jsem blázen, odkud to všechno teče. Za vlnou kopce nová vlna, samý dlouhý a hluboký les; tady je všechno stavěno do nekonečné délky, hory, vesnice, i lesy v čas, čas dlouhý a šumící. (Karel Čapek – Obrázky z domova)

Šumava promlouvá v knihách hlasy spisovatelů Karla Klostermana i Adalberta Stiftera, v televizi například záběry za Trnkovým keřem (pro dříve narozené) či večerníčky Václava Chaloupky nebo detektivních epizod seriálů Policie Modrava a Místo zločinu České Budějovice. Těch filmů, pohádek a seriálů je samozřejmě více, kouzlo Silva Gabrety oslovilo mnoho režisérů a scénáristů.

Čerpáme sílu a energii u vody a ve společnosti klidu a pohody.

Ve Vltavě u lesa koupají se nebesa.

Národní park Šumava je největším národním parkem v České republice. Vyhlášen byl v roce 1991.

Šumava spolu s německým národním parkem Bavorský les vytváří jednu z největších souvisle zalesněných ploch ve střední Evropě, nazývanou někdy Zelené srdce Evropy.

Jeřáb obecný, javor klen, smrk, bříza, jedle, paratka horská, suchopýr pochvatý, vlochyně, klikva, přeslička, borůvka, dvouhrotec chvostnatý, rokyt cyprišovitý, ploník ztenčený a obecný, játrovka, rašeliník, metlička křivolaká, třtina chloupkatá nebo kapraď rozložená. To všechno by tady někde mělo být, jenom, kdyby to člověk poznal.

Šumava je mytické pohoří, plné ponurých močálů, temných lesů a tajemných míst. Tajuplná Silva Gabreta, která neztratila od dob Římanů nic na své kráse.

Mrazení v zádech se určitě dostaví, když se vydávám cestou necestou. Šumava byla odjakživa zasvěcená magii. A nejrůznější přízraky tu přežívají dodnes.

Když se nad Želnavu začne vkrádat tma, probouzejí se šumavská strašidla.

Drsnou šumavskou krajinou se nese kvílející zvuk chladného větru a ve vzduchu je cítit zvláštní napětí. Blíží se večer a v promrzlé krajině se začínají mihotat malá světýlka.

Nyní ten šumavský kraj již trochu známe, tak se na něj z výšky podíváme.

Nad městem Horní Planá nedávno otevřeli zajímavou rozhlednu.

Na vyhlídkovou plošinu stoupáme po 169 schodech a kocháme se šumavskou krajinou mnoha tváří.

Také v Horní Plané se potkáváme s Janem Nepomuckým. Dění ve městě pozoruje z hlavního náměstí, odkud má velice blízko do příjemné kavárny Café Kočky.

Když se ale v kavárně ptám, tak si nevzpomínají, že by je někdy světec navštívil a kávičku si u nich objednal. Asi to bude tím, že káva se do Evropy dostává až na přelomu 16. a 17. století, tudíž ji Jan z Pomuka patrně nemohl ochutnat za svého života.

Adalbert Stifter, básník Šumavy a Němec, který měl rád Čechy se narodil v tomto domečku v Horní Plané.

Přede mnou tajuplný les, v něm studánka a mez.

Za dalším pohledem do překrásné šumavské přírody se vydáváme na opačný břeh Lipna, na nejvýše položenou hradní zříceninu v naší zemi.

Vítkův hrádek, Šumavy romantická perla, nám tentokrát nabízí také pohled na Alpy.

Krajina hraničního hvozdu v nejjižnější části Čech.

Vodní nádrži Lipno, největší umělé vodní ploše České republiky, se také říká „Jihočeské moře“.

Významná zásobárna vody, Lipenské přehrady svody.

Letos je však vidět sucho na hladině Lipna.

Šumava dnes šumí, jak nejlépe umí.

Šumavu už sice trochu znám, přesto se stále rozhlížím do všech stran.

Krásný strom, krásnější je les, jaký příběh mi Šumava pošeptá dnes.

Při procházce není těžké přenést se myšlenkami až na počátek mladších čtvrtohor, kdy přišla prudká klimatická změna, která způsobila ústup ledovců a nastal vývoj šumavských porostů.

Minulost je přítomna na každém kroku. Stačí se jí pouze otevřít, vpustit ji do sebe a pozorně vnímat podněty, které nás k ní zavedou.

Lesy šumavské jsou zde takřka osm tisíc let. Necelých tři sta let v nich lidé hospodaří a posledních několik desítek let se lidstvo snaží o jejich záchranu. Snad to ty lesy přežijí.

*

O Šumavě jsem tady již něco v minulosti napsal:

Prsa Matky boží nebo Matternhorn: Obrázky ze Šumavy – Prsa Matky boží nebo Matterhorn – Blog iDNES.cz

Klenoty v Klenové: Obrázky z Pošumaví – klenoty v Klenové – Blog iDNES.cz

Křemelná s Vydrou se potkaly a své vody Otavě předaly: Obrázky ze Šumavy – Křemelná s Vydrou se potkaly a své vody Otavě předaly – Blog iDNES.cz

Milence a manželé: Obrázky ze Šumavy – Milence a manželé – Blog iDNES.cz

Čertovo jezero a Černé moře: Obrázky ze Šumavy – Čertovo jezero a Černé moře – Blog iDNES.cz

Malonice a vojenská vlečka s velitelem i bez něho: Obrázky ze Šumavy – Malonice a vojenská vlečka s velitelem i bez něho – Blog iDNES.cz

Hrad Kašperk a tajemná Swiza: Obrázky ze Šumavy – hrad Kašperk a tajemná Swiza – Blog iDNES.cz

Rovina nedaleko Hartmanic a svatý Vintíř: Obrázky ze Šumavy – Rovina nedaleko Hartmanic a svatý Vintíř – Blog iDNES.cz

Hrad Velhartice a réva z Burgund: Obrázky ze Šumavy – hrad Velhartice a réva z Burgund – Blog iDNES.cz

Pohanská jeskyně, poustevna nebo kostel svatého Mořice: Obrázky ze Šumavy – pohanská jeskyně, poustevna nebo kostel svatého Mořice – Blog iDNES.cz

Lurdy v šumavských lesích ukryté a do skla oděné: Obrázky ze Šumavy – Lurdy v šumavských lesích ukryté a do skla oděné – Blog iDNES.cz

Uprostřed hlubokých lesů postavený a do skleněné krásy oděný: Obrázky ze Šumavy – Uprostřed hlubokých lesů postavený a do skleněné krásy oděný – Blog iDNES.cz

Už mi jich zbývá jenom jedenáct (ZNB): Obrázky ze Šumavy – Už mi jich zbývá jenom jedenáct (ZNB) - Blog iDNES.cz

Barabové dokázali tenkrát skoro nemožné, například pod Špičákem: Obrázky ze Šumavy – Barabové dokázali tenkrát skoro nemožné, například pod Špičákem – Blog iDNES.cz

Čepice nebo biret, ale určitě ojedinělý unikát, největší na světě: Obrázky ze Šumavy – Čepice nebo biret, ale určitě ojedinělý unikát, největší na světě – Blog iDNES.cz

Velký Javor s lidmi, Zámecký vrch bez zámku a Polom bez stromů: Obrázky ze Šumavy: Velký Javor s lidmi, Zámecký vrch bez zámku a Polom bez stromů – Blog iDNES.cz

Velký sokolí kámen a jeho menší bratříček: Obrázky ze Šumavy – Velký sokolí kámen a jeho menší bratříček – Blog iDNES.cz

Františkov a podzemní továrna: Obrázky ze Šumavy – Františkov a podzemní továrna – Blog iDNES.cz

Laka, nejvýše položené jezero na Šumavě: Obrázky ze Šumavy – Laka, nejvýše položené jezero na Šumavě – Blog iDNES.cz