- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nedaleko od KH jsem se narodil, v kostnici jsem byl ale naposledy jako kluk, když jsem v místě rodiště trávil své prázdniny :) Rád bych se sem někdy podíval jako dospělý ... dík za virtuální prohlídku :)
Tak sem asi jen nahlédnu, jednou mi to stačilo vidět.
Nechci se hádat, jen přispět zajímavou diskusí k zajímavému článku. Prošel jsem povícero zdrojů a pořád je to tvrzení proti tvrzení. Všude v souvislosti se sedleckou kostnicí se píše o obětech moru z před 1318. Články o pravém "černém" moru tvrdí, že se v Evropě vyskytl až 1348 v italských přístavech, odkud se šířil dál.
Takže se dále přikláním k tomu, že šlo o hromadnou infekci, nazývanou prostě morem z důvodu velkého evropského hladomoru 1315-16. Viz Zbraslavská kronika:
"V celém království nastal nedostatek potravin. V zemi se rozmohl mor tak prudký, jaký žádný stařec nepamatoval. Když lidé neměli potravy, živili se rozličnými druhy bylin, aby vysíleni tísnivým hladem náhle nezahynuli, ale nikdy nemůže lidská přirozenost dlouho vydržet, živí-li se semeny a trávou. Většina lidí jedla mršiny koní a ostatních zvířat, ohryzující maso jako psi z kostí syrové a nesolené a tím rychleji hromadně umírali."
A ještě jednu zajímavost jsem přitom objevil. F. Rint strávil se svou ženou a dvěma dětmi tři roky desinfekcí kostí a lebek. Tedy namáčením do kbelíku s chlorovaným vápnem, jak je v blogu uvedeno.
Děkuji za doplnění. Určitě zajímavé téma k dalšímu zkoumání a bádání.
Jako obvykle skvělé po obrazové i písemné stránce ( tam mě pobavilo několik opravdu originálních formulací ). Jen ty oběti moru a rok 1318 mi nějak nejdou dohromady. A po konzultaci s wikipedií bych tipoval, že to byly spíše oběti hladomoru. Mor se do českých zemí do českých zemí dostal až po r. 1350.
Děkuji za přečtení i příspěvek. Nevím, kde je pravda. Já tu dobu nepamatuji a nelituji. Ale na stránkách Kostnice je uveden tok 1318.
Skvělý blog! Jsem v tomhle městě sice narozená, ale některé věci jsem neznala. Díky!
Děkuji. Moje ženuška se tam také narodila a díky ní jsem začal trochu Kutnou Horu poznávat a objevovat.
Kdysi jsem tam byl s tatínkem, odporná a morbidní podívaná!
Byla to doba poněkud šílená, protože lidi byli bezbranní proti moru, začali uctívat smrt a kochali se čekáním na vzkříšení.
Moje první setkání s Kostnicí, bylo za prostřednictvím Jana Švankmajera.
Určitě zajímavá věc, byť není úplně typická pro Švankmajera.