Nesnesitelná bída nebo příjemný pobyt v Brixenu?

Přesně před 170 lety (16. prosince 1851) byl Karel Havlíček Borovský v noci zatčen a odvezen do vyhnanství v odlehlém Brixenu v jižním Tyrolsku.

To, co si tam musel vytrpět český buřič, jsme se učili jasně ve škole. Hladový, vyčerpaný a nemocemi sužovaný v třeskutých mrazech. To jsme se učili ve škole a někteří učitelé to dovedli svými poznámkami a projevem k dokonalosti.

Zájezdní hostinec Elephant v městečku Brixen, v němž tajná policie internovala Karla Havlíčka Borovského, se řadil tehdy mezi ty lepší podniky v Alpách. Patrně ani dnes na tom není špatně, alespoň podle jejich stránek na internetu. Tehdy ještě městečko náleželo k Rakousku. Dnes už je na italském území.

Strádal tedy Karel Havlíček Borovský ve vyhnanství v alpském Brixenu? Duševně ano, to je jisté. Jeden ze zakladatelů moderní české žurnalistiky, který psal svižné a ostré politické texty, literární kritiky či satiry nemohl totiž v Brixenu s nikým diskutovat o politice nebo si povídat o literatuře. Stesk po vlasti nepochybně ano, ale hlad určitě neměl. Uvádí se, že se vždy najedl do sytosti, více než, když byl doma. A na státní útraty nejenom jedl, ale také bydlel v příjemně zařízeném pokoji s krásným výhledem, v hotelu, kde před ním přespávali významní hosté.

Na jaře roku 1852 za ním do Brixenu přijela manželka Julie s dcerou a rodina si pronajala domeček na okraji města.

V Brixenu na něho nezapomněli. Ulice Karel-Havlicek-Straße, ale překvapivě nevede až k domku, kde internovaný Karel Havlíček Borovský strávil s rodinou velkou část ze svého nedobrovolného pobytu v Alpách. V Kachleraustraße je na domě číslo 1 pamětní deska.

V době jeho pobytu vznikla tři jeho stěžejní díla: Tyrolské elegie, Křest sv. Vladimíra a Král Lávra.

*

Kdysi jsem tady psal o tom , jak se Karel Havlíček Borovský v jednom svém epigramu hezky vyjádřil o stavbě kašny v Praze: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=571012