v krematoriu si nechám zahrát Sparks will fly

Ja mel tu cest videt "Stouny" pri jejich koncertu ve Vidni v roce 1967 (v te dobe sem v Rakousku zil). Tenkrat jsme to hodne prozivali, neni divu, byli jsme tehdy mladi kluci na zacatku dvacitek. I ted si sem tam jeste klasiku Stounu rad poslechnu. Ze ta jejich kapela (i kdyz ted puvodni ucastnici jsou jenom dva, tolik let (na rozdil od The Beatles) vydrzela je uzasne.

To já v šedesátým sedmým vynechal. Jesle, které jsem tenkrát navštěvoval, nepořádaly zájezd.

Ten termín jste, ale rozhodně nemohl stihnout

Měl jsem raději Stouny než Beatles a z relativně dnešní doby byl naprosto skvělý záznam koncertu Stounů v Havaně

V ranné době, kdy hráli "syrový" R&B to byla nejlepší kapela na světě.

PS. Divím se, že Mick s Keithem ještě žijí a jsou čiperní staříci po těch tunách koksu co vyšňupali.

No, nebyla to jednoduchá volba mezi Kameny a Brouky. U mě zpočátku převažovali Brouci a to protože se jejich písničky dobře hráli na kytaru a přitom se prímovně procvičila angličtina a Johnuv hit Imagine, ten prostě není možno překonat.

No ale Paint It, Black, to mě taky provázelo roky a roky.

Po revoluci jsem vyjel do Států a to přes UK a nemohl jsem nenavštívit v Liverpoolu muzeum Brouků...asi je ta muzika již jen pro nás pamětníky, dnes už je pultech něco krapet jiného...

Super !!!

Pavle, sice nejsem skalní fanda, ale Keithuv životopis byl super čtení.

Já také nejsem členem fan klubu, ale myslím, že to prostě umí ti pánové.