Dobrý článek. Další podrobnosti lze najít v knize prof. Bartoše: "Svědci a kacíři". Johánek z Pomuku zemřel jako obět' sporu mezi králem a arcibiskupem. Je tedy nemyslitelné, že by on, jakožto člověk arcibiskupův, mohl být zpovědníkem královny. Jeho svatořečení byl politický tah Říma, který s nějakou svatostí neměl nic společného. Děkují za vysvětlení nálezu neporušeného údajného "jazyku".

Děkuji za tip na knihu.

Děkuji za zajímavý článek .

lidé a hlavně mladí často ani netuší, kdo byl např. JN

Drobné upřesnění: Útrpný výslech, ač krutý, měl svá pravidla. Kat prvně ukázal vyslýchanému mučící nástroje. U mnohých to stačilo a začal mluvit. Pokud ne, mohly následovat tři přesně stanovené stupně mučení. Když se nepřiznal, byl propuštěn. Výslechu byl přítomen smolný soudce, který výpověď zapisoval do smolné nebo též černé knihy. Zápis se později přečetl před soudcem. Soudce nebo dokonce panovník se výslechu neúčastnili. Údery do obličeje, dokonce takové, že způsobily fraktury a zřejmě i smrt, byly zcela nepřípustné. Aktivní účast na mučení dokonce samého krále, je něco zcela neslýchaného. Musel mít k tou mimořádný dlůvod. I to, že ostatní zatčení byli po prvém stupni mučení propuštěni, je dost podivné. V každém případě musel mít král vůči Janovi mimořádný hněv či zášť. Schválení volby opata se jeví spíše jako zástěrka než pravý důvod. O pravém důvodu však se v historických pramenech nic nepíše, je zde tedy místo pro spekulace. Jedno možné vysvětlení by mohlo být, že královna konzultovala s Janem řešení svého vztahu s králem. Král byl velmi prchlivý, měl milenky, ke královně se v opilosti (pil často) choval nepěkně. Pokud chtěl svoji situaci s někým konzultovat, Jan byl nejvhodnější osobou. Zřejmě to byl nejlepší právník v Praze v té době. Pokud se o tom něco doneslo královi, mohl to být důvod k jeho zuřivosti.

Děkuji. Zajímavé

Zajímavé