Prezident Beneš v roce 1947

Vážení spoluobčané!

V nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, tj. dekrety presidenta ČSR

Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nebudou opakovat tragické události let 1938-39.

Vědom si neblahých zkušeností našeho národa, zejména z druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před možnými pozdějšími požadavky na znovu osídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli po právu, na základě mých dekretů z naší republiky odsunutí.

Může se stát, že mé dekrety, vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou postupem času prohlašovány za neplatné. Může se stát, tak jako v minulosti, že se najdou tak zvaní „čeští vlastenci“, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu. Nenechte se oklamat a návratu nedopusťte.

Hitlerové odcházejí, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává. Mohou se najít vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by topošlapání odkazu našeho prvního prezidenta ČSR T. G. Masaryka a jeho spoluzakladatele M. R. Štefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů.

Nezapomeňte, že mé dekrety se týkají i potrestání vlastizrádců a že mají trvalou platnost a potrestejte všechny vlastizrádce, ať je to kdokoliv v kterékoliv době.

Diskuse jako obvykle. Místní komunisté vytahují kde co, jen aby měli k ruce někoho horšího než jsou sami a vypadali tak přijatelněji. Nebudou. Obrana zla jen ukazuje, že se od konce čtyřicátých a počátku padesátých let, kdy měli volnou ruku, vůbec, ale vůbec nezměnili - pokud je to ideologicky "správné" akceptují i homocidní chování.

Z vaší vesnice komunisté ? Tak jim to řekněte večer v hospodě.

Ad pan Vrána, jde o vyjasnění toho, do jaké míry, a v diskuzi se to tady vynořilo, podporovali naší němečtí spoluobčané aktivně odtržení Sudet od Československa. Igor Lukeš (Československo mezi Stalineym a Hitlerem) úvadí ještě, že při zářijové mobilizaci polovina sudetských Němců utekla do Německa.  Vzhledem k tomu, že ani ti, co narukovali, se netvřářili příliš vstřícně (paměti Budina), tak lze říci, že asi tak tři čtvrtiny sudetských Němců aktivně podporovalo tehdejší zahraniční politiku Německa, usilující o rozbití Československa za každou cenu.

Dne 23. září 1938 byla vyhlášena mobilizace na kterou mělo nastoupit 300 000 sudetských Němců, z nichž nedorazila jedna třetina, tedy 100 000 mužů.

Když Hitler domluvil, objevil se před domem, ve kterém byl Sutton-Pratt ubytován v Chebu, zá­stup příslušníků sudetoněmeckých polovojenských jednotek a dožadoval se jeho proslovu. Jako cizí diplomat akreditovaný u československé vlády se ma­jor snažil zachovat zdrženlivost a rozvahu. Zavládlo ohromné nadšeni. Všichni bouřlivě tleskali a jásali. Málem mě vytáhli z okna, jak se ke mně hrnuli a potřásali mi rukou. Poté zazpívali Deutschlanil uber Alles a Horst Wessel Lied. Bezirksleiter je pak vyzval k odchodu domů. Seřadili se do osmistupů a pochodovali městem. Jako očitý svědek mohu potvrdit, že byli rozja-řeni a téměř bez sebe radosti, avšak žádné zlé úmysly neprojevovali. Půl hodiny jsem se totiž procházel po městě a kromě toho, že všechny židovské obchody měly vytlučené výlohy, jsem nic výjimečného nezaznamenal. Sutton-Pratt potkal československého veli­tele policie. Označil ho za „nezodpovědného hňupa, protože. měl v úmyslu okamžitě odstranit všechny vlajky s hákovým křížem". Nnarazil na dav dvou či tři set henleinovcú vyzbrojených latěmi a cihlami. Přímo před majoro­výma očima se z davu vydělilo dvanáct postav; ty se rozběhly za mladším mu­žem, který náhodně procházel ulici, a začaly ho bít. Oběť vypadala „na zá­možného Žida". Henleinovci ho „tloukli a kopali, až začal krvácet a sotva se potácel". Přestože britský pozorovatel viděl na vlastní oči tuto násilnou scénu, jedinou osobou, pro kterou v hlášeni lordu Halifaxovi našel kritická slova, byl příslušník československé policie, který jako jediný stál proti tomu davovému šílenství.'V noci se pak nepokoje rozšířily po celém území Sudet' Bilance rána 13. záři W.W: nejméně čtyři příslušnici československ^-poircie byli zavražděni a šc.sla-dvacet jich bylo uneseno do Německa. O jejicli osudu nikdo nikdy neusly­šel.''" Ulice větších sudelských měst byly pokryty střepy •/. re/bitých výloli ob­chodu, jejichž majiteli byli Češi, Židé či němečtí' demokraté.

No tohle! Ti hodní, laskaví, mírumilovní, srdeční etc sudeťáci, že by tohodle byli schopni? Pan Kindl Vám to slovo od slova vyvrátí jako nepodloženou lež. Protože to ti zlí Češi si dovolili chodit po ulicích svého města, ti zlí policajti Československé republiky si dovolili bránit pořádek na území svého státu ...

Němci během 2.světové války v Evropě vyvraždili cca 30 milionů lidí. Ale to je maličkost proti tomu, že Češi v závěru války vyvraždili pár stovek Němců. To první je prkotina, to druhé je ničím neospraveditelný zločin.

No pokud je 30 000 zavražděných Němců prkotina no prosím. Nevím co měli Němci ze Sudet společného s tím co uvádíte.

,,Spravedlnost Ústeckého masakru."

Od vědomě zavádějícího nadpisu až po ,,náhodičku", že si autor v diskuzi s panem K. více než důvěrně tyká (zdrobněliny jmen), je to vše též jaksi poněkud zavádějící

 no a máte vyřešeno..

Jaká byla německá spravedlnost v době pražského povstání -

Podle výpovědí očitých svědků vnikli dne 6. května SS-mani do sklepa domu čp. 255 v Úsobské ulici a beze slova počali střílet do obyvatelů, kteří se ve sklepě ukryli. Používali střel dum-dum, jak bylo později lékařsky zjištěno. Německá příslušníce Lenechová, která byla v nejvyšším stupni těhotenství, klekla v krytu před SS-many a prosila je, aby ji jako německou příslušnici ušetřilí. Zavraždili ji i se dvěma jejími dětmi. Když se již nikdo nehýbal, volali: "Auf! Auf!" Vstala čtrnáctiletá Věra Hájková, která zůstala nezraněna, protože padla před střelbou. Byla ihned SS-many zastřelena. Celkem bylo v domě čp. 255 povražděno 37 osob, z toho 10 dětí ve věku od 6 do 15 let, 13 žen, z nich dvě těhotné, a 14 mužů. Zachránilo se 12 osob, které před střelbou padly na zem a předstíraly, že jsou mrtvé. Byly svědky všech zvěrstev a viděly, jak SS-mani po střelbě ještě do mrtvých bodali. Když skončili toto dílo, vyrabovali v témže domě 21 bytů a zapálili je. Podle výpovědi očitých svědků vnikli dne 6. května o 21. hodině SS-mani do sklepa domu čp. 254 v Horní Krči a volali německy: "Všichni ven!" Vyšlo 22 osob. SS-mani je dovedli do zahrádky domu, nařídili jim otočiti se ke zdi a pak do nich stříleli z automatických pistolí. Tak bylo postříleno 16 osob, z nich 6 ,ejmladší tříleté - 5 žen a 5 mužů. Tři osoby byly těžce zraněny a tři se zachránily tím, že padly na zem před střelbou. SS-mani používali nábojů dum-dum. Milan Procházka byl při střelbě lehčeji zraněn, klekl a prosil: "Prosím vás, nechte maminku, nechte Janinu I" SS-mani jej ubili ranami pažeb pušek do obličeje... Božena Šrámková, těhotná a její šestiletá dcera Eva, kterou držel na ruce otec, byly zabity. Otec se zachránil. Dvanáct lidí vyvedli a zastřelili na zahradě. Tohoto vražděni se zúčastnili SS-mani, kteří byli posádkou na "Zelené lišce". Byli mezi nimi Maďaři, Chorvati, většina byla však Němci, všichni ve věku 17 až 21 let.

Bože, bože jak za to mohli Němci ze Sudet. Jak mohou občané Československa za zvěrstva komunistů. Ospravedlńovat vraždy, dalšími vraždami je  hodně ubohé.

Sudetech bylo po zřízení první ČSR zkonfiskováno 31 % pozemko-vých majetků ve prospěch nových českých osídlenců. V letech 1921-30 klesl počet německých zemědělských usedlostí o 3 250, počet českých usedlostí zároveň vzrostl o 18 250. Počet sudetských Němců zaměstnaných ve veřejných službách se snížil v uvedeném období z 62 670 na 32 370 (většinou šlo o propouštění kvůli nevyko-nané jazykové zkoušce). Počet německých národních škol klesl mezi r. 1918-1937 o 268, bylo zrušeno 46

německých středních škol, příp. byly dále vedeny jako české a nakonec zůstalo z 19 německých učitelských ústavů jen 10. Zato byly mezi lety 1921-30 v německé jazykové oblasti zřízeny tzv. české menšinové školy (nárůst o 133 %). Nezaměstnanost dosahovala v té době 23 %, ale politika pražské vlády způsobila, že podíl sudetských Němců na ní byl 75 %. To byl jeden z důvodů proč Němci ze Sudet podlehli vábení Hitlera.

Opět oblíbená ,,karta", že. VašeIgnorujíící veškerou situaci po I.WW, tudíž i vzniku ČSR. Nojo, co von si ti ten TGM vlastně dovolilZaložení státu, čili ČSR, že. A co BismarckŽe von si dovolil vůbec sjednotit to německo

Já se těším na moment, kdy pan Kindl prohlásí, že kromě wehrwolfů neexistovali nikdy ani Heinlein, ani K.H. Frank, ani Hitler, respektive že to byli všichni komunisté.

Jenom taková poznámka, finanční stráž na hranicích do r. 1948 zastřelila více lidí než kdykoliv potom se to podaiřlo pohraniční stráži. Do koho to tedy střílela?

Věřím, že je toho schopen.

Ono je více méně jasné, že ty přeživši zachvacuje ten strach více, než ty samotné oběti, protože největší je strach z toho, že se něco bude opakovat, že tedy přijde třeba nový Hitler atd. ¨

Tady nejde o Voni si začali, ale v tom mohou pokračovat a tomu je nutné zabránit za každou cenu.

A voni si skutečně začali, protože v r. 1906 schválil německý parlament zákon, který umožňoval vyvlastňování pozňaňských polských rolníků. Jakmile se o tom zpráva dostala do Čech, tak samozřejmě se Češi Němců začali bát. A nejenom Češi, všichni Slovani.

Ne náhodou Němci už byli tehdy nejménně oblibeným národem v Evropě.

Bože, pane Řezníku, kdo tenkrát věděl o tom výnosu, že natolik mohlo ovlivnit myšlení lidí? To je demagogie.