Proč nevidíme?

„… na útěk se dají starosti a nářek.“ Kdo z nás by si tohle nepřál?! Kdo by se dál chtěl vláčet se svými starostmi nebo nářky? A jestli existuje nějaká možnost, aby se sami daly na útěk, proč po ní nesáhnout? To by člověk musel...

... být blázen, aby to neudělal. Nebo se pletu?

Izajáš 35:1-10

Pokud se mnou souhlasíte, tak se zákonitě vynoří otázka: A jak to získat? Jak se dostat do situace, kdy naše problémy vezmou nohy na ramena? Protože když bychom na to spolu přišli, tak si jistě umíte představit, jak by se nám všem ulevilo. Možná že by padnul i návrh na Nobelovu cenu.

Pojďme se spolu nejprve podívat, co předchází této desáté kapitole Izajášova proroctví:

Izajáš 34:16-17 „Hledejte v knize Hospodinově a čtěte: Jediná z těch příšer tam nebude chybět, ani jedna z nich nebude scházet, neboť ústa Boží to přikázala a jeho Duch je shromáždí.

17 On sám tento los jim nechal padnout, jeho ruka jim měřicí šňůrou přidělila tuto zemi. Obsadí ji navěky, budou v ní bydlet po všechna pokolení.“

Nebudeme spolu pátrat, jak se to všechno stalo. Ale vyjdeme ze situace, která je na konci třicáté čtvrté kapitoly proroka Izajáše popsána. Protože to se může podobat tomu, co zrovna prožíváme. A v takové chvíli je úplně jedno, jak jsme se v té situaci ocitli. Jsme v ní a hledáme cestu, jak se z ní dostat. Topícího také nezajímají příčiny, ale snaží se zachránit, ať to stojí, co to stojí.

Takže jaká je situace zmíněných národů? Území je plné příšer. A kde se vzali? To Hospodinova ústa vydala příslušný příkaz a jeho Duch je shromáždil na toto území. A neudělal to na chvíli: „Obsadí ji navěky, budou v ní bydlet po všechna pokolení.“

Na první pohled to vypadá bezútěšně. Co by se v takové chvíli dalo dělat? Kdo by mohl něco změnit? Kdo by mohl něco dobrého přinést, aby z toho mohli mít lidé radost?

Jediné, co mě v té souvislosti napadá je to, že Ten samý, kdo svým slovem povolal to zlé, co zmíněnou zemi naplnilo. A právě o tom je následující kapitola Izajášova proroctví. Když ji začnete číst po té třicáté čtvrté, je to jakoby ze skály vytrysknul pramínek křišťálově čisté vody. Jakoby uprostřed pouště během chvíle vyrostla oáza.

A není to přelud. Protože pokud uprostřed pusté pouště rozkvete kvítí a to bujně, mohou lidé květy nejen vidět, ale mohou si k nim přivonět a mohou se jich také dotknout. Něco podobného prožívám jako amatérský fotograf, když rozhrnu houští travin a tam se objeví nádherná orchidea. Kromě pohledu a případného dotyku si ji také vyfotím, abych se z ní mohl radovat i doma a spolu se mnou se radovali i další lidé.

Takže nyní víme, kdo připravil tolik potřebnou změnu v našem životě. Mám na mysli to, co popisuje prorok takto: „Poušť i suchopár se rozveselí, rozjásá se pustina a rozkvete kvítím.“ Tato změna je připravena. Díky Božímu slovu, na které je spoleh. A já se nebojím říci, že tato změna je již hotova. Tak jak to, že ji nevidíme? Jak to, že naopak vidíme jenom to zlé, co naplňuje zemi?

Ano. Myslím, že jsme právě kápli na to pravé. To dobré tu sice je, ale my to nevidíme. Celý problém tedy spočívá v neschopnosti našeho zraku vidět to dobré, co pro nás připravil Hospodin.

Abych to trochu odlehčil, tak se vám svěřím se svým malým ostnem. Nedávno mi oční lékař diagnostikoval počínající šedý zákal. Už jsem objednán na diagnostické vyšetření s tím, že potom by měla následovat operace. A už se těším, jak po ní prohlédnu. Takže cestou ze šedého zákalu je operace. Nebyla by možná podobná operace našeho duchovního zraku, abychom i v této oblasti prohlédli?

A právě o tom je pátý verš přečtené kapitoly Izajášova proroctví: „Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých.“ A kdy že se to stane? „Řekněte nerozhodným srdcím: Buďte rozhodní, nebojte se! Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit.“

Tajemství je venku! Člověk je v duchovní oblasti plně závislý na Boží pomoci. Teprve až přijde Hospodin, pak se to všechno stane.

Takže pokud se cítíme pod psa. A zároveň se vehementně snažíme se z toho nějak dostat. Můžeme si být jisti, že změna nejen k lepšímu, ale dokonce k překrásnému, je již připravena. Je již hotova. Stačí se jen obrátit na Hospodina a pozvat Ho, aby přišel. Buďme si jisti, že naše pozvání neodmítne. Otevře nám oči a my uvidíme všechno to dobré, co nám přinesl. Kéž neváháme již ani minutu a pozveme Hospodina do situace, se kterou si nevíme rady. Amen.