Pojďme prosit za tichý a klidný rok 2024

Tak dnes přemýšlím o tom, jak spolu může působit láska a pevné vedení. Protože právě láska je „cílem našeho vyučování,“ jak napsal apoštol Pavel. Ale to mu vůbec nebránilo v tom, aby před tím napsal: „… žádal jsem tě, abys ...

1 Timoteovi 1:3-11,18-20

nikomu nedovolil učit odchylným naukám …“ A na konci této kapitoly ještě přitvrzuje: „… dobré svědomí, jímž někteří lidé pohrdli a tak ztroskotali ve víře. Patří k nim Hymenaios a Alexandr, které jsem vydal satanu, aby se odnaučili rouhat.“

Jak může apoštol Pavel jedněmi a týmiž ústy jednou horovat pro lásku z čistého srdce. Aby vzápětí Hymenaiose a Alexandra vydával satanu?

Uvědomil jsem si, že jsem o podobném tématu již jednou uvažoval. Týkalo se kadidelnice a nádob. Kadidelnice byla použita v nebi jako zdroj vůně, ale vzápětí se do ni nabraly řeřavé uhlíky, které se vrhly na zem, aby tam způsobily spoušť. Podobně i nádoby, jako obrazy lidí, se používají k dobrým, ale také ke špinavým účelům.

A tak mohu v tomto duchu pokračovat s úvahou, že i naše rty se jednou mohou použít ke chvalozpěvu a podruhé k napomenutí. A při tomto napomenutí si nemusíme brát servítky. Nedojde však v takovém případě k poškození svatého nástroje, kterým naše ústa jsou?

Je to tak, že jsme jen obrazem Božím. Vždyť i z Božích úst vychází požehnání, ale i rozsudek o zatracení. To právě Hospodin dává jedněm milost a druhé uvrhá do věčného trápení. Nevzbuzují v nás takové myšlenky bázeň? Ale to právě mají. Protože Hospodin není jen dobrý, ale také spravedlivý. A jak víme, On neušetřil ani svého vlastního Syna. Římanům 8:32

Proto si myslím, že také my můžeme podobně jako Hospodin svobodně používat svá ústa k různým účelům. Ke chválám, ale také k napomenutí. K dobrořečení, ale také k nazvání věcí pravým jménem. Rozhodně se nemusíme nechat bezbřehou láskou svést k tomu, abychom špatnou věc ve jménu lásky nazvali věcí dobrou. A tím ji natřeli „na svato.“

Na druhou stranu má člověk a vztah k němu přednost. Když jasně označíme jeho jednání jako špatné, neměli bychom nad ním zlomit svou hůl. Protože i Hospodin, jakkoli pádný důvod k tomu měl, nezavrhnul ani nás. Ani mne a tebe. Tak také my. Tak také já mám být připraven. Vždyť každý člověk se může změnit. Přesněji: Hospodin může změnit každého člověka.

Když moji mysl naplňují takové myšlenky, vždycky si připomenu Boží prohlášení: „Copak moje (rozuměj Hospodinova) ruka je na to krátká?“ Numeri 11:23  Jinými slovy, copak na to člověče nestačím? A já zcela pochopitelně přitakávám. Ano, Hospodine, ty stačíš na všechno a na všechny. Nic a nikdo se nepohybuje mimo tvůj dosah. Mimo dosah tvé vůle, tvých rukou a tvého slova.

A proto tím větší má význam výzva apoštola Pavla na začátku druhé kapitoly 1 Timoteovi: „Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti.“

Prosit za „všechny, kdo mají v rukou moc.“ Takže i za Putina? I v Rusku přece žijí lidé věrní Hospodinu. A tak i oni potřebují „žít tichým a klidným životem.“ Podobně bychom mohli probrat celý svět, až bychom skončili v tom našem sboru. I v něm mají někteří lidé v rukou moc. A mohou ji používat dobře i špatně. I oni potřebují moje i tvoje prosby. A to ze zcela stejného důvodu jako prve. Abychom i v našem sboru mohli „žít tichým a klidným životem.“

Je před námi Nový rok. Jaký bude? Čím bude naplněn? Budeme v něm „žít tichým a klidným životem?“ Kdo by si to nepřál? Já tedy ano. Proto tím silněji zaznívá apoštolská výzva právě na brzkém začátku Nového roku: : „Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi …“ A když za všechny, tak opravdu za všechny. A nejen za ty, kteří by si to podle našeho soudu zasloužili. Možná je třeba právě tím silněji prosit za lidi, čím méně si to zaslouží. A důvod už znáte. Abychom mohli i v tom roce 2024: „žít tichým a klidným životem.“ Amen.