Jak za sebou nechat křivdy a trápení?

Začít úplně znovu. Přesně tak, jak jsme to četli: „Hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi.“ Kdo by si to nepřál?! Alespoň já sám mnohokrát. Ne že bych se chtěl stát znovu dítětem nebo puberťákem. Ale moci tak vymazat některé ...

... příběhy svého života. A rozhodnout se nebo udělat něco jinak a jak doufám lépe. To by se mi líbilo. To bych si přál.

Izajáš 65:17-25

Podobně to totiž dělám ve své práci. Kreslím technickou dokumentaci. Dříve jsem kreslil na pauzovací papír a text se psal na psacím stroji na průklepový papír. Takže během oprav se mohl pauzovací papír proškrabat a překrytí špatného textu na průklepovém papíru bělobou nevypadalo nikdy hezky. Ale teď v době elektronických záznamů. Stačí použít klávesu delete a nakreslit novou čáru nebo napsat nový text. Přitom vše vypadá dokonale. Jakoby to nikdy ani nebylo jinak.

Uvědomil jsem si, že podobný postup nabízí Hospodin svému lidu na začátku proroctví našeho Izajáše. Vzpomínáte si? „Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.“ (Izajáš 1:18) Prostě když něco retušuje Hospodin, tak to vypadá jako kdyby to byl originál. Ale přesto všichni vědí, že původně tomu bylo jinak.

Ovšem na konci téhož proroctví čteme o něčem úplně jiném. „Hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi.“ Někde mezi těmito texty pak prorok Izajáš píše o tom, že „nebesa se rozplynou jako dým a země zvetší jako roucho“ (Izajáš 51:6) a zmizí. A potom podle našeho posledního textu bude z ničeho vytvořeno něco zcela nového.

Už tam nebude žádný odkaz, žádná historie. Nic nebude ani náznakem připomínat věci a události staré historie. (“Věci minulé nebudou připomínány, nevstoupí na mysl.“) Bude se psát historie úplně nová. Podobně jako po prvním stvoření. Dojde ke druhému tzv. Velkému třesku. To budou všichni koukat! A tentokrát budou u toho. Vše uvidí na vlastní oči. Alespoň doufám. Nevím totiž o žádném důvodu, proč by tomu tak nebylo.

Těším se na tuto novou říši. Protože tam nebude žádný důvod k pláči. Právě naopak. Vždyť například „bude mladíkem, kdo zemře ve stu letech.“ Nebo „Co svýma rukama vytvoří (rozuměj Hospodinův lid), to moji vyvolení sami spotřebují.“

Ovšem naprostým vrcholem je absolutní pozornost, kterou jim bude věnovat Hospodin: „Dříve než zavolají, já odpovím; budou ještě mluvit a já je už vyslyším.“ Máte nyní tuto zkušenost? Není tomu právě naopak. Člověk prosí, volá v modlitbách a přitom není vidět, že by se něco změnilo. O tom by mohly vyprávět matky, které se léta přimlouvají za své syny a dcery.

Musím být ale fér. Když procházím těžším obdobím života, stává se něco velmi podobného. Například včera. Rozhodl jsem se ukončit spolupráci s jednou firmou a nebylo mi z toho dobře. Škoda každého platícího zákazníka. A ještě ten večer mi přišly dvě poptávky od nových zákazníků. Pro mě to byl další důkaz, že když je nouze, tak Hospodin opatří. Stejně jako opatřil Abrahamovi berana k oběti na hoře Morja.

Přesto je to jen náznak toho, co je zaslíbeno Božímu lidu po druhém stvoření nebes a země. Ale díky i za to. Protože právě takové prvotiny, takové závdavky posilují naši víru. Víru v to, že zaslíbený nový začátek skutečně přijde.

Neodolám, abych se v té souvislosti nevrátil k již citovanému textu: „Věci minulé nebudou připomínány, nevstoupí na mysl.“ Zvláště k tomu, že věci minulé nevstoupí na mysl.“ Protože já jsem sice odpustil. Dokonce jsem se naučil mít rád člověka, který za mou zlou vzpomínkou stál. Ale jak mě to zabolí, kdykoliv si na tu věc vzpomenu. Celý se přitom zachvěju.

Ovšem co kdyby mi to ani na mysl nevstoupilo. Co kdybych si na to vůbec nemohl vzpomenout? Nebylo by to úžasné? Moci trvale a nenávratně zapomenout na všechny křivdy a bolesti spojené s druhými lidmi! To by bylo něco!

A právě s takovým zaslíbením je spojené druhé stvoření nebes a země. Proto je moje naděje upnuta právě k tomuto okamžiku. Chvíle pro zapomenutí není totiž určena k tomu, aby viníci unikli trestu. Pokud tomu dobře rozumím, tak trest dostanou před tím. Ale tato chvíle zapomenutí je určena pro nás. Pro Boží lid. Abychom již za sebou netáhli balvan minulých utrpení. Protože ten by čas od času kazil naši radost. Jakmile zapomeneme, tak se tohoto balvanu zbavíme – budeme zbaveni. A o to právě Hospodinu jde. Chce nás mít svobodné. Zbavené všech předchozích starostí a trápení. Aby nám nic nebránilo užívat dobré věci, které pro nás připravil. Amen.