Jak dlouho to budeme hrát na obě strany?

Dnes mě zaujal řádový rozdíl mezi počty pokolení. Na jedné straně 3 až 4 pokolení, která bude Hospodin stíhat za vinu otců. A na straně druhé tisíce pokolení, kterým bude tentýž Hospodin prokazovat milosrdenství.

Deuteronomium 5:8-10 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.

9 Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,

10 ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.

O čem svědčí takový nepoměr?

První, co mě napadlo, že provinilců je jen malé procento ze všech lidí. A tak stačí potrestat jen pár pokolení. Ale proti tomu svědčí Boží slovo: „všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; …“ Římanům 3:23

Druhá myšlenka se týkala Pán Boha samotného. Jaký je? Jaká je jeho podstata? Slovy Božího Syna: „Jaké je Boží ovoce? Jaké jsou jeho skutky?“ Matouš 7:16

Už víme, že člověk dokáže rozhněvat Hospodina do běla. Jaký průběh má takový Boží hněv? Jak dlouho trvá?

Víme o tom, jak dlouho trvají následky toho, když člověk překročí Pánem Bohem stanovené hranice. Četli jsme: „Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí …“ Ovšem to nic neříká o tom, jestli se Pán Bůh také hněvá 3 až 4 pokolení.

Domnívám se, že Hospodin jedná v souladu se svým slovem. Mám na mysli to slovo, které svěřil svému služebníku apoštolu Pavlovi: „Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce.“ Efezským 4:26 Takže ne jedno nebo dokonce více pokolení, ale jeden den. Během jednoho dne má odeznít náš hněv.

A jak rychle dokáže Hospodin opustit svůj hněv. Z úvahy z minulé neděle víme, že Hospodin prominul vzpouru Izraelců během rozhovoru s Mojžíšem. Tedy během několika minut.

Nebylo to příliš rychlé? Nezasloužili si a nakonec i nepotřebovali Izraelci trochu delší průběh Božího hněvu? To proto, aby si konečně zapamatovali, že tohle nemají dělat.

Když pominu příměr k dětem, kteří potřebují po každém trestu od rodičů obejmout, aby se ujistili o jejich láce. Tak musím sám sobě i vám připomenout, že na rozdíl třeba od proroka Samuele Hospodin posuzuje nitro člověka. Jak se říká: „Vidí nám každému až do žaludku.“ Nic před ním nezůstane skryto.

Proto ke změně postoje Hospodina vždy dojde na základě důkladného posouzení, znalosti myšlenek a rozhodnutí toho kterého člověka nebo národa. Pokud se tedy Hospodin rozhodne opustit hněv, je si jist tím, že člověk skutečně odsoudil svůj čin hluboko ve svém nitru. Díky tomu je pak připraven vrátit se zpátky na dobrou cestu, kterou mu připravil Hospodin.

Tak a teď se dostáváme ke druhé části našeho biblického souvětí: „… ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.“ Uvědomil jsem si, že je tam použito množné číslo: „tisícům pokolení.“ Takže to klidně může být milion nebo miliarda. Podle toho, kolik těch tisíců vlastně bude. Skutečný počet je plně v Boží kompetenci.

Dokážu si to představit i jako moře pokolení. A v takovém moři se úplně ztratí těch pár pokolení, která prošla trestem za viny otců.

Tato úvaha mi připomněla jiné novozákonní slovo: „… když maličko potrpíte, on dokonalé vás učiň, utvrď, zmocni i upevni.“ 1 Petrův 5:10 V obou případech vnímám to, jak převažuje to dobré z Boží ruky nad tím nepříjemným. Spolu s touto myšlenkou mi zaznívá slovo: „Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu ....“ Jeremjáš 29:11

Rozumím tomu tak, že konečným cílem všech Božích zásahů do našeho života není zašlapání do prachu. Tam patří pokušitel – had z ráje. Ale právě naopak. Je to svoboda. Přátelství. Radost. A to vše získáme právě díky Božímu milosrdenství. Milosrdenství, které jako vlny moře odplaví všechno trápení, které v našem životě Hospodin dopustí. A to jen proto, aby se nad člověkem, který k Němu volá z hloubi svého nitra, smiloval. Pozvedl ho a vrátil zpátky. Zpátky k sobě. Zpátky na to místo, které pro něho připravil.

Druhá otázka je, jestli se člověk vůbec chce k Pánu Bohu vrátit? Obávám se, že odpověď zní: Podle situace. Když je člověku dobře, proč by se vracel? Ale pokud je mu zle, tak není upřímnějšího volání o pomoc. A ke komu že to člověk potom volá? No k Pánu Bohu přece.

Nemohu jinak, než v této souvislosti připomenout Boží slovo: „Jak dlouho budete kulhat na dvě strany?“ 1 Královská 18:21 Jinými slovy: Jak dlouho budeme fungovat jako dvojití agenti? Jednou s tím a podruhé s oním. Boží trpělivost je veliká, ale i ta má své hranice. Předpokládám, že tato hranice se projeví na konci našeho života.

Ale teď ještě žijeme. Teď se ještě můžeme rozhodnout. Teď ještě můžeme volat o pomoc k Hospodinovi z hloubi svého nitra. Proto: „Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru!“ Židům 3:15 Amen