Ani pošlapání pravdy nezachrání nepřítele od porážky

„Pravdu srazil na zem …“ Hned mi vytanulo na mysli hodnocení Samuele, které si často připomínám: „Tak Samuel vyrůstal a Hospodin byl s ním. Nedopustil aby některé z jeho slov padlo na zem.“ (1 Samuelova 3:19) A tady jsme četli ...

... o tom, že pravda byla sražena na zem. Jakoby ztratila svou hodnotu a jako sůl bez slanosti skončila na zemi, aby byla pošlapána.

Daniel 8:8-12,16,23-25

A hned jsme u dalšího známého obratu: „pošlapat pravdu.“ Není právě nyní doba, kdy takové snahy kulminují? Někteří čelní politici zcela bezostyšně označují pravdu za lež a lež jako pravdu. Protože se jim to „hodí do krámu.“ Jak blízké Šalamounově zápasu dvou postav – moudrosti a hlouposti. (Přísloví 9)

Přitom všichni pošlapávači pravdy mají dnes silného pomocníka. V době umělé inteligence je tak snadné vytvořit věrohodné smyšlenky a přesvědčit druhé o jejich pravdivosti. Sám jsem jednomu vymyšlenému článku uvěřil. Byl umístěn na seriózním serveru. Prolomil se tam totiž hacker.

Možná, že ta biblická pravda, o které jsem četli, byla personifikovaná. Došlo přece k boji s velitelem nebeského zástupu a přitom jako vedlejší ztráta byla sražena pravda nejen na kolena, ale až na zem.

Takže pak se znovu vrací Pilátova otázka: „Co je pravda.“ V personifikovaném tvaru: „Kdo je pravda?“ A snad to mohu vyjádřit podobně: „Kdo je nyní nositelem pravdy, když pravda je z nebe sražena na zem?“ Už není jako etalon pravdy umístěn na nedostupném nebeském místě. Bude na zemi, kde na něj každý dosáhne. Každý se bude moci pokusit ho ovlivnit a naklonit pravdu svým směrem. Není právě tohle snem každého vládce, který chce získat vládu nad co největší částí zeměkoule?

Nedávno jsem dočetl mnohadílnou sci-fi - Nadace od Isaaca Asimova. Tématem těchto knih byla mimo jiné psychohistorie. Nejednou se ji snažili někteří uchopit do vlastních rukou a zneužít ji k sebenaplňujícím proroctvím o jejich budoucí úspěšné vládě. A tak by zajistili stabilní a úspěšnou galaktickou říši a samozřejmě by přitom vládu pevně drželi ve svých rukou.

A tak přichází na pořadí další otázka: Jak správně zacházet s pravdou nebo s nositelem pravdy?

Připomněl jsem si pokyn o spravedlivých závažích pro váhy k prodeji zboží. (Leviticus 19:36) Pokud si prodejce hmotnost závaží upravil, vydělal mnohem víc, než kdyby byl poctivý. Velmi podobně je lákavé pro vládce dnešní doby, aby si pravdu o společnosti a jejích problémech upravili. Tak, aby přitom co nejvíce získali na úkor druhých.

A co pravda o člověku jako o jedinci? Známe přece úsloví: „Mazat med kolem huby.“ A opět to někdo dělá proto, aby si druhého člověka naklonil. Pak obvykle následuje žádost o podporu nebo o čin. Jde přitom o to přesvědčit druhého, že právě on je ten pravý a zároveň jediný, kdo může pomoci.

Jak snadné je manipulovat s druhým člověkem, ale i s celou skupinou lidí nebo dokonce s celým národem, pokud se ztratí etalon pravdy. Tak fungují totalitní systémy. Řada z nás si na to dobře pamatuje.

Proto víme, že při ztrátě nebo pošlapání pravdy se ztratí naděje. Naděje na poznání skutečnosti. Poznání věcí, lidí a Boha takového, jaký opravdu je.

Právě to se stalo Izraelskému národu několikrát během jeho historie. A nejen jemu. Vzpomeňme na fašismus, který sice začal v Německu, ale našel si cestu k mnoha lidem po celé Evropě.

Kdo dokáže člověka vysvobodit v takové situaci? Je někdo takový? Ano, ale není to nic laciného. Stojí to mnohé oběti. Tak tomu bylo i po druhé světové válce. Křivda se oplácela křivdou. Ale přineslo to kýžený návrat pravdy?

Náš biblický příběh konči slovy: „Postaví se proti Veliteli velitelů, avšak bude zlomen bez zásahu ruky.“ Pravda přitom leží na zemi. Někoho by to mohlo svést k beznaději. Nicméně ve čtrnáctém verši bychom se dočetli: „Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti.“ Dojde svatyně spravedlnosti. A to bez ohledu na pravdu sraženou na zem. K porážce manipulátorů a totalitních vládců není třeba postavit pravdu znovu na zem všem na očích nebo ji dokonce vrátit na nebesa. Spravedlnost přijde zcela nezávisle na stavu pravdy ve společnosti. A nepřítel „bude zlomen bez zásahu ruky.“

To je něco, co může povzbudit každého člověka, který je obklopen přetvářkou a manipulací. Změna může přijít aniž by byl nejprve obnoven spravedlivý řád nebo oprášena pravda. Změna přijde zcela nečekaně. Jako překvapení.

Přál bych si, aby se zmíněná historie v Evropě již neopakovala. Ale i tak zbývá ve světě dost a dost míst, kde lidé nemají přístup k pravdě. Přesto i jim zní naše biblická zvěst jako povzbuzení a naděje. Naděje, že změna je možná. A to bych jim ze srdce přál. Amen.