Velký bratr nikdy nespí: Argumentář pro vládní činitele, aby to šmírování konečně prošlo

Vláda zná každou stránku, kterou jste navštívili. Každou adresu. Každé kliknutí. Zní to jako sci-fi? Jenže brzy nebude. Úřady to už plánují, jak odhalili novináři. Politici teď couvají a tvrdí, že o ničem nevěděli.

Jenže kdo jim to uvěří? Jakmile se bouře utiší, zkusí to znovu. A až ten den přijde, nemusí už složitě hledat výmluvy, jako to vidíme v posledních dnech u představitelů vlády. Připravil jsem pro ně totiž praktický manuál, jak šmírování občanů protlačit hladce a bez odporu.

Skládačka totalitního systému

„Není možné hovořit o bezpečnosti, pokud máte strach z názorů a slov vašich vlastních lidí... Pokud se bojíte svých vlastních voličů, nemůže vám Amerika pomoct.“ J. D. Vance, Mnichovská bezpečnostní konference 2024

Když americký viceprezident Vance nedávno prohlásil, že se evropští politici bojí vlastních občanů, všichni se bouřili. Jak se ale bohužel ukázalo, byla to prorocká slova. Pár týdnů poté, co naši vládní politici protlačili zákon o službách cizí mocnosti, ministerstva připravila další dílek do skládačky totalitního režimu. Navrhli plošné šmírování internetové aktivity občanů. Jako by chtěli dokázat, že Vance měl pravdu.

Politické divadlo a zadní vrátka

„Za mé vlády nikdy!“ a „Žádný Velký bratr nebude!“, spustili vládní představitelé, když to za své totalitářské chutě začali schytávat ze všech stran. Jakoby zapomněli, že právě jejich ministerstva tyto návrhy sepisovala, a snaží se nás přesvědčit, že s tím nemají nic společného. Pokolikáté už, chtělo by se dodat.

Totalita nepřichází naráz, ale po kouscích. Jako žába ve stále teplejší vodě si nevšimneme, dokud nebude pozdě vyskočit. A ať už to s návrhem sporné šmírovací vyhlášky bylo jakkoli, a třeba o tom premiér Fiala opravdu nevěeděl, jedno je jisté. Zkusili to. A zkusí to znovu.

Dokonalý digitální dozor

Digitální sledování občanů představuje dokonalé naplnění orwellovské vize. Velký bratr opravdu nikdy nespí. Běží 24/7, zaznamenává každý klik, každé vyhledávání. S moderními algoritmy a umělou inteligencí už nebude potřeba armáda agentů k vyhodnocování dat. Software sám identifikuje „závadné chování“, přidělí sociální kredit a označí problémové občany. Přesně jako v Číně, kde už tento systém funguje naplno. Není potřeba vynalézat kolo, stačí se inspirovat.

Argumentář pro vládní špehování

Aby naši vládní představitelé nemuseli hledat výmluvy a dělat, že o ničem neví, připravil jsem pro ně sadu osvědčených argumentů. Pomocí nich mohou své plány stihnout prosadit ještě do podzimních voleb. Voliči to jistě ocení.

1. HROZÍ NÁM TERORISMUS

Magické zaklínadlo, které promění každého občana v potenciální hrozbu. Stačí ho vykřiknout a většina lidí ochotně obětuje svobodu za pocit bezpečí.

2. POTÍRÁME KRIMINALITU

„Kdyby stát věděl o každém vašem kroku, bylo by méně zločinů!“ pravil již Velký bratr. Samozřejmě kromě těch, které páchá stát sám. To nejsou zločiny, ale „nezbytná opatření“.

3. CHRÁNÍME VAŠE DĚTI

Když chcete prosadit drakonický zákon, použijte děti jako rukojmí. „To byste opravdu ohrozili bezpečnost svých dětí?“ Ne, radši ať žijí v digitálním gulagu. Pro jejich dobro, samozřejmě.

4. DĚLÁME TO JAKO VE SVĚTĚ

„Ale v Číně už občany sledují dávno!“ Skvělý argument, proč bychom měli následovat režim, před kterým jinak varujeme. Demokracie se přežila, když jde o bezpečnost občanů

5. SLUŠNÍ LIDÉ NEMAJÍ CO SKRÝVAT

Oblíbený argument těch, kteří mají pancéřové dveře na toaletách. Zkuste se zeptat politiků, zda zveřejní své soukromé konverzace, finanční záznamy a zdravotní dokumentaci. Jediná správná odpověď zní: „Nemám co skrývat, ale vy nemáte proč zasahovat do mého soukromí.“

6. NÁŠ SYSTÉM JE BEZPEČNÝ

Protože státní instituce přece nikdy nepodléhají korupci, selhání nebo ideologickému zneužití, natož úniku dat! Historie nás učí, že moc je vždy v rukou andělů, kteří by ji nikdy nezneužili. A pokud ano, určitě to bylo naposledy.

7. SLEDUJEME JEN ZLOČINCE

Dnes teroristi, zítra extremisté, pozítří dezinformátoři, pak škůdci veřejného zájmu. A samozřejmě ti, co slouží zájmům cizí moci. Nakonec to bude každý, kdo řekne, že císař je nahý. Salámová metoda funguje nejlépe na společnost, která dovolila politikům sahat na jejich svobody.

8. ZAJIŠŤUJEME KYBERNETICKOU BEZPEČNOST

Nejlepší způsob, jak ochránit kritickou infrastrukturu, je samozřejmě sledovat babičku, která gůgluje recept na bábovku. Vždyť kdo ví, jaký kód se skrývá pod návodem na těsto s rozinkami!

9. VAŠE DATA JSOU ANONYMNÍ

„Vaše data jsou v absolutním bezpečí!“ říkají ti samí lidé, jejichž databáze pravidelně unikají na internet. Anonymizace dat připomíná mýtus o zubní víle. Uklidňuje děti, ale dospělí vědí, jak to ve skutečnosti funguje.

10. TO JE JEN DROBNOST

„Nedělejte z komára velblouda!“ Bagatelizace obav představuje starý trik. Když dostatečně dlouho posloucháte, že vaše obavy jsou směšné, začnete pochybovat o vlastním rozumu. Gaslighting jako národní sport.

Svoboda ve výprodeji

Až přijdou pro vaše soukromí, mnoho z vás řekne: „Mě se to netýká, jsem přece slušný občan.“ A až budete označeni za „nevhodný element“, kolik ze spoluobčanů se zastane vašeho práva mít vlastní názor?

Vidíme to ostatně už dnes. Pronásledování lidí za nevhodné názory. Vládní cenzoři vydávají komunikační karty, abychom věděli, co si máme myslet. Premiér Fiala prosazuje právo občana na korigované informace. Dílky skládačky do sebe nápadně zapadají. Těžko to omlouvat nevědomostí.

Svoboda se neztrácí revolucí, ale tichým souhlasem vystrašených lidí, přesvědčených, že jde o „vyšší dobro“. Každá tyranie začíná slibem ochrany před nějakou hrozbou. A končí tím, že se sama stane největší hrozbou pro vlastní občany.

Obezřetnost je zcela na místě. Vzpomeňme na slova Ronalda Regana, když mluvil o dobrých úmyslech vlády: „Jsem z vlády a jsem tu, abych vám pomohl.“

A teď mě omluvte, musím si aktualizovat VPN, dokud je to ještě legální.