„Nevolili jsme ChatGPT.“ Proč je lepší říct pravdu než hrát hru na schovávanou

Švédský premiér přiznal, že používá ChatGPT. Jedni v tom vidí odvahu a pokrok, druzí hazard s bezpečností a ztrátu lidskosti. Kde končí pokrok a začíná riziko a co by se stalo, kdyby to řekli naši politici?

Když švédský premiér řekl, že používá umělou inteligenci, jedni ho označili za vizionáře a druzí za bezpečnostní hrozbu. Ve Švédsku se tím rozproudila debata, která ukazuje, jak těžké je v politice mluvit bez vytáček. Premiér Ulf Kristersson v rozhovoru pro ekonomický deník s typickou severskou přímostí řekl, že při práci používá umělou inteligenci. Konkrétně ChatGPT a francouzský Le Chat. Podle jeho mluvčího do těchto nástrojů nikdy nevkládá utajované informace. Kristersson tvrdí, že je využívá hlavně k tomu, aby získal širší pohled na problém nebo si vyzkoušel jiné varianty řešení.

Proč mu to nevěřit? Když o používání AI mluví takto otevřeně, sotva by měl důvod něco skrývat.

Ovšem věta profesorky Virginie Dignum „Nevolili jsme ChatGPT“ spustila v médiích i mezi politiky vlnu reakcí. Kritici mluví o bezpečnostním riziku, o ztrátě lidské odpovědnosti i nedostatku vlastního rozumu. Zastánci oceňují, že premiér mluví o věci, u které se jiní tváří, že neexistuje.

Na celé věci mi připadá zajímavé, že se tu potkávají dvě hodnoty, které si obvykle nerozumí. Otevřenost a bezpečnost. Když politik řekne, že používá umělou inteligenci, okamžitě se objeví otázky, kam odcházejí data a kdo k nim má přístup. Když o tom politik mlčí, vznikají pochybnosti, a zároveň slyší, že politici se o technologie nezajímají, že jim nerozumí a že nedokážou držet krok s dobou.

A teď si představme, že by něco podobného řekl český premiér nebo ministr. U nás se politici technickým tématům raději vyhýbají, aby se nedostali do nepříjemných otázek. Jenže tím jen posilují dojem, že žijí v jiné době než zbytek společnosti.

Kristersson popsal práci s AI jako běžnou součást své přípravy. Zajímá ho, jak podobné situace řešili jinde, a někdy si nechá navrhnout úplný opak. Odborníci ale varují, že i zdánlivě nevinné otázky můžou po čase odhalit víc, než si člověk myslí. Stačí, když se spojí s jinými informacemi a začnou tvořit ucelený obraz. Zastánci naopak tvrdí, že schopnost podívat se na věc z více úhlů je v politice nezbytná.

Švédsko má v oblasti umělé inteligence ambiciózní plán. Investuje do výzkumu a infrastruktury, podporuje inovace a startupy. Podle dat Evropské komise patří mezi tři země s nejvyšší technologickou připraveností a dlouhodobě je na evropské špičce v počtu startupů na obyvatele. Vláda zjednodušuje podmínky pro podnikání a investuje do digitálních dovedností. Stockholmský ekosystém patří k nejživějším v Evropě a země je domovem desítek úspěšných technologických firem.

V době, kdy se veřejnost právem ptá, jak vznikají politická rozhodnutí, je lepší slyšet pravdu, i když je pro mnohé nepohodlná, než dostávat naservírované uhlazené mlžení. Švédský premiér ukazuje, že i v citlivé oblasti, jako je umělá inteligence, se dá jít cestou otevřenosti. Pokud to myslíme s AI vážně, musíme o ní mluvit otevřeně. A pokud to myslíme vážně s důvěrou, jiná cesta neexistuje.